3.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 104/12

1)

Článek 12 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany, musí být vykládán v tom smyslu, že k tomu, aby mohla být shledána existence v něm stanoveného důvodu pro vyloučení z postavení uprchlíka, není nutné, aby žadatel o mezinárodní ochranu byl odsouzen za některý z teroristických trestných činů uvedených v čl. 1 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu.

2)

Článek 12 odst. 2 písm. c) a čl. 12 odst. 3 směrnice 2004/83 musí být vykládány v tom smyslu, že takové činy spočívající v účasti na činnostech teroristické skupiny, jako jsou činy, za které byl odsouzen odpůrce v původním řízení, mohou být důvodem k vyloučení z postavení uprchlíka, i když není prokázáno, že dotyčná osoba spáchala teroristický čin upřesněný v rezolucích Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, pokusila se o jeho spáchání nebo hrozila jeho spácháním. Pro účely individuálního posouzení skutečností, jež umožňuje zjistit, zda existují závažné důvody se domnívat, že dotyčná osoba je vinna činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN, podněcovala k páchání takových činů nebo se na jejich páchání jinak účastnila, je skutečnost, že tato osoba byla soudy členského státu odsouzena za účast na činnostech teroristické skupiny, obzvláště důležitá stejně jako zjištění, že uvedená osoba byla řídícím členem této skupiny, aniž je nutné prokázat, že tatáž osoba sama podněcovala k páchání teroristického činu nebo se na jeho páchání jinak účastnila.