Kasační opravný prostředek podaný dne 1. října 2013 společností Think Schuhwerk GmbH proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 11. července 2013 ve věci T-208/12, Think Schuhwerk GmbH v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-521/13 P)

2013/C 344/90

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Think Schuhwerk GmbH (zástupce: M. Gail, advokát)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka se domáhá, aby Soudní dvůr

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Předkládají se především následující důvody kasačního opravného prostředku:

1)   Porušení práva být vyslechnut

V řízení před Tribunálem nepředložila žalovaná v tomto řízení ve lhůtě vyjádření k žalobě. Žalobkyně poté podala návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Tribunál však nerozhodl o zmeškání, ani se nevyjádřil k návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání. Nadto nedal žalobkyni ani možnost požádat o ústní projednání.

2)   Nepřihlédnutí k nedostatečnému odůvodnění

Tribunál nepřihlédl k tomu, že odůvodnění je nedostatečné, jelikož se odvolací senát opíral o skutečnosti, které vyplývají z obecné praktické zkušenosti s obchodem s běžnými spotřebními předměty, jako je obuv, který každý zná a které jsou známy i spotřebitelům tohoto zboží. Jaké skutečnosti vyplývají z praktické zkušenosti s obchodem s tímto zbožím odvolací senát neuvedl. Úřad neodůvodnil, proč nemá tato poziční ochranná známka v červené barvě rozlišovací způsobilost, i když na trhu s obuví existují různé vzory a barvy pro obuv a tkaničky do obuvi.

3)   Nepřihlédnutí k významu zásady přezkumu skutečností z moci úřední

Tribunál nepřihlédl k tomu, že odvolací senát při svém rozhodnutí porušil zásadu přezkumu skutečností z moci úřední. OHIM přitom pouze uvedl, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy, ze kterých by mohlo vyplynout, že ochranná známka bude relevantní veřejností chápána jako označení původu.

4)   Nesprávný výklad a použití čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009

Tribunál nepřihlédl k nesprávnému výkladu a použití čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 ze strany OHIM a tedy provedl rovněž nesprávný výklad a použití tohoto ustanovení.

Na rozdíl od názoru Tribunálu by mohly červené konce tkaniček do obuvi, které se barevně odlišují od zbytku tkaničky, splňovat základní funkci označení původu. Tribunál však pro dotčenou ochrannou známku použil přísnější kritérium než pro obrazové a slovní ochranné známky. Nepřihlédl ani k tomu, že pro rozlišovací způsobilost není podstatné, aby se přihlašovaná známka odlišovala od norem obvyklých v daném obchodním odvětví.