Věc C‑601/14

Evropská komise

proti

Italské republice

„Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2004/80/ES — Článek 12 odst. 2 — Vnitrostátní systémy pro odškodnění obětí úmyslných násilných trestných činů zaručující spravedlivé a přiměřené odškodnění — Vnitrostátní systém nezahrnující všechny úmyslné násilné trestné činy spáchané na území státu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 11. října 2016

  1. Žaloba pro nesplnění povinnosti – Nesplnění povinností vyplývajících ze směrnice – Důvody na obranu – Zpochybnění legality směrnice – Nepřípustnost – Meze – Právně nicotný akt

    (Články 258 SFEU, 259 SFEU, 263 SFEU a 265 SFEU)

  2. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech – Směrnice 2004/80 – Odškodňování obětí úmyslných násilných trestných činů – Povinnost členských států zavést systémy odškodnění obětí – Vnitrostátní systém nezahrnující všechny takové trestné činy – Nesplnění povinnosti

    (Směrnice Rady 2004/80, čl. 12 odst. 2)

  1.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 33, 34)

  2.  Členský stát, který nepřijme všechna opatření nezbytná k tomu, aby byl v přeshraničních situacích zajištěn systém odškodnění obětí všech úmyslných násilných trestných činů spáchaných na jeho území, nesplňuje povinnost, která pro něj vyplývá z čl. 12 odst. 2 směrnice 2004/80/ES o odškodňování obětí trestných činů.

    Cílem tohoto ustanovení je totiž zaručit občanu Unie právo na spravedlivé a přiměřené odškodnění za újmu, kterou utrpí na území některého členského státu, kde se nachází v rámci výkonu svého práva na volný pohyb, přičemž každému členskému státu ukládá, aby zavedl systém odškodnění obětí za každý úmyslný násilný trestný čin spáchaný na jeho území.

    Jedná-li se o určení úmyslné a násilné povahy trestného činu, mají sice členské státy v zásadě pravomoc upřesnit rozsah tohoto pojmu v jejich vnitrostátním právu, avšak tato pravomoc jim nedovoluje zúžit působnost systému odškodnění obětí jen na některé z úmyslných násilných trestných činů, neboť jinak by byl čl. 12 odst. 2 směrnice 2004/80 zbaven svého užitečného účinku.

    Kromě toho se systém spolupráce stanovený směrnicí 2004/80 sice týká jen přístupu k odškodnění v přeshraničních situacích, nevylučuje však, že čl. 12 odst. 2 uvedené směrnice ukládá každému členskému státu, aby v zájmu zajištění cíle, jejž tato směrnice v takových situacích sleduje, přijal vnitrostátní systém zaručující odškodnění obětí všech úmyslných násilných trestných činů spáchaných na jeho území.

    (viz body 45, 46, 49, 52, výrok 1)