Rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 7. března 2017 – Neka Novin v. Rada

(Věc T‑436/14)

„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči Iránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní – Zmrazení finančních prostředků – Ponechání jména žalobkyně na seznamu dotčených osob – Nesprávné právní posouzení – Zjevně nesprávné posouzení – Přiměřenost“

1. 

Společná zahraniční a bezpečnostní politika–Omezující opatření vůči Íránu–Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podílejících se na šíření jaderných zbraní nebo je podporujících–Alternativní kritéria stanovená unijními akty pro zařazení subjektu na seznamy osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření–Rozsah

[Rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP, čl. 20 odst. 1 písm. b) a c); nařízení Rady č. 267/2012, čl. 23 odst. 2 písm. a), b) a d)]

(viz body 23, 28, 29, 34)

2. 

Společná zahraniční a bezpečnostní politika–Omezující opatření vůči Íránu–Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů podílejících se na šíření jaderných zbraní nebo je podporujících–Zásah do vlastnického práva a dobré pověsti–Porušení zásady proporcionality–Nedostatek

(Listina základních práv Evropské unie, článek 17; rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP; nařízení Rady č. 267/2012)

(viz body 50–52, 56, 57)

Předmět

Návrh založený na článku 263 SFEU směřující ke zrušení rozhodnutí Rady ponechat jméno žalobkyně zapsané na seznamu uvedeném v příloze II rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. 2010, L 195, s. 39), ve znění rozhodnutí Rady 2011/299/SZBP ze dne 23. května 2011 (Úř. věst. 2011, L 136, s. 65), a na seznamu uvedeném v příloze IX nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. 2012, L 88, s. 1), oznámeného stanoviskem ze dne 15. března 2014.

Výrok

1) 

Žaloba se zamítá.

2) 

Neka Novin Co., Private Joint Stock ponese vlastní náklady řízení a polovinu nákladů řízení vynaložených Radou Evropské unie.

3) 

Rada ponese polovinu vlastních nákladů řízení.