—

za Bricmate AB C. Dackö, U. Källem a M. Johanssonem, advokater,

—

za Radu Evropské unie S. Boelaert a A. Norbergem, jako zmocněnci, ve spolupráci s B. O’Connorem, solicitor, a S. Gubelem, avocat,

—

za Evropskou komisi M. Françou a J. Enegrenem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká platnosti prováděcího nařízení Rady (EU) č. 917/2011 ze dne 12. září 2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo z dovozu keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 238, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Bricmate AB (dále jen „Bricmate“) a Tullverket (celní orgán) ve věci výběru antidumpingového cla z dovozu keramických obkládaček pocházejících z Číny uskutečněného touto společností.

3

Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, s. 51, dále jen „základní nařízení“), v čl. 1 odst. 1 stanoví, že „[a]ntidumpingové clo může být uloženo na každý dumpingový výrobek, jehož propuštění do volného oběhu [v Evropské unii] působí újmu“.

4

Článek 3 uvedeného nařízení, nadepsaný „Zjišťování újmy“, ve svých odstavcích 1 až 3, 5 a 6 stanoví:

„1.   Není-li stanoveno jinak, rozumí se pro účely tohoto nařízení ‚újmou‘ podstatná újma výrobnímu odvětví [Unie], její hrozba nebo závažné zpoždění při zavádění některého výrobního odvětví [Unie] a tento pojem se vykládá podle tohoto článku.

2.   Zjištění újmy se musí zakládat na skutečných důkazech a zahrnovat objektivní posouzení

3.   V souvislosti s objemem dumpingového dovozu se posoudí, zda došlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu v absolutních hodnotách nebo v poměru k výrobě nebo spotřebě [v Unii]. Pokud jde o účinek dumpingového dovozu na ceny, posoudí se, zda ve srovnání s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví [Uniie] existuje značné cenové podbízení ze strany dumpingového dovozu nebo zda tento dovoz jinak významnou měrou způsobil pokles cen nebo zabránil významnou měrou jejich růstu, ke kterému by jinak došlo. Žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující.

[…]

5.   Posouzení účinků dumpingového dovozu na dotčené výrobní odvětví [Unie] zahrnuje posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví, včetně skutečnosti, že výrobní odvětví dosud nepřekonalo účinky dřívějšího dumpingu nebo subvencování, rozsahu skutečného dumpingového rozpětí a skutečného a možného poklesu prodeje, zisku, výroby, podílu na trhu, produktivity, návratnosti investic nebo vytížení kapacit; činitelů, které ovlivňují vývoj cen [v Unii]; a skutečných a možných nepříznivých účinků na pohyb peněžních prostředků, stav zásob, zaměstnanost, mzdy, hospodářský růst, schopnost opatřit si kapitál nebo investice. Tento výčet není vyčerpávající a žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující.

6.   Ze všech relevantních důkazů předložených podle odstavce 2 musí vyplývat, že dumpingový dovoz působí újmu ve smyslu tohoto nařízení. K tomu zejména patří důkaz o tom, že objem, cena nebo objem i cena zjištěné podle odstavce 3 mají na výrobní odvětví [Unie] nepříznivé účinky ve smyslu odstavce 5 a že tyto účinky dosahují takových rozměrů, že mohou být označeny jako podstatné.“

5

Článek 17 základního nařízení, nadepsaný „Výběr vzorku“, ve svém odstavci 1 stanoví, že „[v] případech, kdy je počet žadatelů, vývozců nebo dovozců, typů výrobků nebo obchodů příliš velký, může být šetření omezeno na přiměřený počet stran, výrobků nebo obchodů, který se vybere jako statisticky reprezentativní vzorek na základě informací dostupných v době výběru nebo jako největší reprezentativní objem výroby, prodeje nebo vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán“.

6

Odstavce 2 až 4 uvedeného článku uvádějí podmínky výběru vzorků a stanovení dumpingového rozpětí, které musí být v takovém případě učiněno.

7

Článek 20 uvedeného nařízení, nadepsaný „Poskytování informací“, stanoví v odstavci 1:

„Žadatelé, dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy a zástupci země vývozu mohou požádat o poskytnutí informací o podrobnostech týkajících se nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě byla přijata prozatímní opatření. O poskytnutí informací je nutno požádat písemně ihned po přijetí prozatímních opatření a informace se poskytnou písemně co nejdříve.“

8

Dne 16. března 2011 přijala Evropská komise nařízení (EU) č. 258/2011 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 70, s. 5, dále jen „prozatímní nařízení“).

