—

za Idrodinamica Spurgo Velox srl L. Quintem a P. Quintem, avvocati,

—

za Acquedotto Pugliese SpA E. Sticchi Damianim, M. Todinem a G. Martellinem, avvocati,

—

za Giovanni XXIII Soc. coop. arl C. Rellou a R. Rellou, avvocati,

—

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s C. Colelli, avvocato dello Stato,

—

za rakouskou vládu M. Fruhmannem, jako zmocněncem,

—

za Evropskou komisi L. Pignataro‑Nolin a A. Tokárem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článků 1, 2a, 2c a 2f směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, s. 14; Zvl. vyd. 06/01, s. 350), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007 (Úř. věst. L 355, s. 31, dále jen „směrnice 92/13“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Idrodinamica Spurgo Velox srl (dále jen „Idrodinamica“) a dalšími čtyřmi žalobkyněmi na straně jedné a Acquedotto Pugliese SpA (dále jen „Acquedotto Pugliese“), veřejným zadavatelem, na straně druhé ve věci zákonnosti postupu zadání veřejné zakázky udělené posledně jmenovaným subjektem dočasnému sdružení podniků v čele s podnikem Giovanni XXIII Soc. coop. arl (dále jen „Cooperativa Giovanni XXIII“).

3

Veřejná zakázka dotčená v původním řízení týkající se činností v odvětví vodního hospodářství je upravena ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, s. 1; Zvl. vyd. 06/07, s. 19), běžně nazývané „odvětvová směrnice“.

4

Třetí, pátý a šestý bod odůvodnění směrnice 92/13 uvádějí:

„[...] situace, kdy neexistují účinné opravné prostředky nebo jsou nedostatečné, brání podnikům ze Společenství ucházet se o zakázky; [...] proto členské státy musí tuto situaci napravit;

[...]

[...] otevření veřejných zakázek v dotyčných odvětvích soutěži na úrovni Společenství vyžaduje přijetí opatření, která zajistí, aby byla dodavatelům nebo podnikatelům v případě porušení práva Společenství nebo vnitrostátních předpisů je provádějících přístupná přezkumná řízení;

[...] je nezbytné značně posílit záruky transparentnosti a nediskriminace a [...] je proto k dosažení hmatatelných výsledků třeba mít k dispozici účinné a rychlé opravné prostředky.“

5

Článek 1 této směrnice, nadepsaný „Oblast působnosti a dostupnost přezkumných řízení“, v odstavcích 1 a 3 stanoví:

„1.   Tato směrnice se vztahuje na zakázky uvedené ve směrnici [2004/17] [...]

[...]

Pokud jde o zakázky, které spadají do oblasti působnosti směrnice [2004/17], přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění možnosti účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí zadavatelů v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 2 až 2f této směrnice z důvodu, že tato rozhodnutí porušila právo Společenství v oblasti zadávání zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.

[...]

3.   Členské státy zajistí, aby bylo přezkumné řízení podle prováděcích pravidel, která mohou členské státy samy stanovit, dostupné alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda.“

6

Článek 2 odst. 1 směrnice 92/13 stanoví:

„1.   Členské státy zajistí, aby opatření přijímaná v souvislosti s přezkumným řízením uvedeným v článku 1 zahrnovala pravomoci:

buď

nebo:

Členské státy mohou stanovit, pokud to jejich vnitrostátní právo vyžaduje a za předpokladu, že existují orgány s odpovídajícími pravomocemi, že pokud je nárok na náhradu škody uplatňován na základě skutečnosti, že rozhodnutí bylo protiprávní, musí být napadené rozhodnutí nejprve zrušeno nebo prohlášeno za protiprávní.“

7

Podle čl. 2a odst. 2 posledního pododstavce této směrnice:

„K rozhodnutí o zadání zakázky zaslanému každému dotčenému uchazeči a zájemci se připojí

8

Článek 49 směrnice 2004/17, nadepsaný „Informování žadatelů o kvalifikaci, zájemců a uchazečů“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:

