21.9.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 274/23 |
Žaloba podaná dne 31. července 2013 — Miettinen v. Rada
(Věc T-395/13)
2013/C 274/38
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: Samuli Miettinen (Espoo, Finsko) (zástupci: O. Brouwer a E. Raedts, advokáti)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2013, kterým se odmítá poskytnout úplný přístup k dokumentu 12979/12 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001 L 145, s. 43), jak bylo oznámeno žalobci dne 21. května 2013 v dopise pod značkou „06/c/02/1 3“ (napadené rozhodnutí), jakož i nové rozhodnutí o odmítnutí ze dne 23. července 2013, |
— |
uložil žalované náhradu nákladů řízení podle článku 87 jednacího řádu Tribunálu, včetně nákladů vedlejších účastníků řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.
První žalobní důvod vychází z porušení čl. 4 odst. 2 druhé odrážky a čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1049/2001, jelikož napadené rozhodnutí se zakládá na nesprávném výkladu a použití uvedených ustanovení, která se týkají ochrany soudních řízení a právního poradenství a ochrany probíhajícího rozhodovacího procesu:
|
Zaprvé Rada neprokázala, že zveřejnění dokumentu 12979/12 způsobí její právní službě újmu v tom, že nebude schopna uvedený dokument obhájit v budoucím soudním řízení, a naruší legislativní proces; |
|
Zadruhé Rada neprokázala, že je dokument 12979/12 velice citlivý nebo rozsáhlý, což by odůvodňovalo neuplatnění předpokladu zveřejnění právních stanovisek v legislativním kontextu; |
|
Zatřetí teorie Rady o újmě je čistě hypotetická. Je skutkově jakož i právně neopodstatněné mít za to, že obsah názoru, který obsahuje dokument 12979/12, byl již veřejný, když bylo přijato napadené rozhodnutí a |
|
začtvrté Rada neuplatnila při odvolání se na čl. 4 odst. 3 první pododstavec kritérium převažujícího veřejného zájmu, když zohlednila pouze možná rizika pro její rozhodovací proces spojená se zveřejněním, a nikoli pozitivní účinky takového zveřejnění mimo jiné pro legitimnost rozhodovacího procesu, a neuplatnila toto kritérium při odvolání se na čl. 4 odst. 2 druhou odrážku. |
Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést přiměřené odůvodnění podle článku 296 SFEU, jelikož Rada nesplnila svou povinnost uvést dostatečné a přiměřené odůvodnění napadeného rozhodnutí.