9

V části B tohoto nařízení, týkající se dotčeného a obdobného výrobku, měly body 27 až 32 odůvodnění uvedeného nařízení, nadepsané „Obdobný výrobek“, následující znění:

10

Část D prozatímního nařízení, týkající se určení újmy, obsahovala body 68 až 111 odůvodnění. Zejména body 71 a 72 odůvodnění, uvedené pod bodem 2 této části, nazvaném „Spotřeba Unie“, uváděly:

11

Bod 2 této části obsahoval tabulku 1, nadepsanou „Spotřeba“, v níž se uvádělo toto:

12

Bod 3 uvedený v této části D, nazvaný „Dovoz z Číny“, obsahoval bod 3.1, nazvaný „Objem, podíl na trhu a ceny dovozu dotčeného výrobku“. V něm uvedené body 73 až 75 odůvodnění uváděly:

(74)

Objem celkového dovozu z Číny se za posuzované období snížil o 3 % a během období šetření dosáhl přibližně 66 milionů m2. Klesající trend jako takový odpovídá klesajícímu trendu spotřeby, ale je mnohem méně výrazný a nastal v letech 2007–2009. Mezi rokem 2009 a obdobím šetření se objemy dovozu z Číny zvýšily o 6 %. Provede-li se analýza z pohledu celého posuzovaného období, podíl čínského dovozu na trhu se zvýšil o 35 % z 4,8 % v roce 2007 na 6,5 % v období šetření.

(75)

Ceny čínského dovozu se během posuzovaného období snížily o 4 % ze 4,7 EUR/m2 na 4,5 EUR/m2.“

13

Body 76 a 77 odůvodnění, uvedené pod bodem 3.2, nazvaném „Cenové podbízení“, uváděly:

14

Část E prozatímního nařízení, týkající se příčinné souvislosti mezi dovozy, které jsou předmětem dumpingu, a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie (dále jen „příčinná souvislost mezi dovozy a újmou“), obsahovala bod 2, týkající se dopadu dovozu z Číny, v jehož rámci měly body 114 a 116 odůvodnění následující znění:

15

V části F prozatímního nařízení, nazvané „Zájem Unie“, body 144 až 146 odůvodnění, týkající se zájmu dovozců, uváděly:

16

Poté, co nařízení č. 917/2011 v části A uvádí správní postup vedoucí k přijetí prozatímních opatření, se v části B zabývá „Dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem“. Tato část obsahuje body 42 až 46 odůvodnění nařízení, které uvádějí:

17

Část D nařízení č. 917/2011, týkající se určení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, obsahuje body 99 až 137 odůvodnění.

18

V této části D bod 1, týkající se výroby v Unii a výrobního odvětví Unie, obsahuje bod 1.1, nazvaný „Spotřeba Unie“, v němž uvedený bod 100 odůvodnění uvádí:

„Jelikož ohledně spotřeby Unie nebyly předloženy žádné připomínky ani zjištění, potvrzují se závěry v 71. a 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.“

19

Bod 2 uvedené části se týká dovozu z Číny a obsahuje mj. body 107 a 108 odůvodnění. Ty znějí následovně:

20

Část E nařízení č. 917/2011, týkající se příčinné souvislosti mezi dovozy a újmou, obsahuje body 138 až 169 odůvodnění.

21

Část F nařízení č. 917/2011, nazvaná „Zájem Unie“, obsahuje 5 bodů. V jejím bodě 2, nazvaném „Zájem dovozců“, se pod body 174 a 175 odůvodnění uvádí:

22

Článek 1 odst. 1 nařízení č. 917/2011 uvádí:

„Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz glazovaných a neglazovaných keramických dlaždic a obkládaček, obkládaček pro krby nebo stěny; glazovaných a neglazovaných keramických mozaikových kostek a podobných výrobků, též na podložce, v současnosti kódů KN 6907 10 00, 6907 90 20, 6907 90 80, 6908 10 00, 6908 90 11, 6908 90 20, 6908 90 31, 6908 90 51, 6908 90 91, 6908 90 93 a 6908 90 99, pocházejících z Čínské lidové republiky.“

23

Dne 7. května 2010 obdržela Komise stížnost, podle níž je dovoz keramických obkládaček pocházejících z Číny předmětem dumpingu, a způsobuje tak podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie.

24

V důsledku toho Komise dne 19. června 2010 zveřejnila oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 160, s. 20). Šetření dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie zahrnovalo období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010. Kontrola skutečností významných pro posouzení újmy a příčinné souvislosti se týkala období od 1. ledna 2007 do 31. března 2010. Šetření se rozšířilo na všechny keramické obkládačky zařazené při dovozu pod čísla 6907 a 6908 kombinované nomenklatury tvořící přílohu I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KN“).

25

Bricmate je švédská společnost dovážející keramické obkládačky pocházející z Číny. V rámci antidumpingového řízení byla společně se šesti dalšími společnostmi vybrána do vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení. V této souvislosti poskytla dne 10. září 2010 v odpovědi na dotazník Komise podrobné informace. Bricmate tyto informace následně doplnila dne 10. prosince 2010.

