Věc C‑604/13 P

Aloys F. Dornbracht GmbH & Co. KG

proti

Evropské komisi

„Kasační opravný prostředek – Kartelové dohody – Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh zařízení a pevných součástí koupelen – Koordinace prodejních cen a výměna citlivých obchodních informací – Nařízení (ES) č. 1/2003 – Článek 23 odst. 2 – Horní hranice 10 % z obratu – Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 – Zásada zákazu zpětné účinnosti – Výkon pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci – Nadměrná délka řízení“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. ledna 2017

1. Hospodářská soutěž–Pokuty–Výše–Určení–Maximální výše–Výpočet–Rozlišování mezi konečnou a mezitímní částkou pokuty–Důsledky

   (Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3)

2. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Pouhé zopakování žalobních důvodů a argumentů předložených před Tribunálem–Neurčení dovolávaného nesprávného právního posouzení–Nepřípustnost

   [Článek 256 odst. 1 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; jednací řád Soudního dvora, čl. 168 odst. 1 písm. d) a čl. 169 odst. 2]

3. Právo Evropské unie–Zásady–Zásada zákazu zpětné účinnosti trestních předpisů–Působnost–Pokuty ukládané z důvodu porušení pravidel hospodářské soutěže–Zahrnutí–Případné porušení z důvodu použití pokynů pro výpočet pokut v případě protiprávního jednání, k němuž došlo před jejich přijetím–Předvídatelnost změn zavedených pokyny–Neexistence porušení

   (Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02)

4. Hospodářská soutěž–Pokuty–Výše–Soudní přezkum–Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci–Přezkum legality–Dosah a omezení–Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci striktně omezená na stanovení výše uložené pokuty

   (Články 261 SFEU a 263 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)

5. Soudní řízení–Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení–Podmínky–Rozšíření existujícího žalobního důvodu–Nerozšíření–Nepřípustnost

   [Jednací řád Tribunálu (1991), čl. 48 odst. 2]

6. Kasační opravný prostředek–Pravomoc Soudního dvora–Zpochybnění závěrů Tribunálu ohledně výše pokut uložených podnikům, které porušily pravidla Smlouvy v oblasti hospodářské soutěže, založené na důvodech ekvity–Vyloučení

   (Články 256 SFEU a 261 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)

7. Hospodářská soutěž–Pokuty–Výše–Určení–Stanovení základní částky–Závažnost protiprávního jednání–Vstupní poplatek–Faktory, které je třeba zohlednit

   (Článek 101 SFEU, nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02, body 21, 23 a 25)

8. Hospodářská soutěž–Pokuty–Výše–Určení–Soudní přezkum–Pravomoc unijního soudu přezkoumat věc v plné jurisdikci–Dosah–Omezení–Dodržení zásady rovného zacházení–Zohlednění rozdílů mezi dotčenými podniky a konkrétních okolností

   (Článek 101 odst. 1 SFEU, Listina základních práv Evropské unie, články 20 a 21; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 3; sdělení Komise 2006/C 210/02, body 13, 19 až 22, 25, 28 a 29)

9. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Nedostatečné odůvodnění–Implicitní odůvodnění Tribunálem–Přípustnost–Podmínky

   [Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, článek 36 a čl. 53 první pododstavec; jednací řád Tribunálu (1991), článek 81]

10. Soudní řízení–Délka řízení před Tribunálem–Přiměřená lhůta–Spor o existenci porušení pravidel hospodářské soutěže–Nedodržení přiměřené lhůty–Důsledky

    (Listina základních práv Evropské unie, čl. 47 druhý pododstavec)

11. Soudní řízení–Délka trvání řízení před Tribunálem–Přiměřená lhůta–Spor o existenci porušení pravidel hospodářské soutěže–Nedodržení přiměřené lhůty–Důsledky–Mimosmluvní odpovědnost uplatňovaná prostřednictvím žaloby na náhradu škody

    (Článek 256 odst. 1 SFEU, článek 268 SFEU a čl. 340 druhý pododstavec SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 47 druhý pododstavec)

1.  Článek 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 musí být vykládán v tom smyslu, že pouze konečná výše uložené pokuty musí dodržovat maximální hranici 10 % obratu stanovenou tímto ustanovením a že toto ustanovení Komisi nezakazuje, aby během jednotlivých fází výpočtu výše pokuty dospěla k mezitímní částce převyšující tuto hranici, pokud uvedenou hranici nepřesáhne konečná částka pokuty.

   Skutečnost, že z důvodu použití hranice 10 % obratu uvedené v čl. 23 odst. 2 druhém pododstavci tohoto nařízení se některé faktory, jako je závažnost a doba trvání protiprávního jednání, nepromítají do částky uložené pokuty účinným způsobem, je pouhým důsledkem použití této horní hranice na uvedenou konečnou částku.

   Jedná se tedy o hranici, která je jednotně použitelná na všechny podniky, závisí na velikosti každého z nich a má zabránit pokutám na příliš vysoké a nepřiměřené úrovni. Tato horní mez má tak odlišný a samostatný účel ve srovnání s účelem kritérií závažnosti a doby trvání protiprávního jednání.

