Rozsudek Tribunálu ze dne 3. května 2016 – Post Bank Iran v. Rada

(Věc T-68/14) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků - Námitka protiprávnosti - Článek 46 odst. 2 nařízení (EU) č. 267/2012 - Článek 215 SFEU - Článek 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí 2010/413/SZBP, ve znění článku 1 bodu 7 rozhodnutí 2012/35/SZBP - Článek 23 odst. 2 písm. d) nařízení č. 267/2012 - Základní práva - Články 2 SEU, 21 SEU a 23 SEU - Články 17 a 52 Listiny základních práv - Nesprávné posouzení - Rovné zacházení - Zákaz diskriminace - Zásada řádné správy - Povinnost uvést odůvodnění - Zneužití pravomoci - Legitimní očekávání - Proporcionalita“)

(2016/C 222/15)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Post Bank Iran (Teherán, Irán) (zástupce: D. Luff, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: I. Rodios a M. Bishop, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre a D. Gauci, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podle článků 263 SFEU a 275 SFEU na zrušení rozhodnutí Rady 2013/661/SZBP ze dne 15. listopadu 2013, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 306, s. 18), jakož i prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1154/2013 ze dne 15. listopadu 2013, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 306, s. 3), v rozsahu, v němž se vztahují na žalobkyni, a návrh podle článku 277 SFEU na určení, že se na žalobkyni nepoužijí čl. 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39), ve znění článku 1 bodu 7 rozhodnutí Rady 2012/35/SZBP ze dne 23. ledna 2012 (Úř. věst. L 19, s. 22), jakož i čl. 23 odst. 2 písm. d) a čl. 46 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23 března 2012 o přijetí omezujících opatření vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Post Bank Iran se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 129, 28.4.2014.