26

Dne 16. března 2011 přijala Komise prozatímní nařízení. Společnost Bricmate předložila Komisi své vyjádření k uvedenému nařízení dne 15. dubna 2011. Dopisem ze dne 1. července 2011 Komise na toto vyjádření odpověděla a uvedené společnosti předala veřejně dostupný dokument, na jehož základě navrhovala doporučit, aby Rada Evropské unie uložila konečná antidumpingová opatření.

27

Dne 11. července 2011 předložila Bricmate své vyjádření k veřejně dostupnému dokumentu, které později doplnila, po zásahu úředníka pro slyšení, 15. července 2011. Dopisem ze dne 27. července 2011 Komise odpověděla na vyjádření této společnosti, která poskytla svůj komentář k této odpovědi dne 23. srpna 2011.

28

Dne 12. září 2011 Rada přijala nařízení č. 917/2011.

29

Dne 28. listopadu 2011 podala Bricmate na základě čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU k Tribunálu Evropské unie žalobu směřující ke zrušení uvedeného nařízení. Svým usnesením Bricmate v. Rada (T‑596/11, EU:T:2014:53) Tribunál tuto žalobu odmítl jako nepřípustnou, jelikož žalobkyně nebyla osobně dotčena nařízením, jehož zrušení se dožadovala, a jelikož toto nařízení obsahovalo prováděcí opatření.

30

Na základě nařízení č. 917/2011 vydal Tullverket v době od 31. října 2011 do 28. května 2012 32 výměrů, jimiž bylo na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Číny uskutečněný společností Bricmate uvaleno antidumpingové clo.

31

Žalobou podanou k předkládajícímu soudu se Bricmate domáhala zrušení uvedených výměrů, přičemž se dovolávala neplatnosti nařízení č. 917/2011. Na podporu tvrzení o neplatnosti tato společnost uplatňovala dva žalobní důvody. První žalobní důvod lze rozdělit na dvě části, z nichž první se týká údajných chyb ve statistikách Eurostatu, ze kterých Komise vycházela. Druhá část tohoto žalobního důvodu se týká domnělého opomenutí unijních orgánů tato údajná pochybení přezkoumat. Druhý žalobní důvod se týká neodpovídajícího jednání Komise vůči společnosti Bricmate během šetření.

32

Předkládající soud zdůrazňuje, že nemůže vyloučit, že argumenty uplatňované společností Bricmate by mohly být považovány za opodstatněné.

33

Pod písmeny a) a b) své předběžné otázky se tak předkládající soud táže, zda je nařízení č. 917/2011 neplatné z důvodu, že statistiky použité Komisí v rámci jejího šetření jsou chybné a že Rada a Komise tudíž při určování újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a příčinné souvislosti vycházely z nesprávného předpokladu.

34

Prostřednictvím písmena c) své předběžné otázky se předkládající soud táže, zda unijní orgány tvrzením v bodě 108 odůvodnění nařízení č. 917/2011, že nebyly potvrzeny žádné změny úředních statistik, porušily svoji povinnost řádné péče, jakož i čl. 3 odst. 2 a 6 základního nařízení. V tomto ohledu vychází z tvrzení společnosti Bricmate, podle nichž si tato společnost u Komise stěžovala na chybnost statistik Eurostatu.

35

V písmenech d) až f) své předběžné otázky se předkládající soud táže, zda Komise tím, že nezohlednila argumenty uplatněné společností Bricmate ohledně rozdílů v postupech výroby keramických obkládaček pocházejících z Číny a obkládaček pocházejících z Evropy a nabídky těchto výrobků na unijním trhu, neporušila svoji povinnost uvést odůvodnění ve smyslu článku 296 SFEU, právo společnosti Bricmate na obhajobu, jakož i článek 17 a čl. 20 odst. 1 základního nařízení.

36

V tomto ohledu předkládající soud uvádí, že Bricmate, která byla Komisí v rámci antidumpingového řízení vybrána do vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, zdůraznila význam postupu řezání keramických obkládaček v Číně a uvedla, že sedm druhů sérií obkládaček nelze v Unii pořídit. Tarifní čísla a položky KN použité v antidumpingovém řízení a při určení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie přitom k těmto specifikům nepřihlíží. Tento soud má za to, že unijní orgány jasně neuvedly, jak byly informace předané společností Bricmate zohledněny při přijímání prozatímního nařízení a nařízení č. 917/2011, jestliže byly argumenty společnosti Bricmate ze strany těchto orgánů do určité míry rozporovány. Uvedený soud zejména konstatuje, že nebyly zohledněny informace o omezené nabídce obkládaček a údajných rozdílech v postupech řezání, jakož i stanoviska společnosti Bricmate. V tomto ohledu z rozsudku Tribunálu Gul Ahmed Textile Mills v. Rada (T‑199/04, EU:T:2011:535, bod 77) plyne, že v případech, kdy unijní orgány vycházejí ze vzorku, musí zohlednit údaje týkající se vývozů všech podniků ve vzorku. Tím, že Komise k informacím poskytnutým společností Bricmate nepřihlédla, přitom porušila pravidla týkající se výběru vzorku uvedená v článku 17 základního nařízení.