   (viz body 22, 23, 25)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 32, 33)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 42, 43)

4.  Systém soudního přezkumu rozhodnutí Komise přijatých v řízení podle článku 101 SFEU a 102 SFEU spočívá v přezkumu legality aktů orgánů stanoveném v článku 263 SFEU, který může být na základě článku 261 SFEU a na základě návrhu navrhovatelek, doplněn přezkumem Tribunálu v plné jurisdikci, pokud jde o sankce uložené Komisí v této oblasti.

   Dosah této pravomoci Tribunálu soudního přezkumu v plné jurisdikci je striktně omezen, na rozdíl od přezkumu legality stanoveného v článku 263 SFEU, na určení výše pokuty. Týká se pouze jeho posouzení pokuty uložené Komisí, a nikoli jakékoli změny skutečností zakládajících protiprávní jednání, které Komise v souladu s právem konstatovala v rozhodnutí, kterým se Tribunál zabývá.

   (viz body 52, 53)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 58)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 66)

7.  Za účelem stanovení výše pokut uložených za porušení pravidel hospodářské soutěže je namístě přihlédnout k době trvání protiprávního jednání a všem faktorům, které mohou být zohledněny při posouzení závažnosti tohoto jednání. K faktorům, které mohou ovlivnit posouzení závažnosti protiprávních jednání, patří jednání každého z podniků, jejich role při zavádění kartelové dohody, zisk, který mohou z těchto jednání vytěžit, jejich velikost a hodnota dotyčného zboží, jakož i riziko, které představují protiprávní jednání tohoto druhu pro cíle Unie.

   Pokud jde o tajnou kartelovou dohodu, jejímž cílem je koordinace zvýšení budoucích cen dotčených výrobků na německém a rakouském území, jsou koeficienty „závažnost protiprávního jednání“ a „dodatečná částka“ ve výši 15 % odůvodnitelné již samotnou povahou dotčeného protiprávního jednání, protože toto protiprávní jednání patří mezi nejzávažnější omezení hospodářské soutěže ve smyslu bodu 23 pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 a taková sazba odpovídá nejnižší sazbě v rámci stupnice sankcí stanovené pro taková protiprávní jednání v těchto pokynech.

   (viz body 67, 68, 72, 75)

8.  Dodržování zásady rovného zacházení je pro Tribunál závazné nikoliv pouze v rámci jeho výkonu kontroly legality rozhodnutí Komise ukládajícího pokuty, ale rovněž při výkonu pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci. Výkon takové pravomoci nesmí totiž při stanovení částky ukládaných pokut vést k diskriminaci mezi podniky, které se účastnily dohody nebo jednání ve vzájemné shodě v rozporu s čl. 101 odst. 1 SFEU.

   Zohlednění při posouzení závažnosti protiprávního jednání, podle téže zásady, rozdílů mezi podniky, které se podílely na téže kartelové dohodě, zejména s ohledem na zeměpisný rozsah jejich příslušných účastí, nemusí být nevyhnutelně uskutečněno v průběhu určení koeficientů „závažnost protiprávního jednání“ a „dodatečná částka“, ale lze jej provést až v dalším stadiu výpočtu pokuty, jako je úprava základní částky pokuty v závislosti na přitěžujících a polehčujících okolnostech podle bodů 28 a 29 pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003. Tyto rozdíly se mohou rovněž projevit v hodnotě tržeb použité pro výpočet základní částky pokuty, jelikož tato hodnota odráží pro každý zúčastněný podnik význam jeho účasti na protiprávním jednání v souladu s bodem 13 pokynů z roku 2006, který umožňuje použít jako výchozí bod pro výpočet pokut částku, která odráží hospodářský význam protiprávního jednání a váhu účasti podniku v tomto jednání.

   (viz body 78 až 80)

9.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 84 až 86)

10.  Při neexistenci jakékoliv indicie, že délka řízení u Tribunálu měla vliv na řešení sporu, nemůže nedodržení přiměřené lhůty rozhodování vést ke zrušení napadeného rozsudku. Pokud totiž nedodržení přiměřené lhůty rozhodování nemělo vliv na řešení sporu, zrušení napadeného rozsudku by porušení zásady účinné soudní ochrany Tribunálem nezhojilo.

    (viz bod 94)

11.  Sankcí za porušení povinnosti unijním soudem vyplývající z čl. 47 druhého pododstavce Listiny základních práv Evropské unie rozhodnout věci, které mu byly předloženy, v přiměřené lhůtě, je žaloba na náhradu škody podaná k Tribunálu, protože taková žaloba představuje účinný prostředek nápravy. Návrh na náhradu škody způsobené nedodržením přiměřené lhůty rozhodování Tribunálem nemůže být předložen přímo Soudnímu dvoru v rámci kasačního opravného prostředku, ale musí být předložen u samotného Tribunálu.

    Je věcí Tribunálu, který je příslušný podle čl. 256 odst. 1 SFEU a kterému byl předložen návrh na náhradu škody, aby rozhodl o takovém návrhu v jiném složení, než když rozhodoval o sporu, který vedl k řízení, jehož délka je kritizována.

    Avšak je-li zřejmé a není třeba, aby účastníci řízení předložili v tomto ohledu dodatečné důkazy, že Tribunál dostatečně závažným způsobem porušil povinnost rozhodnout věc v přiměřené lhůtě, může Soudní dvůr na toto pochybení poukázat.

    (viz body 97 až 99)