ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)

10. března 2016 ( *1 )

„Řízení o předběžné otázce — Celní unie a společný celní sazebník — Sazební zařazení zboží — Kombinovaná nomenklatura — Výklad — Všeobecná pravidla — Pravidlo 3 písm. b) — Pojem ‚zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej‘ — Samostatná balení“

Ve věci C‑499/14,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Hof van Cassatie (Kasační soud, Belgie) ze dne 4. listopadu 2014, došlým Soudnímu dvoru dne 10. listopadu 2014, v řízení

VAD BVBA,

Johannes Josephus Maria van Aert

proti

Belgische Staat,

SOUDNÍ DVŮR (první senát),

ve složení A. Tizzano, místopředseda Soudního dvora vykonávající funkci předsedy prvního senátu, F. Biltgen, E. Levits, M. Berger a S. Rodin (zpravodaj), soudci,

generální advokát: P. Cruz Villalón,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s ohledem na vyjádření předložená:

za VAD BVBA J. Geversem, advocaat,

za belgickou vládu S. Vanriem a M. Jacobs, jako zmocněnci,

za španělskou vládu A. Gavela Llopis, jako zmocněnkyní,

za Evropskou komisi A. Caeirosem a W. Roelsem, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu pravidla 3 písm. b) všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury podle přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění vyplývajícím z nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007 (Úř. věst. L 286, s. 1, dále jen „KN“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi VAD BVBA (dále jen „VAD“) a jejím jednatelem, J. J. M. van Aertem, na straně jedné, a Belgische Staat (Belgický stát) na straně druhé, ohledně sazebního zařazení kombinovaných audio/video systémů a reproduktorů.

Právní rámec

KN

3

KN, zavedená nařízením č. 2658/87, je založena na harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“), který byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světovou celní organizací (SCO), a zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983 (dále jen „úmluva o HS“), která byla spolu s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).

4

Podle čl. 12 odst. 1 nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení Rady (ES) č. 254/2000 ze dne 31. ledna 2000 (Úř. věst. L 28, s. 16; Zvl. vyd. 02/09, s. 357), přijme Evropská komise každoročně nařízením úplnou verzi KN a celních sazeb vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna následujícího roku.

5

Verzí KN, jež je použitelná na skutkový stav v původním řízení, je verze vyplývající z nařízení č. 1214/2007.

6

KN přebírá čísla a položky HS do prvních šesti číslic HS, a až sedmá a osmá číslice vytváří podpoložky, které jsou pouze její.

7

První část KN obsahuje soubor úvodních ustanovení. V této části, v první hlavě věnované všeobecným ustanovením, oddíl A, nadepsaný „Všeobecná pravidla pro výklad [KN]“ (dále jen „všeobecná pravidla“), stanoví:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:

1.

Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.

[...]

3.

Zboží, které lze podle pravidla 2 b) nebo z jiných důvodů zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje takto:

a)

číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis má přednost před čísly s obecnějším popisem. Jestliže se však každé ze dvou nebo více čísel vztahuje pouze na část materiálů nebo látek obsažených ve smíšeném nebo složeném zboží nebo pouze na část položek soupravy (sady) v balení pro drobný prodej, považují se tato čísla za stejně specifická ve vztahu k tomuto zboží, i když jedno z nich obsahuje úplnější nebo přesnější popis zboží;

b)

směsi, zboží složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých komponentů a zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, které nelze zařadit podle pravidla 3 a), se zařadí podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatné rysy, je-li možno takový materiál nebo komponent určit;

c)

zboží, které nelze zařadit podle pravidel 3 a) ani 3 b), se zařadí do posledního z čísel, která podle pořadí přicházejí stejnou měrou v úvahu.“

[...]“

8

Druhá část KN, která obsahuje tabulku celních sazeb, zahrnuje třídu XVI, nadepsanou „Stroje a mechanická zařízení; elektrická zařízení; jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů“.

9

Kapitola 85 KN, obsažená v této třídě XVI, nese název „Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů“.