37

Za těchto okolností se förvaltningsrätten i Malmö (správní soud v Malmö) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je [nařízení č. 917/2011] neplatné z kteréhokoliv z následujících důvodů:

38

Po přednesení stanoviska generální advokátky požádala Bricmate podáním doručeným kanceláři Soudního dvora dne 17. června 2015, aby bylo nařízeno znovuotevření ústní části řízení. Na podporu tohoto návrhu Bricmate na jednání v podstatě tvrdila, že Komise připustila, že v závěrečné fázi antidumpingového šetření věděla o nesprávnosti sporných statistik. Tato znalost představuje nový poznatek, který nebyl účastníky řízení projednán ani zkoumám v uvedeném stanovisku.

39

Je třeba připomenout, že statut Soudního dvora Evropské unie a jeho jednací řád účastníkům řízení nedávají možnost podat vyjádření v reakci na stanovisko přednesené generálním advokátem (viz rozsudek Vnuk, C‑162/13, EU:C:2014:2146, bod 30 a citovaná judikatura).

40

Podle čl. 252 druhého pododstavce SFEU je úlohou generálního advokáta předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněná stanoviska ve věcech, které podle statutu Soudního dvora vyžadují jeho účast. Soudní dvůr není vázán stanoviskem generálního advokáta ani důvody, na základě kterých k němu dospěl (viz rozsudek Komise v. Parker Hannifin Manufacturing a Parker-Hannifin, C‑434/13 P, EU:C:2014:2456, bod 29 a citovaná judikatura).

41

V tomto ohledu je třeba uvést, že Soudní dvůr může kdykoli po vyslechnutí generálního advokáta nařídit znovuotevření ústní části řízení v souladu s článkem 83 svého jednacího řádu, zejména pokud má za to, že věc není dostatečně objasněna nebo že musí být rozhodnuta na základě argumentu, který nebyl mezi účastníky řízení nebo zúčastněnými uvedenými v článku 23 statutu Soudního dvora Evropské unie projednán (rozsudek Nordzucker, C‑148/14, EU:C:2015:287, bod 24).

42

Tak tomu v projednávaném případě není. Bricmate totiž během písemné i ústní části řízení uvedla na podporu svých tvrzení veškeré věcné i právní argumenty. Zejména je třeba konstatovat, pokud jde o údajný nový poznatek uplatňovaný na jednání, že ten byl v rámci uvedených částí řízení projednán. Soudní dvůr tak má po vyslechnutí generální advokátky za to, že má všechny nezbytné informace pro vydání rozhodnutí a že tyto poznatky před ním byly projednány.

43

S ohledem na výše uvedené úvahy má Soudní dvůr za to, že není třeba nařídit znovuzahájení ústní části řízení.

44

Podstatou písmen a) až c) předběžné otázky předkládajícího soudu je to, zda je nařízení č. 917/2011 neplatné z důvodu, že se unijní orgány dopustily nesprávných skutkových zjištění a zjevně nesprávných posouzení v rámci antidumpingového šetření, jelikož při určování újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a příčinné souvislosti mezi dovozem a touto újmou vycházely z chybných statistik Eurostatu, a že dále porušily svoji povinnost řádné péče, jakož i čl. 3 odst. 2 a 6 základního nařízení, jelikož v bodě 108 odůvodnění nařízení č. 917/2011 tvrdily, že nebyly potvrzeny žádné změny úředních statistik.

45

Zejména co se týče nesprávných skutkových zjištění, předkládající soud se zabývá tím, zda se unijní orgány dopustily chyby ohledně objemu dovozu zboží spadajícího do podpoložky 6908 90 99 KN, jelikož v nařízení č. 917/2011 byl objem čínského dovozu v roce 2009 a v období, kterého se týkalo šetření, nadhodnocen o 1,3 milionu m2. Táže se rovněž, zda se tyto orgány dále dopustily pochybení týkajícího se dovozu zboží spadajícího do podpoložky 6907 90 99 KN, nyní podpoložky 6907 90 80 KN, takže pro rok 2009 a pro období, kterého se týkalo šetření, byl objem tohoto dovozu nadhodnocen o 10 %.

46

Bez dalšího je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že určení existence újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie předpokládá posouzení složitých hospodářských situací, takže soudní přezkum takového posouzení musí být omezen na ověření toho, zda byla dodržena procesní pravidla, zda byla skutková zjištění věcně správná a zda nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení těchto skutkových zjištění nebo zneužití pravomoci. Tak je tomu zejména v případě určení činitelů, které způsobují újmu výrobnímu odvětví Unie v rámci antidumpingového šetření (viz rozsudky Ikea Wholesale, C‑351/04, EU:C:2007:547, bod 41; Simon, Evers & Co., C‑21/13, EU:C:2014:2154, bod 29; Valimar, C‑374/12, EU:C:2014:2231, bod 51, jakož i TMK Europe, C‑143/14, EU:C:2015:236, bod 34).

