26.10.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 313/26

—

zrušil v plném rozsahu zaprvé rozhodnutí vedoucího mise EULEX Kosovo ze dne 10. května 2013, nadepsané „Konečné rozhodnutí v disciplinárním řízení 02/2013“, které bylo oznámeno žalobci dne 16. května 2013 a zadruhé rozhodnutí vedoucího mise EULEX Kosovo ze dne 10. května 2013, nadepsané „Konečné rozhodnutí v disciplinárním řízení 06/2013“, které bylo oznámeno žalobci dne 16. května 2013;

—

zprostit žalobce všech obvinění v disciplinární oblasti, která proti němu vznesla EULEX;

—

nařídil EULEX, aby žalobci v rámci tohoto řízení poskytla opisy všech dokumentů obsažených ve sporných disciplinárních spisech, které se ho týkají a

—

uložil žalovaným náhradu nákladů vynaložených žalobcem, včetně náhrady odměny zmocněného advokáta.

1)

První žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí, jelikož napadené akty neobsahují žádné odůvodnění a porušují článek 296 SFEU a obecné zásady práva členských států EU, podle nichž veškeré správní akty nepříznivé pro adresáta veřejné správy musí být dostatečně, úplně a specificky odůvodněné. V projednávané věci žalobce tvrdí, že odůvodnění napadených aktů zcela chybí, přestože je z právního hlediska nezbytné a závazné.

2)

Druhý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že žalované prostřednictvím napadených aktů porušily právo žalobce na obhajobu vyplývající z EÚLP a obecné právní zásady členských států EU. V rámci disciplinárního řízení 6/2013 byla žalobci uložena disciplinární sankce za jednání, kterého se dopustil, aniž by mu byla písemně sdělena obvinění, čímž byl připraven o možnost uvést důkazy na svou obhajobu. Kromě toho žalobce nemohl uplatnit své právo mít včas neomezený a účinný přístup k právní pomoci, aby se mohl úspěšně hájit prostřednictvím zmocněného advokáta, kterého by si sám zvolil a jenž by byl náležitě připraven a plně byl informován o disciplinárních obviněních vznesených vůči němu v rámci EULEX.

3)

Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného skutkového zjištění v napadených aktech. Žalobce tvrdí, že druhý napadený akt vychází z rozporuplných a nedostatečných předpokladů a odůvodnění, čímž byla porušena zásada presumpce neviny žalobce a jeho práva nevypovídat ve svůj neprospěch. Tentýž akt obsahuje kromě toho nesprávné právní posouzení, jelikož nezohledňuje skutečnost, že žalobce se dopustil omluvitelného právního omylu nebo alespoň důkazy vznesené ve prospěch žalobce týkající se dosažení dohody a snahy o nápravu.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení ustanovení článku 19 paktu o občanských a politických právech, článku 10 EÚLP, článku 15 SFEU, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 (1), směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 (2) a článků 41 a 42 Listiny základních práv EU. Žalobce tvrdí, že napadená rozhodnutí vedoucího mise EULEX, která potvrdila uložení navržených disciplinárních sankcí žalobci, jsou stižena vadou spočívající v nesprávném právním posouzení, neboť pokud by byla správná, vyhověla by odvoláním žalobce znějícím na zrušení disciplinárních sankcí zejména z důvodu porušení výše uvedených ustanovení týkajících se práva žalobce na přístup ke sporným dokumentům v obou disciplinárních řízeních v rámci EULEX, které se ho týkají.

5)

Pátý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že napadené akty porušují zásady proporcionality a ekvity, pokud jde o uložení disciplinárních sankcí žalobci.