10

Číslo 8518 KN zní následovně:

„8518Mikrofony a jejich stojany; reproduktory, též vestavěné; sluchátka všech druhů, též kombinovaná s mikrofonem, a soupravy (sady) sestávající z mikrofonu a jednoho nebo více reproduktorů; elektrické nízkofrekvenční zesilovače; elektrické zesilovače zvuku:8518 10‐ Mikrofony a jejich stojany:8518 10 30‐ ‐ Mikrofony s frekvencí v rozsahu od 300 Hz do 3,4 kHz, o průměru nepřesahujícím 10 mm a o výšce nepřesahující 3 mm, pro použití v telekomunikacích8518 10 95

‐ ‐ Ostatní

‐ Reproduktory, též vestavěné:

8518 21 00‐ ‐ Jednoduché reproduktory, vestavěné8518 22 00‐ ‐ Složené reproduktory, vestavěné

8518 29

[...]

‐ ‐ Ostatní:

[...]“

11

Číslo 8521 KN zní takto:

„8521

Přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci, též s vestavěným videotunerem:

8521 10

‐ Používající magnetické pásky:

8521 10 20

‐ ‐ Používající pásku o šířce nepřesahující 1,3 cm a umožňující záznam nebo reprodukci při rychlosti posunu pásky nepřesahující 50 mm za sekundu

8521 10 95

‐ ‐ Ostatní

8521 90 00

– Ostatní“

Pokyny

12

Pokyny týkající se zařazení zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 2013, C 105, s. 1, dále jen „pokyny“), vypracované Komisí, zejména stanoví:

„Pro účely [pravidla 3 b) všeobecných pravidel] se pojmem ‚zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej‘ rozumí zboží, které:

a)

sestává nejméně ze dvou různých výrobků, které se prima facie zařazují do různých čísel,

b)

sestává z produktů nebo výrobků předkládaných společně k uspokojení určité potřeby nebo k provedení určité činnosti; a

c)

je baleno způsobem vhodným k přímému prodeji spotřebitelům bez přebalování (např. v krabicích či bednách nebo na deskách).

[...]

Měly by být splněny všechny výše uvedené podmínky.

[...]“

13

Pokud se konkrétně jedná o podmínku, že zboží musí být baleno způsobem vhodným k přímému prodeji spotřebitelům bez přebalování, pokyny stanoví:

„1)

Podle této poznámky, a aby bylo možno považovat zboží za ‚soupravu (sadu)‘, musí být splněny všechny tyto podmínky:

a)

všechny předměty v ‚soupravě (sadě)‘ se předkládají ve stejnou dobu a ve stejném celním prohlášení;

b)

všechny předměty se předkládají v jednom balení, jako je např. přenosný kufřík, plastový sáček, krabice, síťovina, nebo jsou (zabalené či nikoli) svázány dohromady například pomocí vlákny zesílené lepicí pásky atd.;

c)

všechny předměty jsou zabaleny způsobem vhodným k přímému prodeji spotřebitelům bez přebalení.

2)

Existuje však výjimka z podbodu 1 písm. b), kdy je možné zboží v soupravách (sadách) pro drobný prodej nabízet v samostatných baleních, je-li to opodstatněné, například kvůli složení výrobků (např. velikosti, hmotnosti, tvaru, chemickému složení), z důvodů přepravy či bezpečnosti, pokud je vhodné k přímému prodeji spotřebitelům bez přebalení.

Tuto situaci lze přijmout pouze tehdy, pokud:

a)

je zboží předloženo v ‚přiměřeném poměru‘, například 1 jídelní stůl (o rozměrech vhodných pro 4 osoby) a 4 jídelní židle, a nikoliv v ‚nepřiměřeném poměru‘, například 3 jídelní stoly (o rozměrech vhodných pro 4 osoby) a 1 jídelní židle,

a

b)

je zboží baleno takovým způsobem, který jasně ukazuje, že patří k sobě, například:

i)

balení musí na sebe navzájem zjevně odkazovat (číslováním, obrázky, obchodním označením atd.), nebo

ii)

dokumenty uvádějí, že dotyčné zboží se nachází v samostatných baleních, ale patří k sobě.“

HS

14

Na základě čl. 3 odst. 1 úmluvy o HS se každá smluvní strana zavazuje, že její tarifní a statistické nomenklatury budou v souladu s HS, že bude používat bez dodatků a změn všechna čísla a položky tohoto systému, jakož i jejich číselné znaky a že bude dodržovat číselné uspořádání uvedeného systému. Totéž ustanovení stanoví, že se každá smluvní strana rovněž zavazuje používat k výkladu HS všeobecná pravidla, jakož i všechny poznámky k třídám, kapitolám, číslům a položkám a nebude měnit rozsah tříd, kapitol, čísel a položek HS.