47

Co se týče nejprve objemu dovozu zboží spadajícího do podpoložky 6908 90 99 KN, Komise v projednávaném případě ve svém písemném vyjádření uznala nesprávnost údaje 66023000 m2, souvisejícího s objemem čínského dovozu v období, kterého se týkalo šetření, a uvedeného v bodě 73 odůvodnění prozatímního nařízení. Nyní tvrdí, že objem tohoto dovozu dosahoval 64821000 m2. Nařízení č. 917/2011 přitom ve svém bodě 108 odůvodnění odkazuje na údaje uvedené v bodě 73 odůvodnění prozatímního nařízení. Z toho plyne, že pro období, kterého se týkalo šetření, nařízení č. 917/2011 objem čínského dovozu nadhodnotilo o 1202000 m2.

48

Dále, co se týče dovozu zboží spadajícího do podpoložky 6907 90 99 KN, ze statistik Eurostatu, které Komise předala Soudnímu dvoru, plyne, že v roce 2009 dosahoval dodatečný objem zboží pocházejícího z Číny a dovezeného do Španělska 881734 m2, a nikoliv 7373291 m2, jak uváděly statistiky Eurostatu použité Komisí, a v listopadu 2009 dosahoval dodatečný dovezený objem 64940 m2, a nikoliv 6565771 m2, jak uváděly tytéž statistiky použité Komisí.

49

Je tudíž třeba konstatovat, že pokud jde o určení objemu dovozu, Komise existenci věcných nepřesností připouští.

50

Je proto třeba určit, zda tyto nepřesnosti mohou mít za následek neplatnost nařízení č. 917/2011.

51

V tomto ohledu Bricmate tvrdí, že uvedené nepřesnosti snížily spolehlivost několika makroekonomických ukazatelů použitých unijními orgány v dotčeném antidumpingovém řízení, v důsledku čehož se tyto orgány dopustily zjevně nesprávných posouzení. Chybné tak jsou ukazatele objemu dovozu z Číny, spotřeby v Unii, tržního podílu dovozů pocházejících z Číny, tržního podílu výrobního odvětví Unie, průměrné ceny uvedených dovozů, rozdílu mezi cenami uvedených dovozů a cen uplatňovaných v Unii.

52

Je však třeba uvést, že objektivní přezkum určení existence újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, stanoveného v čl. 3 odst. 2 základního nařízení, musí být založen na objemu dumpingových dovozů a jejich účinku na ceny obdobných výrobků na trhu Unie, jakož i na vlivu těchto dovozů na výrobní odvětví Unie.

53

Pokud tak jde o určení uvedeného objemu nebo cen, čl. 3 odst. 3 základního nařízení stanoví činitele, které mají být při tomto přezkumu zohledněny, přičemž upřesňuje, že žádné z uvedených kritérií nemusí být samo o sobě rozhodující (viz rozsudek Neotype Techmashexport v. Komise et Rada, C‑305/86 a C‑160/87, EU:C:1990:295, bod 50).

54

Stejně tak je tomu, pokud jde o dopad dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie. Z článku 3 odst. 5 základního nařízení totiž plyne, že unijním orgánům přísluší posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví, přičemž žádné z uvedených kritérií nemusí být nutně rozhodující. Toto ustanovení tak dává těmto orgánům diskreční pravomoc při přezkumu a hodnocení různých ukazatelů (v tomto smyslu viz rozsudek Ikea Wholesale, C‑351/04, EU:C:2007:547, bod 61).

55

A konečně, pokud jde o příčinné souvislosti, podle čl. 3 odst. 6 základního nařízení musí unijní orgány prokázat, že objem nebo cenová úroveň uvedené v odstavci 3 tohoto článku mají na výrobní odvětví Unie nepříznivé účinky ve smyslu odstavce 5 daného článku a že tyto účinky dosahují takových rozměrů, že mohou být označeny za podstatné.

56

Na základě těchto ustanovení ve vzájemném spojení je tudíž třeba určit, zda ze všech relevantních činitelů plyne, že unijní orgány prokázaly existenci podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

57

V tomto případě z bodu 108 odůvodnění nařízení č. 917/2011 plyne, že i když po zaslání veřejně dostupného dokumentu zúčastnění zpochybnili správnost průměrných dovozních cen dotčených výrobků do některých členských států, došly unijní orgány nicméně k závěru, že „celkový obraz o újmě zůstal nezměněn, tj. s vysokými rozpětími pro cenové podbízení a prodej pod cenou“.

