|
20.7.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 207/2 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 22. března 2013 Ghezzo Giovanni & C. Snc di Ghezzo Maurizio & C. proti usnesení Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 22. ledna 2013 ve věci T-218/00, Cooperativa Mare Azzurro Socialpesca Soc. coop. arl, dříve Cooperativa Mare Azzurro Soc. coop. rl, Cooperativa vongolari Sottomarina Lido Soc. coop. arl v. Evropská komise
(Věc C-145/13 P)
2013/C 207/02
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Ghezzo Giovanni & C. Snc di Ghezzo Maurizio & C. (zástupci: R. Volpe a C. Montagner, advokáti)
Další účastníci řízení: Cooperativa Mare Azzurro Socialpesca Soc. coop. arl, dříve Cooperativa Mare Azzurro Soc. coop. rl, Cooperativa vongolari Sottomarina Lido Soc. coop. arl, Evropská komise
Návrhová žádání účastnice řízení podávajících kasační opravný prostředek
Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
— |
přijal tento kasační opravný prostředek |
|
— |
zrušil z tohoto důvodu usnesení Tribunálu Evropské unie (čtvrtého senátu) ze dne 22. ledna 2013, oznámené dne 24. ledna 2013 a zrušil v důsledku toho rozhodnutí Komise 2000/394/ES ze dne 25. listopadu 1999; |
|
— |
podpůrně zrušil článek 5 tohoto rozhodnutí v rozsahu, v němž ukládá povinnost vrátit částky sporných úlev na sociálních příspěvcích a v rozsahu, v němž stanoví zvýšení těchto částek o úroky za dotčené období; |
|
— |
uložil Komisi náhradu nákladů vynaložených v prvním a druhém stupni. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Usnesením vydaným dne 22. ledna 2013 (dále jen „napadené usnesení“) Tribunál Evropské unie prohlásil, že žaloba podaná Ghezzo Giovanni & C. Snc a směřující ke zrušení rozhodnutí Komise 2000/394/ES ve věci úlev na sociálních příspěvcích, byla částečně zjevně nepřípustná a částečně zjevně právně neopodstatněná.
V prvním bodě kasačního opravného prostředku se uvádí, že pokud jde o nepřípustnost žaloby podané k Tribunálu, nebylo předloženo žádné odůvodnění a v důsledku toho napadené usnesení porušuje v jeho bodě 58 obecnou zásadu odůvodnění a přesněji článek 81 Jednacího řádu Tribunálu.
Druhý důvod uvedený navrhovatelkou se týká nedostatku vyčerpávajícího a přiměřeného odůvodnění ustanovení čl. 87 odst. 1 ES (nyní čl. 107 odst. 1 SFEU).
Rovněž se tvrdí, že byl porušený čl. 87 odst. 1 ES porušením zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace v rozsahu, v němž bylo 22 podniků osvobozeno od vrácení jim přiznané podpory, jelikož řádně odůvodnily tuto podporu, zatímco důvody navrhovatelky pro tuto podporu nebyly považovány za přijatelné.
Napadené usnesení porušuje i zásadu zákazu diskriminace v rozsahu, v němž potvrzuje legalitu rozhodnutí Komise, na základě kterého bylo vymáhání podpory podle čl. 87 odst. 1 ES vyloučeno pro obecní podniky (kterým Komise při provedení rozhodnutí povolila poskytnout jakoukoliv dodatečnou informaci nezbytnou pro účely vyhodnocení legality přiznané podpory), přičemž navrhovatelka nebyla nikdy požádaná o žádnou doplňující informaci před zahájením vymáhání podpory.
Na podporu těchto tvrzení o porušení čl. 87 odst. 1 ES další část kasačního opravného prostředku uvádí, že napadené usnesení neuvádí žádné důvody prokazující, že podpora poskytnutá navrhovatelce měla vliv na obchod v rámci Společenství. Nejprve Komise a poté Tribunál dospěli k závěru, že poskytnutá podpora byla protiprávní, přičemž uvedli narušení obchodu v rámci Společenství jako prvek vyplývající z opatření podpory ve prospěch podniků v oblasti rybolovu bez přezkoumání relevantního trhu nebo poskytnutí důvodů pro tento závěr.
Napadené usnesení porušuje i čl. 87 odst. 3 písm. a) ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU), jelikož neposoudilo podmínky pro uplatnění dotčené výjimky na situaci navrhovatelky. Konkrétně je životný standard v Chioggii extrémně nízký se zvláště nízkou úrovní zaměstnanosti.
Podobně napadené usnesení porušuje čl. 87 odst. 3 písm. c) ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU), jelikož se v něm má za to, že výjimka se nepoužije na situaci navrhovatelky, i když v tomto ohledu neuvádí odůvodnění, a čl. 87 odst. 3 písm. d) ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. d) SFEU) v rozsahu, v němž porušilo zásadu zákazu diskriminace, když uvedlo, že výjimka, která se považovala za použitelnou na jiné podniky v Benátkách, se nepoužije na situaci navrhovatelky.
Konečně se uvádí, že Tribunál pochybil při výkladu ohledně neexistence „existující podpory“, čímž porušil články 1, 14 a 15 nařízení č. 659/1999 (1). Nelze popřít, že postupnost normativních aktů představuje kontinuální snížení sociálních příspěvků za období několika desetiletí.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst L 83, s. 1).