15

SCO, založená Mezinárodní úmluvou, kterou se zřizuje Rada pro celní spolupráci, uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950, schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 úmluvy o HS vysvětlivky k zařazení přijatá výborem pro HS, což je orgán, jehož organizaci upravuje článek 6 této úmluvy.

16

Vysvětlivka k všeobecnému pravidlu 3 písm. b) pro výklad HS v rámci vysvětlivek přijatých uvedeným výborem, ve znění použitelném na skutkový stav v původním řízení (dále jen „vysvětlivky k HS“), stanoví:

„[...]

(VI)

Tato druhá metoda zařazení se týká pouze případu:

1)

směsi;

2)

zboží složeného z různých materiálů;

3)

zboží zhotoveného z různých komponentů;

4)

zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej. Použije se pouze v případě, že pravidlo 3 a) uplatnit nelze.

(VII)

V těchto různých případech se zboží zařadí podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatné rysy, je-li možno takový materiál nebo komponent určit.

[...]

(X)

Pro účely tohoto pravidla se pojmem ‚zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej‘ rozumí zboží, které:

a)

sestává nejméně ze dvou různých výrobků, které se prima facie zařazují do různých čísel. Za soupravu (sadu) nelze ve smyslu tohoto pravidla považovat například šest vidliček na fondue;

b)

sestává z produktů nebo výrobků předkládaných společně k uspokojení určité potřeby nebo k provedení určité činnosti; a

c)

je baleno způsobem vhodným k přímému prodeji spotřebitelům bez přebalování (např. v krabicích či bednách nebo na deskách).“

Spor v původním řízení a předběžná otázka

17

Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že společnost VAD, jíž je J. J. M. van Aert jednatelem, podala dne 10. ledna 2008, dne 11. ledna 2008 a dne 23. ledna 2008 u příslušných celních orgánů v Antverpách (Belgie) jakožto celní zástupce vlastním jménem, avšak na účet společnosti Zicplay SA a z pověření společnosti Transmar Logistics tři dovozní celní prohlášení „IM4“ pro účely propuštění do volného oběhu a pro domácí spotřebu týkající se kombinovaných audio/video systémů nazvaných „micro Z 99 DVBT“ sestávajících jednak z přístroje kombinujícího DVD přehrávač, USB připojení, FM tuner, displej z tekutých krystalů (LCD) TFT, čtečku MP 3 a TV tuner (dále jen „kombinovaný audio/ video přístroj“) a jednak z odnímatelných reproduktorů.

18

Toto zboží bylo při přepravě demontováno a bylo prostřednictvím dovozních celních prohlášení „IM4“ samostatně, po komponentech, předloženo k proclení.

19

Přístroje „micro Z 99 DVBT“ tak byly zařazeny do dvou odlišných sazebních čísel KN, jednak jako kombinovaný audio/video přístroj do položky 8518 1095 90 KN, na niž se uplatní celní sazba ve výši 2,5 %, a jednak jako odnímatelné reproduktory do položky 8518 2200 90 KN, na niž se uplatní celní sazba ve výši 4,5 %.

20

Kombinovaný audio/video přístroj a reproduktory tudíž nebyly předloženy k proclení jako jeden celek pod položkou 8521 9000 90 KN podléhající platbě dovozního cla ve výši 13,9 %.

21

VAD a J. J. M. van Aert byli na 21. října 2011 předvoláni před correctionele rechtbank te Antwerpen (trestní soud v Antverpách), jelikož podali tři celní prohlášení pod nesprávným označením a pod nesprávným sazebním kódem zboží za účelem propuštění přístrojů „micro Z 99 DVBT“ do volného oběhu nebo pro domácí spotřebu na celní území Unie.

22

V rozsudku ze dne 6. června 2012 uvedený soud rozhodl, že kombinovaný audio/video přístroj a reproduktory měly být považovány za soupravu (sadu) zboží a měly být společně zařazeny do sazebního čísla 8521 9000 90 KN. Uložil VAD a J. J. M. van Aertovi zaplatit společně a nerozdílně pokutu a neodvedené dovozní clo.