„1.   Zadavatelé musí co nejdříve informovat zúčastněné hospodářské subjekty o přijatých rozhodnutích, která se týkají uzavření rámcové dohody, zadání zakázky nebo přijetí do dynamického nákupního systému, včetně důvodů pro rozhodnutí upustit od uzavření rámcové dohody nebo zadání zakázky, na kterou byla učiněna výzva k podání žádostí o účast v zadávacím řízení, nebo zahájit znovu řízení nebo upustit od zavedení dynamického nákupního systému; tato informace je poskytnuta písemně, jsou-li o to zadavatelé požádáni.

2.   Na žádost dotčené strany zadavatel co nejdříve sdělí:

Čas potřebný pro vypracování sdělení nesmí být v žádném případě delší než 15 dnů od doručení písemné žádosti.

Zadavatelé však mohou rozhodnout, že nesdělí určité informace uvedené v odstavci 1, které se týkají zadání zakázky, uzavření rámcové dohody nebo přijetí do dynamického nákupního systému, pokud by bylo jejich poskytnutí na překážku vynucování práva nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, poškozovalo by oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů, včetně zájmů hospodářského subjektu, jemuž byla zakázka zadána, nebo pokud by poskytnutí těchto informací mohlo být na újmu korektní hospodářské soutěži mezi nimi.“

9

Legislativní nařízení č. 163/2006 ze dne 12. dubna 2006 (běžný doplněk ke GURI č. 100, ze dne 2. května 2006), kodifikuje pravidla v oblasti veřejných zakázek.

10

Článek 11 tohoto legislativního nařízení, nadepsaný „Fáze zadávacího řízení“, stanoví:

„1.   Zadávací řízení na veřejné zakázky se provádí v souladu s akty plánování veřejných zadavatelů v rozsahu, v němž jsou upraveny tímto kodexem nebo platnými právními předpisy.

[...]

4.   V rámci zadávacího řízení se vybere nejvýhodnější nabídka na základě jednoho z kritérií stanovených tímto kodexem. Na konci tohoto řízení se rozhodne o předběžném zadání zakázky nejlepšímu uchazeči.

5.   Po ověření předběžného zadání zakázky ve smyslu čl. 12 odst. 1 přistoupí veřejný zadavatel ke konečnému zadání.

[...]

8.   Konečné zadání zakázky nabude účinnosti až po přezkoumání dodržení stanovených podmínek.

9.   Po nabytí účinnosti konečného zadání a s výhradou uplatnění pravidel týkajících se pravomoci správního orgánu v případech stanovených zákonem [a sice pravomoci správního orgánu vzít zpět, pozastavit nebo změnit vlastní akty] se smlouva o veřejné zakázce nebo koncesní smlouva uzavře ve lhůtě 60 dnů, ledaže je v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k předkládání nabídek stanoveno jinak, nebo je s úspěšným uchazečem výslovně dohodnuto prodloužení lhůty. [...]

10.   Smlouvu však nelze uzavřít dříve než po uplynutí 35 dnů ode dne zaslání posledního oznámení o rozhodnutí o konečném zadání zakázky ve smyslu článku 79.

[...]“

11

Relevantní ustanovení článku 79 téhož legislativního nařízení jsou shrnuta předkládajícím soudem takto:

12

Článek 120 legislativního nařízení č. 104/2010 ze dne 2. července 2010 o správním řádu (běžný doplněk ke GURI č. 156, ze dne 7. července 2010) stanoví, že opravné prostředky proti aktům v rámci zadávacího řízení se podávají ve lhůtě 30 dnů od doručení oznámení podle článku 79 legislativního nařízení č. 163/2006.

13

Článek 43 legislativního nařízení č. 104/2010 stanoví, že rozhodnutí veřejného zadavatele přijatá poté, co uchazeč podal žalobu proti konečnému zadání zakázky, mohou být napadena v rámci téhož řízení podáním žaloby označené jako „žaloba, kterou se předkládají nové žalobní důvody“, jež musí být podána ve lhůtě 30 dnů stanovené v článku 120 tohoto legislativního nařízení.

