Spojené věci C‑25/14 a C‑26/14

Union des syndicats de l’immobilier (UNIS)

proti

Ministre du Travail, de l’Emploi a de la Formation professionnelle et du Dialogue social

a

Syndicat national des résidences de tourisme (SNRT) a další

a

Beaudout Père et Fils SARL

proti

Ministre du Travail, de l’Emploi et de la Formation professionnelle et du Dialogue social a další

[žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Conseil d’État (Francie)]

„Řízení o předběžné otázce — Článek 56 SFEU — Volný pohyb služeb — Zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace — Povinnost transparentnosti — Použitelnost této povinnosti — Celostátní kolektivní smlouvy — Systém doplňkového sociálního zabezpečení k obecnému systému — Určení pojišťovacího subjektu, který je pověřen správou tohoto systému, sociálními partnery — Rozšíření tohoto systému na všechny zaměstnance a zaměstnavatele v dotčeném odvětví na základě ministerské vyhlášky — Časové omezení účinků rozhodnutí Soudního dvora o předběžné otázce“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. prosince 2015

1. Volný pohyb služeb — Ustanovení Smlouvy — Poskytnutí koncese na služby, která vyžaduje zásah vnitrostátních orgánů — Dodržení povinnosti transparentnosti — Nepochybný přeshraniční význam

   (Článek 56 SFEU)

2. Předběžné otázky — Přípustnost — Nutnost poskytnout Soudnímu dvoru dostatečná upřesnění ohledně skutkového a právního rámce — Existence případného přeshraničního významu — Existence skutečností umožňujících užitečnou odpověď

   (Článek 267 SFEU; Jednací řád Soudního dvora, článek 94)

3. Volný pohyb služeb — Rovné zacházení — Povinnost transparentnosti — Přiznání správy systému povinného doplňkového sociálního zabezpečení na základě kolektivní dohody jedinému hospodářskému subjektu vybranému sociálními partnery — Rozšíření uvedené dohody na všechny zaměstnance a zaměstnavatele v dotčeném odvětví — Neexistence odpovídajícího zveřejnění, které by umožnilo zohlednit informace týkající se existence výhodnější nabídky — Nepřípustnost

   (Článek 56 SFEU)

4. Předběžné otázky — Výklad — Časové účinky výkladových rozsudků — Zpětný účinek — Omezení Soudním dvorem — Zvláštnosti v oblasti veřejných zakázek — Smlouva o doplňkovém sociálním zabezpečení, která spadá do zvláště citlivého sociálního kontextu

1.  Pokud jde o poskytování služeb, která vyžadují zásah vnitrostátních orgánů, jako je tomu v případě poskytnutí koncese na služby, se povinnost transparentnosti vztahuje nikoli na každou činnost, ale pouze na činnosti, která mají nepochybný přeshraniční význam v důsledku toho, že se o ně mohou objektivně zajímat hospodářské subjekty usazené v jiných členských státech, než je členský stát, pod něhož spadá orgán, který je zadává.

   Existenci nepochybného přeshraničního významu je třeba v tomto ohledu posoudit na základě všech takových relevantních kritérií, jako jsou hospodářský význam zakázky, zeměpisné místo jejího provádění nebo její technické aspekty, a to s ohledem na vlastnosti dotčené zakázky.

   (viz body 27, 30)

2.  Jak vyplývá z článku 94 jednacího řádu Soudního dvora, musí být Soudnímu dvoru v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vylíčeny skutkové okolnosti, na kterých jsou otázky založeny, a vztah existující zejména mezi těmito skutkovými okolnostmi a těmito otázkami. Proto musí být zjišťování nezbytných skutečností umožňujících ověření určitého přeshraničního významu – a obecně zjišťování všech skutečností, jejichž provedení přísluší vnitrostátním soudům a na nichž závisí použitelnost aktu sekundárního práva nebo primárního práva Unie – provedeno před tím, než je věc předložena Soudnímu dvoru.

   Nicméně vzhledem k duchu spolupráce, kterým se řídí vztahy mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem v rámci řízení o předběžné otázce, nemá nedostatek takových zjištění o existenci případného nepochybného přeshraničního významu předkládajícím soudem nutně za následek nepřípustnost žádosti, pokud je Soudní dvůr navzdory těmto nedostatkům na základě skutečností, které vyplývají ze spisu, toho názoru, že může předkládajícímu soudu poskytnout užitečnou odpověď. Tak je tomu zejména tehdy, když předkládací rozhodnutí obsahuje dostatek relevantních skutečností pro posouzení případné existence takového významu.

