5.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 135/25


Kasační opravný prostředek podaný dne 4. března 2014 Investigación y Desarrollo en Soluciones y Servicios IT, SA, proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 13. ledna 2014102/14 ve věci T-134/12, Investigación y Desarrollo en Soluciones y Servicios IT v. Komise

(Věc C-102/14 P)

2014/C 135/30

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Investigación y Desarrollo en Soluciones y Servicios IT, S. A. (zástupce: M. Jiménez Perona, abogado)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil v plném rozsahu usnesení, které Tribunál (druhý senát) vydal dne 13. ledna 2014 ve věci T-134/12 v souvislosti s nepřípustností žaloby na neplatnost;

podpůrně zrušil některou část nebo některé části uvedeného usnesení:

zrušil vydané usnesení v rozsahu, v němž se týká podpor přijatých na projekty uvedené na první straně žaloby na neplatnost,

zrušil vydané usnesení v rozsahu, v němž se týká nepřípustnosti návrhu na náhradu škody v souvislosti s projektem BeyWatch,

zrušil vydané usnesení v rozsahu, v němž se týká nepřípustnosti návrhu na náhradu škody v souvislosti s projektem Indect, a

zrušil vydané usnesení v rozsahu, v němž se týká nepřípustnosti návrhu na náhradu škody v souvislosti s ostatními projekty;

vrátil usnesení v plném rozsahu Tribunálu k rozhodnutí ve věci samé;

podpůrně vrátil Tribunálu některou část nebo některé části, podle rozhodnutí Soudního dvora, k rozhodnutí ve věci samé;

uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení i nákladů řízení ve věci T-134/12, která se týká totožných důvodů.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tribunál se v napadeném usnesení dopustil při posuzování důkazů nesprávného posouzení skutkového stavu, spočívajícího v nezohlednění některých skutečností, které navrhovatelka předložila v rámci žaloby. Podle navrhovatelky nepřihlédl Tribunál ke skutečnostem, opomenutím a dokumentům, které mají pro odůvodnění usnesení značný význam.

Tribunál se v napadeném usnesení dopustil při posuzování důkazů nesprávného právního posouzení spočívajícího v závěru, že jediným možným je postup podle článku 272 SFEU, a nikoli postup podle článku 263 SFEU.

Tribunál se v napadeném usnesení dopustil nesprávného právního posouzení spočívajícího v neposouzení skutečnosti, že Komise uvedla navrhovatelku v omyl, když jí sdělila, že vrubopisy představují konečný akt přijatý v rámci výkonu jejích vlastních pravomocí, a tudíž přezkoumatelný. Tribunál porušil zásadu rovnosti a zásadu nediskriminace podle článku 20 Listiny základních práv Evropské unie.

Tribunál se v napadeném usnesení dopustil při posuzování důkazů nesprávného právního posouzení, když nepřihlédl ke skutečnostem, opomenutím a dokumentům uvedeným v prvních dvou odsecích kasačního opravného prostředku.

Tribunál se v napadeném usnesení dopustil nesprávného právního posouzení při posuzování nedostatku odůvodnění a absence jakéhokoli vyjádření Komise v souvislosti s velkou částí argumentů navrhovatelky uvedených v žalobě na neplatnost.

Tribunál se v napadeném usnesení dopustil při posuzování důkazů nesprávného posouzení skutkového stavu a nesprávného právního posouzení nepřípustnosti návrhu na náhradu škody, týkajícího se projektu BeyWatch, přičemž tato pochybení ohrožují její životaschopnost. Navrhovatelka prokázala vhodnost návrhu na určení mimosmluvní odpovědnosti i splnění všech podmínek stanovených judikaturou Společenství pro dovolávání se takové odpovědnosti.

Tribunál se v napadeném usnesení dopustil při posuzování důkazů nesprávného právního posouzení nepřípustnosti návrhu na náhradu škody, týkajícího se projektu Indect, když za jediný možný způsob dovolávání se odpovědnosti Komise za nedostatek odůvodnění označil určení smluvní odpovědnosti, přičemž podle samotné judikatury Společenství je jediným možným určení mimosmluvní odpovědnosti.

Tribunál se v napadeném usnesení dopustil při posuzování důkazů nesprávného právního posouzení nepřípustnosti návrhů na náhradu škody, týkajících se ostatních projektů, když rozšířil svou pravomoc, jako kdyby šlo o řízení zahájené bez návrhu.