14

Podle ustálené judikatury mají italské správní soudy za to, že oznámení rozhodnutí o zadání zakázky stanovené v čl. 79 odst. 5 legislativního nařízení č. 163/2006 představuje podmínku, která je dostačující pro zajištění úplné znalosti o nepříznivě zasahujícím aktu a je způsobilé zahájit běh prekluzivní lhůty, přičemž je irelevantní, že dotyčný podnik nezná všechny nebo část interních dokumentů v rámci zadávacího řízení. Toto oznámení zakládá povinnost dotyčného podniku neprodleně napadnout výsledek zadávacího řízení ve lhůtě 30 dnů, aniž je tím dotčena možnost, že tento podnik předloží další důvody v souvislosti s případnými nesrovnalostmi, které vyjdou najevo až později. Ke stejnému závěru dospěla judikatura i v případě, kdy veřejný zadavatel přijme rozhodnutí o konečném zadání zakázky, jehož účinky podřídí odkládací podmínce, a sice ověření, že úspěšný podnik splňuje všeobecné a zvláštní požadavky oznámení o zahájení zadávacího řízení, přičemž i v tomto případě lze předložit dodatečné důvody na podporu žaloby, jež musejí být uplatněny ve lhůtě 30 dnů.

15

Acquedotto Pugliese je veřejný podnik zcela ovládaný Regione Puglia (region Puglia), jeho jediným akcionářem. Zabezpečuje správu vodovodů a kanalizací, jakož i integrovanou správu vodních zdrojů regionu Puglia a některých oblastí ze sousedních regionů. Podle přílohy VI-C legislativního nařízení č. 163/2006 je Acquedotto Pugliese veřejným zadavatelem v oblasti výroby, dopravy a distribuce pitné vody, který je povinen dodržovat vnitrostátní právní předpisy provádějící směrnici 2004/17.

16

Oznámením zveřejněným dne 15. března 2011 v Úředním věstníku Evropské unie Acquedotto Pugliese zahájil otevřené zadávací řízení na zadání čtyřleté zakázky na služby čištění odpadních vod, běžné a mimořádné údržby vodovodů a kanalizací, jakož i zhotovení vodovodních přípojek a kanalizačních rozvodů v místech spadajících do dotčené územní oblasti, přičemž základní cena činí 17615739,07 eur a zakázka se udělí nabídce s nejnižší cenou.

17

Po skončení veřejných zasedání, která se konala ve dnech 17. a 30. května 2011, se ukázalo, že nejvýhodnější nabídku předložilo dočasné sdružení podniků v čele s podnikem Cooperativa Giovanni XXIII, které se umístilo na prvním místě. Dočasné sdružení podniků v čele s podnikem Tundo srl (dále jen „Tundo“) se umístilo na druhém místě a dočasné sdružení podniků v čele s podnikem Idrodinamica se umístilo na třetím místě. Veřejný zadavatel tudíž rozhodnutím ze dne 7. června 2011 zadal s konečnou platností zakázku dočasnému sdružení podniků vedenému podnikem Cooperativa Giovanni XXIII. Toto rozhodnutí bylo oznámeno dne 6. července 2011.

18

V uvedeném rozhodnutí se rovněž uvádělo, že do doby uzavření smlouvy se povoluje předčasné plnění smlouvy, že konečné zadání zakázky se stane účinným až po ověření splnění všeobecných a zvláštních podmínek každým z podniků v úspěšném sdružení podniků a ve sdružení, které se umístilo na druhém místě, a že zadání zakázky je třeba oznámit všem uchazečům.

19

V době před uzavřením smlouvy úspěšné sdružení podniků, které bylo mezitím založeno notářským zápisem ze dne 4. října 2011, dopisem ze dne 28. února 2012 veřejného zadavatele informovalo, že jeden z podniků, který byl členem dočasného sdružení, z něho vystoupil, přičemž uvedlo, že přesto hodlá zakázku přijmout a i přes své zúžené složení je sdružení, od nynějška složené z vedoucího podniku a dvou dalších podniků, s to splnit technické a hospodářské požadavky stanovené v oznámení o zahájení zadávacího řízení.

