20.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 127/3

1)

Ustanovení 2 a ustanovení 3 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládána v tom smyslu, že takový zaměstnanec, jako je žalobkyně ve věci v původním řízení, spadá do působnosti této rámcové dohody, pokud byly mezi tímto zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem dány pracovní smlouvy na dobu určitou ve smyslu těchto ustanovení.

2)

Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava ve věci v původním řízení, která neobsahuje žádné účinné opatření, jež by sankcionovalo zneužití ve smyslu ustanovení 5 bodu 1 této rámcové dohody, které vyplývá z použití po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou ve veřejném sektoru, jestliže ve vnitrostátním právním řádu neexistuje žádné účinné opatření, jež by takové zneužití sankcionovalo.

3)

Je na předkládajícím soudu, aby v souladu s právními předpisy, kolektivními dohody a s vnitrostátní praxí posoudil, jaká náhrada má být přiznána takovému zaměstnanci, jako je žalobkyně ve věci v původním řízení, aby tato náhrada byla dostatečně účinným opatřením sankcionujícím zneužití ve smyslu ustanovení 5 bodu 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou.

Je též na předkládajícím soudu, aby případně poskytl výklad vnitrostátních ustanovení, který bude v co největším možném rozsahu v souladu s právem Unie.