23

Po odvolání podaném proti tomuto rozsudku hof van beroep te Antwerpen (odvolací soud v Antverpách) tento rozsudek potvrdil rozsudkem ze dne 11. září 2013.

24

Tento soud v tomto ohledu zohlednil zejména skutečnosti, že kombinovaný audio/video přístroj a reproduktory byly předloženy k proclení ve stejných dovozních celních prohlášeních „IM4“ a že toto zboží jasně tvořilo, jak vyplynulo ze související dokumentace, jeden celek určený ke společnému uvádění na trh.

25

Zboží přitom podle odvolacího soudu tvoří zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, pokud je prokázáno, že bude nabídnuto k maloobchodnímu prodeji v jednom balení, takže bude určeno ke společné nabídce jako jeden celek v rámci tohoto způsobu prodeje. Tak tomu je v této věci, jak naznačuje souhrn skutkových okolností, a to společný dovoz, přeprava, fakturace a zacházení se zbožím, okolnost, že zboží má stejného příjemce, vzhledová úprava přístroje, jakož i okolnost, že počet dovezených párů reproduktorů přesně odpovídá počtu kombinovaných audio/video přístrojů. Kombinované audio/video přístroje a reproduktory tak v okamžiku jejich zařazení tvoří soupravu (sadu) v balení pro drobný prodej. Okolnost, že toto zboží nebylo v okamžiku proclení předloženo v jednom balení, nemá na toto konstatování vliv.

26

VAD a J. J. M. van Aert proti tomuto rozsudku podali u předkládajícího soudu kasační opravný prostředek.

27

Předkládající soud si v této souvislosti klade zejména otázku, zda musí být zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, které bylo k proclení oprávněně předloženo v samostatném balení, avšak zjevně se jedná o jeden celek, který je jako takový určen k drobnému prodeji, považováno za „zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej“ ve smyslu pravidla 3 b) všeobecných pravidel, ačkoli je toto zboží společně zabaleno pro účely drobného prodeje až po celním prohlášení.

28

Za těchto podmínek se Hof van Cassatie (Kasační soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, které bylo k proclení oprávněně předloženo v samostatném balení, avšak zjevně se jedná o jeden celek, který je jako takový určen k drobnému prodeji, považováno za zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej ve smyslu pravidla 3 b) všeobecných pravidel [...], ačkoli je toto zboží společně zabaleno pro účely drobného prodeje až po celním prohlášení?“

K předběžné otázce

29

Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda a do jaké míry může být pravidlo 3 písm. b) všeobecných pravidel vykládáno v tom smyslu, že takové zboží, jako je zboží, které je předmětem věci v původním řízení, jež je předloženo k proclení v samostatném balení a je zabaleno společně až po tomto úkonu, lze nicméně považovat za „zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej“ ve smyslu tohoto pravidla, a tedy patřící do jednoho a téhož sazebního čísla, je-li s přihlédnutím k dalším objektivním faktorům prokázáno, že toto zboží tvoří jeden celek, který je jako takový určen k drobnému prodeji.

30

Úvodem je třeba připomenout, že pravidlo 3 písm. b) všeobecných pravidel, které zejména upravuje zařazení zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, se použije pouze tehdy, je-li možno dotčené výrobky zařadit do různých čísel KN a dále tehdy, jestliže nelze uplatnit pravidlo 3 písm. a) uvedených všeobecných pravidel, tj. zejména tehdy, když nelze provést zařazení do čísla, které obsahuje specifický popis s předností před čísly s obecnějším popisem (v tomto smyslu viz rozsudky Telefunken Fernseh und Rundfunk, 163/84EU:C:1985:396, body 3637, jakož i Kurcums Metal, C‑558/11EU:C:2012:721, bod 36).

31

Ačkoli se v projednávané věci jeví podmínky použití pravidla 3 písm. b) všeobecných pravidel na první pohled splněny, pokud jde o výrobky dotčené v původním řízení, je věcí tohoto soudu, aby provedl posouzení v tomto ohledu nezbytné a ověřil, zda tyto výrobky mohou být zařazeny do různých sazebních čísel KN, z nichž nelze ani jedno považovat za číslo obsahující nejspecifičtější popis ve smyslu pravidla 3 písm. a) všeobecných pravidel (v tomto smyslu viz rozsudek Kurcums Metal, C‑558/11EU:C:2012:721, bod 28, a Vario Tek, C‑178/14EU:C:2015:152, bod 18).