58

Je třeba uvést, že i když zjištěné věcné nesprávnosti ovlivnily některé ukazatele, existovala vysoká rozpětí pro cenové podbízení. Je přitom nutno konstatovat, že dotčené věcné nesprávnosti neměly na tato rozpětí dopad. Mimoto je třeba zdůraznit, že další mikroekonomické údaje, jako jsou zásoby, prodejní cena, ziskovost, cash-flow, výnosnost investic, mzdy a výrobní náklady, byly rovněž podepřeny údaji pocházejícími od unijních výrobců, kteří byli součástí vzorku, a že – aniž to bylo zpochybněno – nebyly dotčeny věcně nesprávnými skutkovými zjištěními.

59

Kromě toho je třeba konstatovat, že použití údajů opravených unijními orgány v jejich písemném vyjádření (dále jen „opravené údaje“) nemělo citelný dopad na určení újmy skutečně způsobené výrobnímu odvětví Unie a na příčinnou souvislost mezi dovozy a újmou.

60

Z opravených údajů totiž plyne, že objem dovozu z Číny se mezi rokem 2007 a obdobím, kterého se týkalo šetření (dále jen „posuzované období“), snížil o 15 %, a nikoliv o 3 %, jak plynulo z bodů 73 a 74 odůvodnění prozatímního nařízení. V bodě 107 odůvodnění nařízení č. 917/2011 přitom unijní orgány správně došly k závěru, že vzhledem k tomu, že spotřeba v Unii klesla zhruba o 29 %, což představuje 30 % na základě opravených údajů, z poklesu objemu čínského dovozu v kombinaci s poklesem spotřeby v Unii plyne, že čínští dovozci mohli nicméně zvýšit svůj tržní podíl na trhu Unie.

61

Co se týče podílu čínských dovozů na trhu Unie, unijní orgány uznávají, že podle opravených údajů se tento podíl zvýšil o 21 %, a nikoliv o 35 %, jak vyplývalo z bodu 73 odůvodnění prozatímního nařízení, převzatého do bodu 107 odůvodnění nařízení č. 917/2011. To však nemění nic na tom, že jejich tržní podíl je stále třeba považovat za vysoký a že unijní orgány právem v předmětném bodě 107 odůvodnění uvedly, že se tento tržní podíl zvyšoval.

62

Co se týče tržního podílu výrobního odvětví Unie, unijní orgány ve svých písemných vyjádřeních připouštějí, že se tento podíl nesnížil o jeden procentní bod, jak bylo uvedeno v bodě 87 odůvodnění prozatímního nařízení, ale zůstal v posuzovaném období stabilní. Je však třeba poznamenat, že další makroekonomické ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie, jako je výstup tohoto odvětví, výrobní kapacity, prodeje, zaměstnanost a produktivita práce, se – aniž to bylo zpochybňováno – zhoršily.

63

Pokud jde o průměrnou cenu čínských dovozů, ta se podle opravených údajů v posuzovaném období zvýšila o 10 %, a nikoliv snížila o 3 %, jak bylo uvedeno v bodě 73 odůvodnění prozatímního nařízení. Je však třeba uvést, že jak plyne z bodu 115 odůvodnění prozatímního nařízení, rozdíl mezi cenami čínských dovozů a cenami uplatňovanými výrobním odvětvím Unie dosáhl během posuzovaného období 50 %. I když v tomto ohledu zůstal tento rozdíl stabilní, jak bylo konstatováno v rámci šetření, zůstává stále značný. Podle bodu 113 odůvodnění nařízení č. 917/2011 navíc šetření zjistilo úrovně cenového podbízení v rozmezí od 43,2 % do 55,7 %. Tyto údaje přitom vycházejí z informací poskytnutých společnostmi, které byly součástí vzorku, a netýkají se jich nepřesnosti spojené s údaji Eurostatu.

64

Za těchto podmínek je třeba mít za to, že opravené údaje nezpochybňují celkový závěr, k němuž na základě zkoumání všech ekonomických ukazatelů dospěly unijní orgány, takže tyto orgány právem konstatovaly existenci újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a příčinné souvislosti mezi dovozy a újmou.

65

A konečně Bricmate tvrdí, že věcné nesprávnosti skutečností tvrzených zúčastněnými nebyly přezkoumávány ani opraveny, i když byly uplatněny ve vyjádřeních předložených těmito zúčastněnými a předaných unijním orgánům před přijetím nařízení č. 917/2011. Tyto orgány proto porušily svoji povinnost řádné péče a ustanovení čl. 3 odst. 2 a 6 základního nařízení.

66

Pokud jde v tomto ohledu o objem dovozu spadajícího do podpoložky 6908 90 99 KN, z poznatků předložených Soudnímu dvoru plyne, že jelikož o věcné nesprávnosti týkající se tohoto objemu byla Komise informována v průběhu antidumpingového šetření, přezkoumal tento orgán její dopad na určení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Z bodu 77 veřejně dostupného dokumentu ze dne 1. července 2011 tak plyne, že Komise došla k závěru, že odchylky zjištěné ve statistikách měly na celkové určení újmy jen malý dopad. Proto rozhodla, že není nutné ani užitečné měnit údaje použité v rámci antidumpingového šetření. Z toho plyne, že unijní orgány poznatky plynoucí z tvrzení týkajících se této nesprávnosti údajů Eurostatu přezkoumaly s požadovanou řádnou péčí.

