Věc C‑589/13

Řízení zahájené F. E. Familienprivatstiftung Eisenstadt

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof)

„Řízení o předběžné otázce — Volný pohyb kapitálu — Článek 56 ES — Prozatímní zdanění kapitálových příjmů vnitrostátní nadace a jejích příjmů z prodeje účastí — Zamítnutí nároku na odpočet darů poskytnutých nerezidentům, kteří na základě dohody o zamezení dvojímu zdanění nepodléhají zdanění v členském státě, v němž je zdaňována nadace, ze základu daně“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. září 2015

Volný pohyb kapitálu a plateb – Omezení – Daňové právní předpisy – Daň z příjmů – Kapitálové příjmy a příjmy z prodeje účastí soukromé nadace usazené v daném členském státě – Odpočítatelnost darů poskytnutých příjemcům usazeným v témže státě – Vyloučení pro dary poskytnuté příjemcům usazeným v jiném členském státě a osvobozeným od daně na základě dohody o zamezení dvojímu zdanění – Rozdílné zacházení – Srovnatelné situace – Nepřípustnost – Odůvodnění – Neexistence

(Článek 56 ES)

Článek 56 ES brání daňovým předpisům členského státu, podle nichž si soukromá nadace usazená v dotčeném členském státě v rámci prozatímního zdanění svých kapitálových příjmů a příjmů z prodeje účastí může v daném zdaňovacím období odečíst od základu daně pouze dary poskytnuté v tomto období, které byly zdaněny u svých příjemců členským státem, v němž je zdaňována i tato nadace, zatímco takový odpočet je uvedenými daňovými předpisy vyloučen, pokud je příjemce usazen v jiném členském státě a v členském státě, v němž je zdaňována nadace, je na základě dohody o zamezení dvojímu zdanění od daně v zásadě uplatňované na dary osvobozen.

Zaprvé s sebou takový režim přináší rozdílné zacházení s objektivně srovnatelnými situacemi.

Zadruhé takové omezení volného pohybu kapitálu nemůže být odůvodněno cílem ochrany rozdělení daňové pravomoci mezi členskými státy ani nutností chránit soudržnost vnitrostátního daňového režimu. Pokud jde o první cíl, členský stát, který se v dohodách o zamezení dvojímu zdanění vzdal práva vykonávat svoji daňovou pravomoc ve vztahu k darům poskytnutým rezidentům jiných členských států, se nemůže dovolávat vyváženého rozdělení daňové pravomoci k tomu, aby na nadace poskytující dary těmto osobám uplatnil zvláštní daň z důvodu, že tyto osoby nepodléhají jeho daňové pravomoci. Co se týče druhého cíle, ten nemůže být uplatňován, není-li prokázána existence přímé souvislosti mezi dotyčným daňovým zvýhodněním a kompenzací tohoto zvýhodnění určitým daňovým odvodem. Taková přímá souvislost není dána, jestliže se jedná zejména o rozdílné daně nebo o daňové zacházení s rozdílnými daňovými poplatníky. Odpočet částky odpovídající darům poskytnutým soukromou nadací povinnou k platbě prozatímní daně a zdanění těchto darů zatěžující jejich příjemce se nutně týká různých poplatníků.

(viz body 42, 63, 71, 80, 81, 83, 85 a výrok)