20

Rozhodnutím ze dne 28. března 2012 Acquedotto Pugliese povolil výše uvedené vystoupení ze sdružení. Smlouva s dočasným sdružením podniků vedeným podnikem Cooperativa Giovanni XXIII v jeho novém zúženém složení byla uzavřena dne 17. dubna 2012.

21

Podnik Idrodinamica podal žalobu, doručenou dne 17. května 2012, proti aktům přijatým v rámci dotčeného zadávacího řízení, kterou se konkrétně domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 28. března 2012, kterým byla povolena změna složení úspěšného sdružení, zrušení smlouvy uzavřené dne 17. dubna 2012 a zrušení rozhodnutí ze dne 7. června 2011 o konečném zadání zakázky. Tvrdí, že tento postup je protiprávní z důvodu, že veřejný zadavatel zaprvé povolil změnu složení úspěšného dočasného sdružení podniků a zadruhé nevyloučil z řízení dočasné sdružení podniků vedené podnikem Tundo umístěné na druhém místě, jelikož právní zástupce jednoho z podniků, který byl členem tohoto sdružení, předložil nepravdivé prohlášení, že nikdy nebyl odsouzen za trestný čin.

22

Předkládající soud uvádí, že v souladu s vnitrostátními pravidly a judikaturou musí být žaloba podaná podnikem Idrodinamica prohlášena za nepřípustnou, neboť byla podána po uplynutí prekluzivní lhůty 30 dnů od oznámení rozhodnutí o zadání zakázky dotčené v původním řízení. Soudní dvůr nicméně v bodě 40 rozsudku Uniplex (UK) (C‑406/08, EU:C:2010:45) konstatoval, že cíl rychlosti sledovaný pravidly o opravných prostředcích v oblasti zadávání veřejných zakázek nedovoluje členským státům přehlížet zásadu efektivity soudní ochrany, podle níž podmínky použití vnitrostátních prekluzivních lhůt nesmějí znemožňovat či nadměrně ztěžovat výkon práv, která zúčastněným přiznává unijní právo.

23

Předkládající soud si klade otázku, zda jsou dotčená vnitrostátní pravidla slučitelná s touto zásadou efektivity, jelikož informace obsažené v oznámení rozhodnutí o konečném zadání zakázky nejsou vždy dostačující k tomu, aby se vyloučení zájemci a uchazeči obeznámili s dokumenty a skutkovými okolnostmi, které jsou relevantní pro jejich rozhodnutí, zda podat žalobu, zejména pokud by k případné vadě řízení došlo po formálním přijetí rozhodnutí o konečném zadání zakázky.

24

Mimoto procesní pravidlo, které zúčastněným ukládá povinnost podat žalobu proti rozhodnutí o zadání zakázky v prekluzivní lhůtě 30 dnů, aniž je dotčena možnost uplatnit dodatečné důvody založené na aktech a okolnostech, ke kterým došlo později, se jeví neslučitelné se zásadou efektivity soudní ochrany, neboť žalobce musí uhradit odměnu advokáta a znalců určených účastníky řízení, jakož i soudní poplatek jak při podání žaloby, tak při předložení nových důvodů.

25

Předkládající soud si tudíž klade otázku, zda relevantní ustanovení unijního práva mohou být vykládána v tom smyslu, že prekluzivní lhůta pro podání žaloby stanovená vnitrostátními pravidly začíná běžet od okamžiku, kdy se zúčastněný skutečně dozvěděl nebo se musel při vynaložení běžné péče dozvědět o nesrovnalosti, a nikoliv ode dne oznámení rozhodnutí o konečném zadání zakázky.

