Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 6. října 2015 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice, Family Division (England and Wales) – Spojené království] – A v. B

(Věc C-489/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Příslušnost a uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti - Nařízení (ES) č. 2201/2003 - Překážka litispendence - Článek 16 a čl. 19 odst. 1 a 3 - Řízení ve věci rozluky v prvním členském státě a řízení ve věci rozvodu v druhém členském státě - Příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první - Pojem ‚určená‘ příslušnost - Ukončení prvního řízení a zahájení nového řízení ve věci rozvodu v prvním členském státě - Důsledky - Časový posun mezi členskými státy - Účinky na postup zahájení řízení u soudů“)

(2015/C 389/12)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice, Family Division (England and Wales)

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: A

Odpůrce: B

Výrok

Pokud jde o řízení ve věci rozluky a rozvodu zahájená mezi týmiž stranami u soudů dvou členských států, čl. 19 odst. 1 a 3 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, kdy bylo řízení u soudu, který řízení zahájil jako první v prvním členském státě, ukončeno poté, co bylo řízení zahájeno u druhého soudu ve druhém členském státě, kritéria pro překážku litispendence již splněna nejsou, a v důsledku toho je třeba mít za to, že příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první, určena není.

(1)  Úř. věst. C 26, 26.1.2015.