30.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 352/4

1)

Pokud vnitrostátní soud zjistí existenci zneužívající klauzule týkající se úroků z prodlení v rámci hypotečního úvěru, musí na základě směrnice Rady 93/13/EHS (1) ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách, a zejména s čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice, a za účelem zajištění ochrany spotřebitelů a uživatelů v souladu se zásadou rovnocennosti a zásadou efektivity konstatovat, že klauzule je neplatná a její obsah není závazný, nebo musí naopak ustanovení o úrocích zmírnit tím, že vrátí věc oprávněnému nebo poskytovateli úvěru za účelem přepočtení úroků?

2)

Stanoví druhé přechodné ustanovení zákona č. 1/2013 ze dne 14. května 2013 jasné omezení ochrany zájmů spotřebitele tím, že implicitně ukládá soudu povinnost ustanovení o úrocích z prodlení, které je zneužívající povahy, zmírnit tím, že přepočítá sjednaný úrok a zachová v platnosti ustanovení, které mělo zneužívající povahu, namísto konstatování, že dané ustanovení je neplatné a není tedy pro spotřebitele závazné?

3)

Je druhé přechodné ustanovení zákona č. 1/2013 ze dne 14. května 2013 v rozporu se směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách, a zejména s čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice, když brání uplatnění zásady rovnocennosti a zásady efektivity v oblasti ochrany spotřebitele a předchází použití sankce neplatnosti a nezávaznosti na ustanovení o úrocích z prodlení — u kterých je konstatována zneužívající povaha — sjednaných ve smlouvách o hypotečním úvěru uzavřených před vstupem v platnost zákona č. 1/2013 ze dne 14. května 2013?