32

Pokud jde o položenou otázku, je třeba zdůraznit, že vysvětlivky k HS, jakož i pokyny ohledně pravidla 3 písm. b) všeobecných pravidel zejména stanoví, že za „zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej“ ve smyslu tohoto pravidla lze považovat pouze zboží „zabalené způsobem vhodným k přímému prodeji spotřebitelům bez přebalení“. V daném případě přitom bylo zboží dotčené ve věci v původním řízení společně zabaleno až po proclení za účelem jeho prodeje jako jeden celek, což by podle předkládajícího soudu mohlo mít za důsledek jeho vyloučení z pojmu „zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej“, jak jej upřesňují uvedené vysvětlivky k HS a pokyny.

33

V tomto ohledu Soudní dvůr rozhodl, že vysvětlivky ke KN vypracované Komisí a vysvětlivky k HS vypracované SCO přispívají významným způsobem k výkladu dosahu jednotlivých čísel a položek sazebníku, nejsou však právně závazné (viz zejména rozsudky Digitalnet a další, C‑320/11, C‑330/11, C‑382/11 a C‑383/11EU:C:2012:745, bod 33, jakož i Data I/O, C‑297/13EU:C:2014:331, bod 33).

34

Obsah uvedených vysvětlivek musí být proto v souladu s ustanoveními KN a nemůže měnit jejich dosah (rozsudky JVC France, C‑312/07EU:C:2008:324, bod 34, a Vario Tek, C‑178/14EU:C:2015:152, bod 22). To platí tím spíše, jde-li o pokyny, jelikož Komise v nich upřesňuje dosah, jenž podle ní musí mít pojem „zboží ‚v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej‘ “ ve smyslu pravidla 3 písm. b) všeobecných pravidel.

35

V této souvislosti je třeba zaprvé konstatovat, že každopádně ani ze znění pravidla 3 písm. b) všeobecných pravidel a ostatně ani z vysvětlivek k HS či z pokynů –tyto pokyny přitom upravují některé výjimky z požadavku jednotného balení – nevyplývá, že pojem „souprava (sada)“ ve smyslu tohoto pravidla nutně a ve všech případech předpokládá, že dotčené zboží se pro účely proclení předkládá v témže balení.

36

Zadruhé je třeba poznamenat, že Soudní dvůr již rozhodl, že pojem „sada (souprava)“ ve smyslu uvedeného pravidla předpokládá úzkou spojitost mezi dotčeným zbožím z hlediska jeho uvádění na trh, takže nejen že je toto zboží společně předkládáno k proclení, ale je také běžně nabízeno jako celek v jednom balení zejména v rámci drobného prodeje v různých etapách uvádění na trh za účelem uspokojení určité potřeby nebo k provedení určité činnosti (v tomto smyslu viz rozsudek Telefunken Fernseh und Rundfunk, 163/84EU:C:1985:396, bod 35).

37

Ačkoli v tomto ohledu z rozsudku Telefunken Fernseh und Rundfunk (163/84EU:C:1985:396) vyplývá, že k tomu, aby bylo možno provést jediné zařazení zboží jako „soupravu (sadu) zboží“, musí být toto zboží předloženo k proclení společně, z tohoto rozsudku však nevyplývá, že dotčené zboží – aby bylo možno jej takto kvalifikovat – musí být při tomto úkonu povinně předloženo v jednom a témže balení. Pojem „souprava (sada) zboží“ spíše odkazuje na kombinaci výrobků, které jsou běžně nabízeny společně a v jednom balení, zejména v maloobchodních prodejnách, k uspokojení určité potřeby nebo k provedení určité činnosti.

38

Předložení zboží k proclení v jednom balení tak nepředstavuje podmínku sine qua non pro zjištění, že zboží tvoří jeden celek, a představuje tedy „soupravu (sadu)“ ve smyslu pravidla 3 písm. b) všeobecných pravidel, ale pouze indicii umožňující toto zjištění dovodit.

39

Opačný výklad pojmu „souprava (sada)“ by ve skutečnosti dovozcům umožňoval, aby si prostřednictvím poměrně snadného úkonu, jako je přebalení či spojení výrobků lepicí páskou, sami zvolili sazební zařazení dotyčného zboží – buď jako jeden celek, nebo samostatně – které je pro ně nejpříznivější.