26

Vzhledem k těmto úvahám se Tribunale amministrativo regionale per la Puglia rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

27

Cooperativa Giovanni XXIII a italská vláda vyjadřují pochybnosti o přípustnosti otázek zejména z důvodu, že výtky podniku Idrodinamica směřují proti aktu veřejného zadavatele, kterým se povoluje změna složení úspěšného sdružení, a že nebyla uplatněna žádná výtka vůči rozhodnutí o konečném zadání zakázky.

28

V důsledku toho by případné zrušení tohoto aktu mělo za následek pouze zánik smlouvy uzavřené s úspěšným sdružením v jeho zúženém složení, avšak toto sdružení by neztratilo postavení úspěšného uchazeče. Otázky položené předkládajícím soudem tedy nemají přímou souvislost s předmětem sporu v původním řízení.

29

Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury se na otázky týkající se výkladu unijního práva položené vnitrostátním soudem v právním a skutkovém rámci, který tento soud vymezí v rámci své odpovědnosti a jehož správnost nepřísluší Soudnímu dvoru ověřovat, vztahuje domněnka relevance. Odmítnutí ze strany Soudního dvora rozhodnout o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané vnitrostátním soudem je možné pouze tehdy, je‑li zjevné, že žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také jestliže Soudní dvůr nedisponuje skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny (rozsudek Fish Legal a Shirley, C‑279/12, EU:C:2013:853, bod 30, jakož i citovaná judikatura).

30

V projednávaném případě tomu tak není a pochybnosti vyjádřené podnikem Cooperativa Giovanni XXIII a italskou vládou ohledně přípustnosti otázek nejsou opodstatněné. Předkládající soud totiž žádá o výklad relevantních ustanovení směrnice 92/13 za účelem posouzení přípustnosti žaloby podané podnikem Idrodinamica. Jak vyplývá ze spisu předloženého Soudnímu dvoru, tato žaloba se v podstatě týká zaprvé zrušení rozhodnutí veřejného zadavatele, kterým byla povolena změna složení úspěšného sdružení, a zadruhé skutečnosti, že tento zadavatel nevyloučil ze zadávacího řízení konkurenta, který se umístil před podnikem Idrodinamica.

31

Je nutno konstatovat, že kdyby bylo vyhověno první výtce uplatněné podnikem Idrodinamica v rámci sporu v původním řízení, která vychází v podstatě z toho, že veřejný zadavatel protiprávně povolil snížení počtu podniků tvořících úspěšné dočasné sdružení podniků, rozhodnutí o uzavření smlouvy s úspěšným sdružením by mohlo být zrušeno. Kdyby bylo vyhověno i druhé výtce, podle které měl veřejný zadavatel vyloučit dočasné sdružení podniků Tundo, umístěné na druhém místě, jelikož právní zástupce jednoho z jeho členů předložil nepravdivé prohlášení, výrazně by stoupla pravděpodobnost, že zakázka dotčená v původním řízení bude zadána podniku Idrodinamica. Podnik Idrodinamica tak lze oprávněně považovat za osobu, „která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda“, ve smyslu čl. 1 odst. 3 směrnice 92/13.

32

Otázky jsou tudíž přípustné.

33

Podstatou těchto otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda lhůta pro podání žaloby na neplatnost proti rozhodnutí o zadání zakázky musí začít běžet znovu v situaci, kdy veřejný zadavatel přijal po uplynutí lhůty pro podání žaloby rozhodnutí, které může mít vliv na legalitu tohoto rozhodnutí o zadání zakázky. Rovněž se táže, zda v takovéto situaci může uchazeč podat žalobu na neplatnost proti rozhodnutí o zadání zakázky, pokud se dozvěděl o okolnostech předcházejících tomuto rozhodnutí o zadání zakázky, které mohou mít vliv na legalitu dotčeného zadávacího řízení.

34

Změna směrnice 92/13 provedená směrnicí 2007/66 a článek 49 směrnice 2004/17 ve značné míře přispěly k tomu, aby uchazeč, kterému zakázka nebyla zadána, byl obeznámen s výsledkem zadávacího řízení na tuto zakázku a s jeho odůvodněním. Na základě čl. 49 odst. 2 směrnice 2004/17 může uchazeč požádat, aby mu byly poskytnuty podrobné informace.