67

Co se týče nesprávnosti související s dovozem zboží spadajícího do podpoložky 6907 90 99 KN, je třeba upřesnit, že jiná zúčastněná osoba během šetření Komisi informovala o chybách ve statistikách Eurostatu týkajících se průměrné ceny čínských dovozů. Tento orgán tedy dne 9. června 2011 kontaktoval útvary Eurostatu za účelem ověření, zda tyto údaje, včetně těch, které se týkaly Španělského království, byly správné. Tyto útvary odpověděly, že potvrzení nebo oprava statistik vyžaduje několik týdnů, jelikož provedení jednoho či druhého přísluší španělským orgánům. Tato zúčastněná osoba dopisem doručeným dne 15. července 2011 rovněž Komisi informovala o existenci nesrovnalostí týkajících se údajů ohledně Španělského království za rok 2009. Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru však neplyne, že Komise před přijetím nařízení č. 917/2011 ověřila opodstatněnost tvrzení o této nesprávnosti.

68

Jelikož byla zpochybněna správnost údajů Eurostatu, příslušelo přitom Komisi posoudit z moci úřední dopad uvedené nesprávnosti na určení újmy. V tomto ohledu se tento orgán nemohl omezit na zaslání jedné žádosti o informace útvarům Eurostatu a čekání na reakci španělských orgánů. Komisi naopak podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení příslušelo předložit skutečné důkazy a provést objektivní posouzení týkající se údajů o cenách dovozů pocházejících z Číny. Absence odpovědi těchto útvarů nebo zaslání nepřesvědčivé odpovědi tedy Komisi nijak nezbavovalo povinnosti provést toto posouzení. Je tudíž třeba dojít k závěru, že unijní orgány poznatky plynoucí z údajů obsažených ve statistikách Eurostatu nepřezkoumaly s požadovanou řádnou péčí.

69

Toto opomenutí přezkoumat údaje týkající se průměrných cen a objemů dovozu pocházejícího z Číny není však takové povahy, aby učinilo závěry, k nimž unijní orgány došly, neplatnými, jelikož, jak bylo již uvedeno v bodech 55 a násl. tohoto rozsudku, i podle opravených údajů zůstává směr, jakým opravené ukazatele ovlivní určení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a příčinné souvislosti mezi dovozy a újmou, globálně stejný. Unijní orgány tak mohly dojít k závěru o existenci újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a o příčinné souvislosti mezi dovozy a touto újmou.

70

Za těchto podmínek je třeba mít za to, že se unijní orgány nedopustily jakéhokoliv zjevně nesprávného posouzení a dále že opomenutí posoudit s řádnou péčí údaje týkající se cen a objemu dovozu pocházejícího z Číny nemůže zpochybnit konstatování existence újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a příčinné souvislosti mezi dovozy a touto újmou.

71

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda nařízení č. 917/2011 je vzhledem k tomu, že Komise tím, že nezohlednila argumenty, které společnost Bricmate jakožto dovozce vybraný do vzorku uplatnila ohledně rozdílů v postupech výroby čínských keramických obkládaček a obkládaček pocházejících z Unie, jakož i omezené nabídky některých druhů keramických obkládaček na unijním trhu, porušila svoji povinnost uvést odůvodnění, právo společnosti Bricmate na obhajobu, článek 17 a čl. 20 odst. 1 základního nařízení a požadavky plynoucí z článku 296 SFEU, neplatné.

72

Bricmate tvrdí, že unijní orgány porušily svou povinnost uvést odůvodnění, jelikož jasně nevysvětlily, jakým způsobem zohlednily informace týkající se postupu řezání obkládaček, které jim předala. Ve své odpovědi na dotazník ze dne 10. září 2010 zejména zdůraznila význam postupu řezání obkládaček a uvedla sedm druhů sérií obkládaček, které nemůže pořídit na unijním trhu. Sazební čísla a položky KN pro dotčené výrobky použité v rámci antidumpingového řízení a určení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie přitom tyto rozdíly nezohlednily. Podle společnosti Bricmate bylo třeba provést úpravu zohledňující uvedené rozdíly, což by nutně vedlo ke snížení rozpětí újmy. Výrobní odvětví Unie dle názoru společnosti Bricmate mimoto nebylo schopno dodat keramické obkládačky malých rozměrů.