   (viz body 28, 29)

3.  Povinnost transparentnosti, která vyplývá z článku 56 SFEU, brání tomu, aby členský stát rozšířil na všechny zaměstnavatele a zaměstnance v určitém odvětví kolektivní dohodu uzavřenou organizacemi zastupujícími zaměstnavatele a zaměstnance v rámci určitého odvětví, svěřující správu systému povinného doplňkového sociálního zabezpečení zřízeného ve prospěch zaměstnanců jedinému hospodářskému subjektu vybranému sociálními partnery, aniž vnitrostátní právní úprava stanoví odpovídající zveřejnění umožňující příslušnému veřejnému orgánu, aby v plném rozsahu zohlednil předložené informace týkající se existence výhodnější nabídky.

   Pokud je totiž zřízení výlučného práva založeno na zásahu veřejného orgánu, k tomuto zásahu musí v zásadě dojít při dodržení povinnosti transparentnosti vycházející z článku 56 SFEU. V tomto ohledu důsledkem předmětu uvedeného rozhodnutí o rozšíření působnosti, a sice dotčené dohody, není to, že by se na toto rozhodnutí nevztahovaly požadavky transparentnosti vyplývající z článku 56 SFEU.

   Povinnost transparentnosti, ač nezbytně neznamená povinnost provést zadávací řízení, vyžaduje odpovídající stupeň zveřejnění, který umožňuje provést jednak výběrové řízení a jednak kontrolu nestrannosti řízení o udělení. Skutečnost, že kolektivní smlouvy a dohody, jakož i jejich dodatky jsou uloženy u správního orgánu a mohou být konzultovány na internetu, skutečnost, že je v úředním věstníku zveřejněno oznámení, podle něhož se zamýšlí zahájení řízení o rozšíření působnosti takového dodatku ani možnost, že jakákoli zainteresovaná osoba může předložit vyjádření v návaznosti na toto zveřejnění, přitom nevykazují – a to ani společně – odpovídající stupeň zveřejnění, který by umožnil zajistit, aby zainteresované subjekty mohly vyjádřit zájem v souladu s cíli povinnosti transparentnosti před tím, než je se vší nestranností přijato rozhodnutí o rozšíření působnosti, stran správy systému sociálního zabezpečení.

   (viz body 36, 37, 44–46 a výrok)

4.  Jen zcela výjimečně mohou okolnosti přimět Soudní dvůr k tomu, aby omezil možnost všech zúčastněných osob dovolávat se ustanovení, jehož výklad podal, za účelem zpochybnění právních vztahů založených v dobré víře.

   V oblasti veřejných zakázek články 2d a 2f směrnice 89/665 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice 2007/66, vykládané s ohledem na body 25 až 27 odůvodnění směrnice 2007/66, umožňují členským státům za určitých podmínek omezit možnost zahájit přezkumná řízení týkající se zakázek uzavřených při porušení unijního práva. Z toho vyplývá, že za určitých okolností může zájem na zabránění právní nejistotě odůvodnit, že stabilita smluvních situací, kde již dochází k plnění, převáží nad dodržováním unijního práva.

   Jestliže ve zvláště citlivém sociálním kontextu rozsudek Soudního dvůr upřesnil právní situaci týkající se konkrétního dosahu povinnosti transparentnosti vyplývající z článku 56 SFEU, a sice situaci, na základě níž zaměstnavatelé a zaměstnanci, kteří se přímo neúčastnili postupu vedoucího k rozšíření působnosti kolektivních dohod určujících určitou instituci sociálního zabezpečení jako jediný subjekt spravující jeden nebo několik systémů doplňkového sociálního zabezpečení nebo úhradu nákladů na zdravotní péči na všechny zaměstnavatele a zaměstnance v dotčeném odvětví, uzavřeli smluvní závazky, které jim poskytly záruky plynoucí z doplňkového sociálního zabezpečení, je třeba mít za to, že se účinky tohoto rozsudku nebudou týkat kolektivních dohod o určení jediného subjektu pro správu systému doplňkového sociálního zabezpečení, které veřejný orgán učinil závaznými pro všechny zaměstnavatele a zaměstnance v dotčeném odvětví před datem vyhlášení tohoto rozsudku, aniž jsou dotčeny žaloby k soudu podané před tímto datem.

   (viz body 50–53 a výrok)