Věc C‑660/13

Rada Evropské unie

v.

Evropská komise

„Žaloba na neplatnost — Vnější vztahy Evropské unie — Přístup Švýcarské konfederace na vnitřní trh — Finanční příspěvek Švýcarské konfederace na hospodářskou a sociální soudržnost v rozšířené Unii — Memorandum o porozumění o finančním příspěvku Švýcarské konfederace určeném členským státům, které k Unii přistoupily v roce 2004 — Rozšíření Unie o Chorvatskou republiku — Dodatek k memorandu o porozumění týkající se finančního příspěvku Švýcarské konfederace ve prospěch Chorvatské republiky — Podpis dodatku jménem Unie Evropskou komisí bez předchozího schválení ze strany Rady Evropské unie — Pravomoc — Článek 13 odst. 2, čl. 16 odst. 1 a 6, jakož i čl. 17 odst. 1 SEU — Zásady svěření pravomocí, institucionální rovnováhy a loajální spolupráce“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 28. července 2016

1. Evropská unie – Institucionální rovnováha – Důsledky – Respektování rozdělení pravomocí

   (Článek 13 odst. 2 SEU)

2. Komise – Pravomoci – Pravomoc vnějšího zastupování Unie – Pravomoc podepsat nezávaznou dohodu jménem Unie bez předchozího schválení Radou – Vyloučení

   (Článek 13 odst. 2 SEU, čl. 16 odst. 1 a 6 SEU, čl. 17 odst. 1 SEU a čl. 21 odst. 1 a 2 SEU)

3. Žaloba na neplatnost – Zrušující rozsudek – Účinky – Omezení Soudním dvorem – Zachování účinků napadeného aktu až do jeho nahrazení v přiměřené lhůtě – Odůvodnění vycházející z důvodů právní jistoty

   (Článek 264 druhý pododstavec SFEU)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 31, 32)

2.  Nelze mít za to, že Komise je na základě své pravomoci vnějšího zastupování ve smyslu čl. 17 odst. 1 SEU oprávněna podepsat nezávaznou dohodu, která je výsledkem jednání vedených se třetí zemí. Rozhodnutí o podpisu dohody se třetí zemí, která spadá do pravomoci Unie, ať je tato dohoda závazná či nikoliv, totiž vyžaduje posoudit, při dodržení strategických směrů vymezených Evropskou radou, jakož i zásad a cílů vnější činnosti Unie uvedených v čl. 21 odst. 1 a 2 SEU, zájmy Unie v rámci vztahů s dotčenou třetí zemí a rozhodnout o rozdílných zájmech v rámci těchto vztahů. Rozhodnutí o schválení nezávazné dohody je tedy součástí vymezování politik Unie a vytváření její vnější činnosti ve smyslu čl. 16 odst. 1 druhé věty a odst. 6 třetího pododstavce SEU.

   Podpis nezávazné dohody kromě toho vyžaduje, aby Unie posoudila, zda tato dohoda nadále odpovídá jejímu zájmu, jak jej vymezila Rada zejména v rozhodnutí o zahájení jednání o uzavření dohody. Toto posouzení vyžaduje mimo jiné ověření konkrétního obsahu nezávazné dohody, která je výsledkem jednání vedených se třetí zemí, tedy obsahu, který nemůže být předem stanoven ani předvídán při přijetí rozhodnutí zahájit taková jednání. Samotná skutečnost, že obsah nezávazné dohody sjednané Komisí se třetí zemí odpovídá mandátu k jednání danému Radou, nemůže stačit k tomu, aby nadala Komisi pravomocí takový nezávazný akt podepsat bez předchozího schválení Radou na základě toho, že je kryta postojem předem stanoveným Radou.

   (viz body 38–40, 42, 43)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 50, 51)