35

Zásada právní jistoty vyžaduje, aby takto získané informace a informace, které mohly být získány, již nemohly sloužit jako základ pro podání žaloby uchazečem po uplynutí lhůty stanovené vnitrostátním právem.

36

Ve sporu v původním řízení se však rozhodnutí o povolení změny složení úspěšného sdružení týká skutečností, ke kterým došlo po zadání zakázky a po uplynutí 30denní lhůty pro podání žaloby stanovené vnitrostátní právní úpravou. Ani oznámení rozhodnutí o zadání zakázky a odůvodnění tohoto rozhodnutí, ani odpověď na případnou žádost uchazeče o dodatečné informace směřovanou k veřejnému zadavateli tedy neumožňovaly, aby se uchazeč o těchto skutečnostech dozvěděl.

37

V souladu s judikaturou Soudního dvora lze účinný přezkum v případě porušení ustanovení platných v oblasti zadávání veřejných zakázek zajistit pouze tehdy, pokud lhůty stanovené pro podání návrhu na tento přezkum začínají běžet až od data, kdy navrhovatel věděl nebo musel vědět o údajném porušení uvedených ustanovení [v tomto smyslu viz rozsudek Uniplex (UK), EU:C:2010:45, bod 32 a citovaná judikatura].

38

Kromě toho z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že rozhodnutí o povolení změny složení úspěšného sdružení, které může mít vliv na legalitu rozhodnutí o zadání zakázky, bylo přijato před tím, než byla uzavřena smlouva mezi veřejným zadavatelem a tímto sdružením. Za takových okolností nelze mít za to, že zásada právní jistoty brání tomu, aby 30denní lhůta pro podání žaloby začala znovu běžet, pokud jde o žalobu znějící na zrušení rozhodnutí o zadání zakázky.

39

V tomto ohledu je třeba mít za to, že rozhodnutí o povolení změny složení úspěšného sdružení znamená změnu ve vztahu k rozhodnutí o zadání zakázky, kterou lze považovat za podstatnou, pokud se s ohledem na zvláštnosti dotyčného zadávacího řízení týká jednoho ze základních prvků, které byly určující pro přijetí rozhodnutí o zadání zakázky. Za tohoto předpokladu je třeba uplatnit relevantní opatření stanovená vnitrostátním právem za účelem napravení této protiprávní situace, která mohou vést až k uspořádání nového zadávacího řízení (obdobně viz rozsudek Wall, C‑91/08, EU:C:2010:182, body 38, 39, 42 a 43).

40

Mimoto je třeba poukázat na to, že taková možnost, jaká je stanovena v článku 43 legislativního nařízení č. 104/2010, kterou je předložení „nových žalobních důvodů“ v rámci původní žaloby podané ve lhůtě proti rozhodnutí o zadání zakázky, není vždy právoplatnou alternativou účinné soudní ochrany. V takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, by totiž uchazeči byli nuceni napadnout in abstracto rozhodnutí o zadání zakázky, aniž by v této fázi znali důvody odůvodňující tuto žalobu.

41

V důsledku toho 30denní lhůta pro podání žaloby stanovená vnitrostátní právní úpravou proti rozhodnutí o zadání zakázky musí znovu začít běžet, aby bylo možno ověřit legalitu rozhodnutí veřejného zadavatele, který povolil změnu složení úspěšného sdružení, která může mít vliv na legalitu rozhodnutí o zadání zakázky. Tato lhůta musí začít běžet ode dne, kdy uchazeč obdržel oznámení rozhodnutí o povolení změny složení úspěšného sdružení nebo se o něm dozvěděl.