73

S odkazem na rozsudek Tribunálu Gul Ahmed Textile Mills v. Rada (T‑199/04, EU:T:2011:535, bod 77) Bricmate zdůrazňuje, že unijní orgány musí při výběru vzorku podle článku 17 základního nařízení zohlednit údaje týkající se vývozu všech podniků zařazených do vzorku. Tatáž zásada by se měla použít rovněž na údaje nebo informace shromážděné od jednotlivých podniků, které jsou součástí vzorku, včetně vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení.

74

Bricmate rovněž tvrdí, že Komise porušila čl. 20 odst. 1 základního nařízení tím, že opomenula zveřejnit základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bylo prozatímní opatření přijato. Komise poté při odmítnutí argumentů společnosti Bricmate vycházejících z nedostatku keramických obkládaček malých rozměrů na základě jiných informací nesplnila svoji povinnost uvést odůvodnění, a porušila tak právo této společnosti na obhajobu. Komise opomenula zveřejnit, co představovalo tyto jiné informace, a odpověď Komise, kterou společnost Bricmate obdržela dne 27. července 2011, jí v důsledku své opožděnosti neumožnila získat k tomu další informace.

75

A konečně Bricmate má za to, že Komise při popírání existence značného nedostatku keramických obkládaček malých rozměrů na unijním trhu opomenula důkazy, které jí předala ve svém dopise ze dne 15. dubna 2011. Tím, že Komise nezohlednila informace od společnosti Bricmate, které poskytla jako vybraný dovozce, porušila pravidla výběru vzorků uvedená v článku 17 základního nařízení, a dopustila se tak zjevně nesprávného posouzení.

76

Zaprvé, pokud jde o zohlednění tvrzení společnosti Bricmate týkajících se jí předaných informací ohledně rozdílů v postupu řezání keramických obkládaček, je třeba konstatovat, že tato tvrzení byla Komisí v průběhu správního řízení zkoumána. Tento orgán totiž v bodě 27 odůvodnění prozatímního nařízení uvedl, že jedna strana tvrdila, že výrobky dovážené z Číny a výrobky vyráběné výrobním odvětvím Unie nejsou srovnatelné. V bodech 28 až 32 odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila přezkum srovnatelnosti dotčených výrobků, který provedla a který ji vedl k názoru, že výrobky by měly být předběžně považovány za obdobné.

77

Jak plyne z bodu 43 odůvodnění nařízení č. 917/2011, „rozdíly mezi kódy KN uvedenými v [prozatímním nařízení] a kódy zmíněnými v oznámení o zahájení nesouvisí se změnou definice výrobku ani předmětu šetření. Změny nemění typy obkládaček, na něž se vztahuje šetření, nýbrž souvisí jednoduše s nutností zohlednit obecné změny v [KN]“. Mimoto z bodu 45 odůvodnění nařízení č. 917/2011 plyne, že tvrzení o rozdílu mezi keramickými mozaikami a jinými druhy keramických obkládaček bylo zkoumáno během šetření, které ukázalo, že tyto mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti. Z uvedeného bodu odůvodnění rovněž plyne, že tvrzení o údajné „neexistenci dumpingu v tomto segmentu[…] nebylo podloženo žádnými důkazy, [přičemž] analýza dumpingu a újmy [musí] odrážet situaci pro dotčený výrobek jako celek“.

78

Zadruhé, pokud jde o údajný nedostatek keramických obkládaček malých rozměrů na unijním trhu, z něhož by plynulo, že dotčené výrobky si nekonkurují, jelikož by nepředstavovaly tentýž segment trhu keramických obkládaček, ze spisu předloženého Soudnímu dvoru plyne, že Komise, která nedisponuje žádným důkazem potvrzujícím takový nedostatek, v tomto ohledu společnosti Bricmate řádně odpověděla ve svých dopisech, které jí zaslala 1. a 27. července 2011. Z bodů 144 až 146 odůvodnění prozatímního nařízení a bodů 174 a 175 odůvodnění nařízení č. 917/2011 rovněž plyne, že tato otázka byla předmětem analýzy unijních orgánů. Z posledně uvedených bodů odůvodnění zejména plyne, že dotčené výrobky jsou vzájemně zaměnitelné a že unijní dovozci mohou využít i určité alternativní zdroje dodávek, jelikož keramické obkládačky, jaké jsou dotčeny dumpingem, jsou vyráběny rovněž v jiných zemích. Z toho plyne, že je třeba mít za to, že poznatky předané společností Bricmate byly řádně přezkoumány.

79

Za těchto podmínek unijní orgány neporušily svoji povinnost uvést odůvodnění, článek 17 a čl. 20 odst. 1 základního nařízení ani právo společnosti Bricmate na obhajobu.

80

Vzhledem k výše uvedenému je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že její posouzení neodhalilo žádnou skutečnost, která by mohla mít vliv na platnost nařízení č. 917/2011.

81

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

Posouzení předběžné otázky neodhalilo žádnou skutečnost, která by mohla mít vliv na platnost prováděcího nařízení Rady (EU) č. 917/2011 ze dne 12. září 2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo z dovozu keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky.