Žaloba podaná dne 14. března 2013 — Evropský parlament v. Rada Evropské unie

(Věc C-124/13)

2013/C 156/32

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Evropský parlament (zástupci: L. G. Knudsen, I. Liukkonen a R. Kaškina, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobce

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Evropský parlament uvádí jediný důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí, vycházející z toho, že čl. 43 odst. 3 SFEU není náležitý právní základ pro sporné nařízení a že toto nařízení mělo být přijato na základě čl. 43 odst. 2 SFEU, jelikož posledně uvedené ustanovení přiznává zákonodárci Evropské unie pravomoci nezbytné k přijetí aktu s cílem a obsahem napadeného nařízení. Použitý právní základ vyloučil Parlament z účasti na přijímání aktu, zatímco čl. 43 odst. 2 SFEU počítá s použitím řádného legislativního postupu. Nesprávný právní základ musí vést ke zrušení napadeného nařízení.

V první části svého žalobního důvodu Parlament tvrdí, že každý dlouhodobý plán, jako je plán, o který jde v projednávané věci, jakožto nástroj k zachování a řízení populací ryb, tvoří celek, který obsahuje pouze ustanovení sledující cíle společné rybářské politiky (SRP) týkající se udržitelnosti a zachování, a proto musí být celý přijat na základě čl. 43 odst. 2 SFEU.

Druhou částí žalobního důvodu Parlament tvrdí, že přijetí napadeného nařízení odděleně od zbytku návrhu Komise představuje každopádně zneužití postupu a zbavuje ustálenou judikaturu týkající se volby právního základu podle těžiště aktu obsahu. Rozdělení návrhu umožnilo Radě zvolit uměle pro některé prvky navrhovaného aktu samostatný právní základ, ačkoliv kdyby byl akt přijat ve formě původně navrhovaného celku, tyto prvky by spadaly pod jediný právní základ čl. 43 odst. 2 SFEU.

(1)  Úř. věst. L 352, s. 10