Věc C‑509/14

Administrador de Infraestructuras Ferroviarias (ADIF)

proti

Luisovi Aira Pascualovi a dalším

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Autónoma del País Vasco)

„Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2001/23/ES — Článek 1 odst. 1 — Převody podniků — Zachování práv zaměstnanců — Povinnost nabyvatele převzít zaměstnance — Veřejný podnik pověřený veřejnou službou — Poskytování služby jiným podnikem na základě smlouvy o správě veřejných služeb — Rozhodnutí neobnovit tuto smlouvu po uplynutí doby jejího trvání — Zachování identity hospodářské jednotky — Činnost zakládající se především na zařízeních — Nepřevzetí zaměstnanců“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 26. listopadu 2015

1. Předběžné otázky — Pravomoc Soudního dvora — Určení relevantních ustanovení unijního práva — Přeformulování otázek

   (Článek 267 SFEU)

2. Sociální politika — Sbližování právních předpisů — Převody podniků — Zachování práv zaměstnanců — Směrnice 2001/23 — Rozsah působnosti — Veřejný podnik pověřený hospodářskou činností spočívající v manipulaci s jednotkami intermodální přepravy, který svěřil výkon této činnosti jinému podniku — Poskytnutí infrastruktury a potřebného vybavení posledně uvedenému podniku — Nepřevzetí zaměstnanců posledně uvedeného podniku po ukončení smlouvy — Zahrnutí

   (Směrnice Rady 2001/23, čl. 1 odst. 1)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 22)

2.  Článek 1 odst. 1 směrnice 2001/23/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů musí být vykládán v tom smyslu, že do rozsahu působnosti této směrnice spadá situace, kdy veřejný podnik pověřený hospodářskou činností spočívající v manipulaci s jednotkami intermodální přepravy svěří na základě smlouvy o správě veřejných služeb výkon této činnosti jinému podniku s tím, že mu poskytne infrastrukturu a potřebné vybavení, jež vlastní, a posléze se rozhodne ukončit tuto smlouvu, aniž převezme zaměstnance tohoto podniku, a to z důvodu, že nadále bude uvedenou činnost vykonávat sám prostřednictvím vlastních zaměstnanců.

   V této souvislosti by výklad čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice 2001/23, který by vylučoval z rozsahu působnosti této směrnice situaci, v níž hmotný majetek nezbytný pro výkon dané činnosti nikdy nepřestal patřit nabyvateli, by zbavoval uvedenou směrnici části jejího užitečného účinku.

   Mimoto nepřevzetí podstatné části zaměstnanců co do počtu a dovedností novým podnikatelem, které jeho předchůdce přidělil k výkonu stejné činnosti, nepostačuje k vyloučení existence převodu jednotky, která si zachovává svou identitu, ve smyslu směrnice 2001/13 v takovém odvětví, v němž činnost spočívá především na vybavení. Jiný výklad by odporoval hlavnímu účelu uvedené směrnice, kterým je zachovat, i proti vůli nabyvatele, pracovní smlouvy zaměstnanců převodce.

   (viz body 40, 41, 44 a výrok)