Věc C‑43/14
ŠKO-Energo s. r. o.
v.
Odvolací finanční ředitelství
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším správním soudem)
„Řízení o předběžné otázce — Ochrana ozonové vrstvy — Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Evropské unii — Metoda přidělování povolenek — Bezplatné přidělení povolenek — Uplatnění daně darovací na takové přidělení“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 26. února 2015
Životní prostředí – Znečištění ovzduší – Směrnice 2003/87 – Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – Metoda přidělování povolenek – Bezplatné přidělení povolenek – Zásada – Dosah – Uplatnění daně darovací na takové přidělení – Nepřípustnost
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87, článek 10)
Článek 10 směrnice 2003/87 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice 96/61 musí být vykládán v tom smyslu, že brání uplatnění daně darovací, pokud tato daň nerespektuje 10 % horní hranici pro přidělení emisních povolenek za úplatu, kterou stanoví tento článek, což musí ověřit vnitrostátní soud.
Členské státy totiž v zásadě mohou přijmout taková opatření hospodářské politiky, jako je kontrola cen uplatňovaných na trzích určitého zboží nebo základních zdrojů, která určují způsob, jakým se hodnota povolenek na emise skleníkových plynů, které byly přiděleny zdarma, přenese na spotřebitele. Přijetí takových opatření však nesmí neutralizovat zásadu bezplatného přidělení povolenek na emise skleníkových plynů ani ohrozit cíle směrnice 2003/87. V tomto ohledu brání zásada bezplatnosti stanovená v článku 10 směrnice 2003/87 nejen přímému stanovení ceny za přidělení povolenek na emise skleníkových plynů, ale také následnému výběru poplatku za přidělení takových povolenek.
Dodržení 10% horní hranice množství povolenek, které mohou být přiděleny za úplatu, kromě toho musí být posuzováno z hlediska subjektů v každém z dotčených odvětví, a nikoliv ve vztahu ke všem povolenkám vydaným členským státem, při dodržení zásady rovnosti.
(viz body 20–22, 28, 30 a výrok)
Věc C‑43/14
ŠKO-Energo s. r. o.
v.
Odvolací finanční ředitelství
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším správním soudem)
„Řízení o předběžné otázce — Ochrana ozonové vrstvy — Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Evropské unii — Metoda přidělování povolenek — Bezplatné přidělení povolenek — Uplatnění daně darovací na takové přidělení“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 26. února 2015
Životní prostředí — Znečištění ovzduší — Směrnice 2003/87 — Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů — Metoda přidělování povolenek — Bezplatné přidělení povolenek — Zásada — Dosah — Uplatnění daně darovací na takové přidělení — Nepřípustnost
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87, článek 10)
Článek 10 směrnice 2003/87 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice 96/61 musí být vykládán v tom smyslu, že brání uplatnění daně darovací, pokud tato daň nerespektuje 10 % horní hranici pro přidělení emisních povolenek za úplatu, kterou stanoví tento článek, což musí ověřit vnitrostátní soud.
Členské státy totiž v zásadě mohou přijmout taková opatření hospodářské politiky, jako je kontrola cen uplatňovaných na trzích určitého zboží nebo základních zdrojů, která určují způsob, jakým se hodnota povolenek na emise skleníkových plynů, které byly přiděleny zdarma, přenese na spotřebitele. Přijetí takových opatření však nesmí neutralizovat zásadu bezplatného přidělení povolenek na emise skleníkových plynů ani ohrozit cíle směrnice 2003/87. V tomto ohledu brání zásada bezplatnosti stanovená v článku 10 směrnice 2003/87 nejen přímému stanovení ceny za přidělení povolenek na emise skleníkových plynů, ale také následnému výběru poplatku za přidělení takových povolenek.
Dodržení 10% horní hranice množství povolenek, které mohou být přiděleny za úplatu, kromě toho musí být posuzováno z hlediska subjektů v každém z dotčených odvětví, a nikoliv ve vztahu ke všem povolenkám vydaným členským státem, při dodržení zásady rovnosti.
(viz body 20–22, 28, 30 a výrok)