42

Co se týče výtky podniku Idrodinamica vycházející z toho, že ze zadávacího řízení nebylo vyloučeno sdružení, které se umístilo na druhém místě, pro nepravdivé prohlášení právního zástupce jednoho z podniků, který byl členem tohoto sdružení, je třeba konstatovat, že k této tvrzené nesrovnalosti muselo dojít před přijetím rozhodnutí o zadání zakázky.

43

Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že uchazeč byl na základě informací, které mu byly sděleny na základě článku 2a směrnice 92/13 a článku 49 směrnice 2004/17 a na základě informací, které mohl získat při vynaložení běžné péče, s to podat žalobu proti případným porušením unijního práva v oblasti veřejných zakázek, a že v důsledku toho není důvodné, aby lhůta pro podání žaloby stanovená vnitrostátní právní úpravou začala běžet znovu.

44

Je třeba podotknout, že v situaci v původním řízení v případě zrušení rozhodnutí o zadání zakázky sdružení, které se v zadávacím řízení umístilo na prvním místě, může být proti novému rozhodnutí o zadání zakázky jinému uchazeči podána nová žaloba na neplatnost ve lhůtě stanovené vnitrostátní právní úpravou.

45

V důsledku toho je třeba mít za to, že na základě zásady právní jistoty může uchazeč v případě nesrovnalostí, ke kterým údajně došlo před rozhodnutím o zadání zakázky, podat žalobu na neplatnost rozhodnutí o zadání zakázky pouze ve zvláštní lhůtě stanovené za tímto účelem vnitrostátním právem, ledaže takové právo na podání žaloby výslovně stanoví vnitrostátní právo v souladu s unijním právem.

46

Uchazeč však může podat i žalobu na náhradu škody v obecné promlčecí lhůtě stanovené za tímto účelem vnitrostátním právem.

47

S ohledem na výše uvedené je třeba na položené otázky odpovědět, že čl. 1 odst. 1 a 3, jakož i a čl. 2a odst. 2 poslední pododstavec směrnice 92/13 musejí být vykládány v tom smyslu, že lhůta pro podání žaloby na neplatnost proti rozhodnutí o zadání zakázky musí začít běžet znovu, pokud veřejný zadavatel přijal po tomto rozhodnutí o zadání zakázky, avšak před podepsáním smlouvy nové rozhodnutí, které může mít vliv na legalitu uvedeného rozhodnutí o zadání zakázky. Tato lhůta začíná běžet od oznámení pozdějšího rozhodnutí uchazečům nebo – pokud k takovému oznámení nedošlo – od okamžiku, kdy se tito uchazeči o něm dozvěděli.

48

V případě, že se uchazeč dozví o nesrovnalosti, ke které údajně došlo před přijetím rozhodnutí o zadání zakázky, po uplynutí lhůty pro podání žaloby stanovené vnitrostátní právní úpravou, lze žalobu proti tomuto rozhodnutí podat pouze v této lhůtě, ledaže takové právo výslovně stanoví vnitrostátní právo v souladu s unijním právem.

49

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

Článek 1 odst. 1 a 3, jakož i čl. 2a odst. 2 poslední pododstavec směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, musejí být vykládány v tom smyslu, že lhůta pro podání žaloby na neplatnost proti rozhodnutí o zadání zakázky musí začít běžet znovu, pokud veřejný zadavatel přijal po tomto rozhodnutí o zadání zakázky, avšak před podepsáním smlouvy nové rozhodnutí, které může mít vliv na legalitu uvedeného rozhodnutí o zadání zakázky. Tato lhůta začíná běžet od oznámení pozdějšího rozhodnutí uchazečům nebo – pokud k takovému oznámení nedošlo – od okamžiku, kdy se tito uchazeči o něm dozvěděli.

V případě, že se uchazeč dozví o nesrovnalosti, ke které údajně došlo před přijetím rozhodnutí o zadání zakázky, po uplynutí lhůty pro podání žaloby stanovené vnitrostátní právní úpravou, lze žalobu proti tomuto rozhodnutí podat pouze v této lhůtě, ledaže takové právo výslovně stanoví vnitrostátní právo v souladu s unijním právem.