1.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 292/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Helsingin hovioikeus (Finsko) dne 30. června 2014 – Nike European Operations Netherlands BV v. Sportland Oy:n konkurssipesä

(Věc C-310/14)

2014/C 292/24

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Helsingin hovioikeus

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Nike European Operations Netherlands BV

Žalovaná: Sportland Oy:n konkurssipesä

Předběžné otázky

1)

Je článek 13 nařízení o úpadkovém řízení (1) nutno vykládat v tom smyslu, že se výrazem „v daném případě dotyčný úkon“ rozumí, že daný právní úkon není s přihlédnutím ke všem okolnostem případu napadnutelný?

2)

V případě kladné odpovědi na tuto otázku a povinnosti odpůrce napadení odvolávat se na ustanovení práva ve smyslu první odrážky článku 13, podle něhož je zaplacení splatného dluhu napadnutelné pouze za podmínek uvedených v tomto ustanovení, které nejsou zmíněny v žalobě podané podle práva státu, v němž bylo úpadkové řízení zahájeno:

i)

Jsou dány důvody, jež neumožňují výklad článku 13 v tom smyslu, že účastník řízení domáhající se neplatnosti musí poté, co se dozvěděl o existenci tohoto právního ustanovení, uplatnit tyto okolnosti, pokud podle vnitrostátního práva členského státu, v němž bylo řízení o úpadku zahájeno, je povinen uvést veškeré okolnosti odůvodňující žalobu na neplatnost, nebo

ii)

musí odpůrce napadení prokázat, že tyto okolnosti nejsou dány, a napadení tudíž není podle sporného ustanovení možné, aniž by se napadající účastník řízení musel na tyto okolnosti odvolávat?

3)

Bez ohledu na odpověď na otázku 2 bod i): Je článek 13 nutno vykládat v tom smyslu, že

i)

odpůrce napadení nese důkazní břemeno ohledně toho, že okolnosti uvedené v příslušném ustanovení v konkrétním případě nejsou dány, nebo

ii)

lze důkazní břemeno ohledně existence těchto okolnosti určit podle práva jiného členského státu, jež se vztahuje na předmětný právní úkon, než podle práva státu, v němž bylo řízení o úpadku zahájeno, podle něhož nese důkazní břemeno účastník řízení domáhající se neplatnosti, nebo

iii)

lze článek 13 vykládat také v tom smyslu, že se tato otázka důkazního břemene rozhodne podle vnitrostátních ustanovení státu soudu?

4)

Je článek 13 nutno vykládat v tom smyslu, že obrat „[dotyčný úkon nelze] žádným způsobem napadnout“ zahrnuje kromě insolvenčních ustanovení práva, jemuž daný úkon podléhá, také obecná ustanovení a zásady tohoto práva, jež se vztahují na tento úkon?

5)

V případě kladné odpovědi na čtvrtou otázku:

i)

Je článek 13 nutno vykládat v tom smyslu, že odpůrce napadení je povinen prokázat, že právo ve smyslu článku 13 neobsahuje žádná obecná či zvláštní ustanovení či zásady, podle nichž by bylo možné napadení na základě tvrzených skutečností, a

ii)

může soud podle článku 13 v případě, že se domnívá, že odpůrce napadení k tomu uvedl dostatečné důvody, požadovat od druhého účastníka řízení důkaz o existenci ustanovení úpadkového práva jiného členského státu ve smyslu článku 13, než státu, který řízení o úpadku zahájil, nebo o existenci obecných právních ustanovení tohoto jiného členského státu, jež se vztahují na předmětný úkon a podle nichž je napadení přece jen možné?

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 1).