26.10.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 313/34

Žaloba podaná dne 6. září 2013 — Navarra de Servicios y Tecnologías v. Komise

(Věc T-487/13)

2013/C 313/64

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Navarra de Servicios y Tecnologías SA (Pamplona, Španělsko) (zástupce: A. Andérez González, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalující společnosti, a uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1)

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU.

—

Žalobkyně v tomto ohledu poukazuje na neexistenci státní podpory, jelikož v daném případě nedošlo k zásahu státu prostřednictvím převodů státních prostředků, nebyly zvýhodněny podniky, které provozují hospodářskou činnost, a nebyla narušena hospodářská soutěž a ovlivněn obchod mezi členskými státy.

2)

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 106 odst. 2 SFEU, jakož i protokolu o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, který je přílohou Amsterodamské smlouvy ze dne 2. října 1997.

Žalobkyně v tomto ohledu poukazuje na:

—

zákonnou podobu služeb obecného hospodářského zájmu, u jejichž uspořádání, organizace a financování je členským státům přiznán široký prostor k rozhodování,

—

neexistenci výhodnějšího soutěžního postavení získaného žalobkyní, a

—

dodržení kritérií stanovených ve věci Altmark v tomto případě, jelikož existuje jasné vymezení závazků veřejné služby a výslovné pověření k nim a bylo provedeno podrobné a objektivní hospodářské vyčíslení, které nepřesahuje výdaje vzniklé výkonem závazků veřejné služby.

3)

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, jelikož v tomto případě existuje cíl společného zájmu, k jehož dosažení se sporné opatření zdá být vhodné a přiměřené a nevyvolává zbytečná narušení trhu.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci mezi předmětem napadeného rozhodnutí a konečným cílem tohoto rozhodnutí, jakož i zjevná nepřiměřenost mezi sledovaným teoretickým cílem a důsledky jeho uplatnění, které jsou v rozporu s obecným zájmem a upřednostňují obchodní a hospodářské zájmy konkrétního provozovatele či provozovatelů.