40

Z ustálené judikatury Soudního dvora přitom plyne, že taková možnost by byla v rozporu se zásadou, podle níž je třeba hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, a ohrožovala by tak cíl usnadnění celních kontrol a právní jistoty, kterou se musí sazební zařazení dováženého zboží řídit (v tomto smyslu viz zejména rozsudky Kurcums Metal, C‑558/11EU:C:2012:721, bod 29, a Humeau Beaupréau, C‑2/13EU:C:2014:48, bod 45).

41

Kromě toho z judikatury Soudního dvora v podstatě vyplývá, že při předložení dotyčného zboží k proclení musí být určení, zda toto zboží tvoří jeden celek nebo jinými slovy „soupravu (sadu)“ ve smyslu pravidla 3 písm. b) všeobecných pravidel, učiněno s konečnou platností s přihlédnutím ke způsobu, jímž má být toto zboží nabízeno spotřebitelům, a sice zda bude toto zboží spotřebitelům nabízeno jako jeden celek (v tomto smyslu viz rozsudek Telefunken Fernseh und Rundfunk, 163/84EU:C:1985:396, bod 35).

42

Konečně je třeba podobně jako belgická vláda konstatovat, že okolnost, že ve věci v původním řízení bylo dotčené zboží po proclení přebaleno do jednoho balení, nutně neznamená, že toto zboží nebylo vhodné k přímému prodeji spotřebitelům jako celek bez přebalení. S přihlédnutím k informacím poskytnutým předkládajícím soudem se tak jevilo jako představitelné a odůvodněné, že se kombinovaný audio/video přístroj a odpovídající reproduktory budou společně spotřebitelům prodávat jak v oddělených krabicích, tak v jednom balení.

43

Z toho plyne, že okolnost, že zboží bylo předloženo k proclení v odděleném balení a bylo zabaleno společně až po proclení, nemůže sama o sobě zabránit tomu, aby toto zboží bylo kvalifikováno jako „zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej“ ve smyslu pravidla 3 písm. b) všeobecných pravidel, pokud v okamžiku proclení z dalších objektivních faktorů jasně vyplývá, že toto zboží tvoří jeden celek, který je jako takový určen k drobnému prodeji.

44

Tyto objektivní faktory lze dovodit z okolností, jako jsou okolnosti uvedené v předkládacím rozhodnutí, a sice společný dovoz, přeprava, fakturace a zacházení se zbožím, skutečnost, že zboží má stejného příjemce, vzhledová úprava přístroje, jakož i okolnost, že počet dovezených párů reproduktorů přesně odpovídá počtu kombinovaných audio/video přístrojů. Je však věcí vnitrostátního soudu, aby posoudil relevantní okolnosti za účelem zjištění, zda lze zboží dotčené v projednávané věci považovat za soupravu (sadu).

45

Na položenou otázku je tudíž třeba odpovědět, že pravidlo 3 písm. b) všeobecných pravidel je třeba vykládat v tom smyslu, že takové zboží, jako je zboží, které je předmětem věci v původním řízení, jež je předloženo k proclení v samostatných baleních a je zabaleno společně až po tomto úkonu, lze nicméně považovat za „zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej“ ve smyslu tohoto pravidla, a může tudíž patřit do jednoho a téhož sazebního čísla, jestliže se s přihlédnutím k dalším objektivním faktorům prokáže, že toto zboží tvoří jeden celek, který je jako takový určen k drobnému prodeji, což přísluší posoudit vnitrostátnímu soudu.

K nákladům řízení

46

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

 

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:

 

Pravidlo 3 písm. b) všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury podle přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění vyplývajícím z nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007, je třeba vykládat v tom smyslu, že takové zboží, jako je zboží, které je předmětem věci v původním řízení, jež je předloženo k proclení v samostatných baleních a je zabaleno společně až po tomto úkonu, lze nicméně považovat za „zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej“ ve smyslu tohoto pravidla, a může tudíž patřit do jednoho a téhož sazebního čísla, jestliže se s přihlédnutím k dalším objektivním faktorům prokáže, že toto zboží tvoří jeden celek, který je jako takový určen k drobnému prodeji, což přísluší posoudit vnitrostátnímu soudu.

 

Podpisy.


( *1 ) – Jednací jazyk: nizozemština.