Věc C‑386/14

Groupe Steria SCA

v.

Ministère des Finances et des Comptes publics

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná cour administrative d’appel de Versailles)

„Řízení o předběžné otázce — Daňové právní předpisy — Svoboda usazování — Směrnice 90/435/EHS — Článek 4 odst. 2 — Přeshraniční rozdělování dividend — Korporační daň — Zdanění skupin společností (francouzská‚daňová integrace‘) — Osvobození dividend vyplácených dceřinými společnostmi, které jsou součástí integrované daňové skupiny — Podmínka bydliště — Dividendy vyplácené nerezidentními dceřinými společnostmi — Neodpočitatelné výdaje a náklady vztahující se k držbě podílu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 2. září 2015

1. Svoboda usazování – Daňové právní předpisy – Korporační daň – Vnitrostátní právní úprava, jež umožňuje rezidentním mateřským společnostem vytvořit jednu daňovou jednotku se svou rezidentní dceřinou společností – Vyloučení nerezidentních dceřiných společností v případě, že její zisky nepodléhají daňovým zákonům členského státu mateřské společnosti – Odůvodnění – Vyvážené rozdělení zdaňovací pravomoci mezi členskými státy

   (Články 49 SFEU a 54 SFEU)

2. Svoboda usazování – Daňové právní předpisy – Korporační daň – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví plné daňové osvobození dividend vyplácených dceřinými společnostmi podle režimu daňové integrace, který je vyhrazen pouze rezidentním společnostem – Částečné daňové osvobození dividend vyplácených nerezidentními dceřinými společnostmi, které nemohou být součástí takové skupiny – Nepřípustnost – Odůvodnění – Neexistence

   (Článek 49 SFEU, směrnice Rady 90/435)

3. Sbližování právních předpisů – Společný systém zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států – Směrnice 90/435 – Článek 4 odst. 2 – Možnost členských států stanovit, že náklady vztahující se k držbě podílu na dceřiné společnosti a ztráty vyplývající z rozdělování jejích zisků nelze odečíst od zdanitelných příjmů mateřské společnosti – Omezení – Povinnost dodržet základní ustanovení Smlouvy včetně článku 49 SFEU

   (Článek 49 SFEU; směrnice Rady 90/435, čl. 4 odst. 2)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 25–27)

2.  Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu týkající se režimu daňové integrace, která mateřské společnosti skupiny společností umožňuje, aby neutralizovala opětovné zahrnutí podílu výdajů a nákladů stanoveného pevnou paušální sazbou 5 % z čisté částky u dividend, které mateřská společnost obdržela od rezidentních společností, které jsou součástí integrace, zatímco uvedená právní úprava jí takovou neutralizaci odpírá ohledně těch dividend, které jí vyplácejí její dceřiné společnosti se sídlem v jiném členském státě a které by objektivně přicházely v úvahu pro volbu zdanění skupiny společností, pokud by byly rezidenty.

   Na rozdíl od případu, kdy je podmínka usazení jakožto podmínka přístupu k režimu daňové integrace odůvodněna s přihlédnutím ke skutečnosti, že takový režim umožňuje převod ztrát uvnitř integrované daňové skupiny, pokud jde naopak o jiné daňové výhody než o převod ztrát uvnitř integrované daňové skupiny, takové rozdílné zacházení nemůže být odůvodněno nezbytností zachovat vyvážené rozdělení zdaňovací pravomoci mezi členskými státy. Toto rozdílné zacházení se týká pouze dividend přijímaných rezidentními mateřskými společnostmi, takže je dotčena daňová suverenita pouze jediného členského státu.

   Navíc, vzhledem k tomu, že není možné identifikovat žádnou bezprostřední souvislost mezi tímto daňovým zvýhodněním a daňovým znevýhodněním, které vyplývá z neutralizace vnitřních operací skupiny, nelze takové zvýhodnění odůvodnit ani nezbytností zachovat soudržnost daňového systému dotyčného členského státu. I když totiž neutralizace opětovného zahrnutí podílu výdajů a nákladů vyplývá z postavení skupiny tvořené mateřskou společností a jejími dceřinými společnostmi naroveň jedinému podniku s více provozovnami, nezpůsobuje tato neutralizace žádné daňové znevýhodnění mateřské společnosti stojící v čele integrované daňové skupiny, nýbrž jí naopak poskytuje uvedené daňové zvýhodnění

   (viz body 27–29, 34–36, 40 a výrok)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 39)