Věc C‑51/13
Nationale-Nederlanden Levensverzekering Mij NV
v.
Hubertus Wilhelmus Van Leeuwen
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Rotterdam)
„Řízení o předběžné otázce — Životní pojištění — Směrnice 92/96/EHS — Článek 31 odstavec 3 — Informace, které mají být poskytnuty pojistníkovi — Povinnost pojistitele poskytnout pojistníkovi další informace týkající se nákladů a pojistného na základě obecných zásad vnitrostátního práva“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 29. dubna 2015
Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Volný pohyb služeb – Životní pojištění – Směrnice 92/96 – Informace, které mají být poskytnuty pojistníkovi – Obecné zásady vnitrostátního práva, které vyžadují, aby vedle informací uvedených v příloze II směrnice byly pojistníkovi byly poskytnuty některé další informace – Přípustnost – Podmínky – Posouzení vnitrostátním soudem – Důsledky, které vnitrostátní právo pojí s neposkytnutím těchto dalších informací – Neexistence vlivu
(Směrnice Rady 92/96, čl. 31 odst. 3)
Článek 31 odst. 3 třetí směrnice Rady 92/96/EHS ze dne 10. listopadu 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého životního pojištění a o změně směrnic 79/267 a 90/619 (třetí směrnice o životním pojištění) musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby pojišťovna byla na základě takových základních zásad vnitrostátního práva, jako jsou „otevřené nebo nepsané normy“, povinna sdělit pojistníkovi některé další informace vedle informací uvedených v příloze II této směrnice, a to za podmínky, že požadované informace jsou jasné, přesné a nutné pro správné pochopení podstatných prvků závazku pojistníkem a zajišťují dostatečnou právní jistotu, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.
Právní základ takové povinnosti poskytnout další informace, a zejména otázka, zda tato povinnost vyplývá z takových obecných zásad vnitrostátního práva, jako jsou „otevřené nebo nepsané normy“, na které odkazuje předkládající soud, totiž je, pokud jde o soulad této povinnosti se směrnicí, v zásadě irelevantní, jestliže uvedená povinnost splňuje požadavky stanovené v čl. 31 odst. 3 směrnice 92/96. Z toho vyplývá, že právní základ, na kterém dotyčný členský stát hodlá využít možnosti stanovené v uvedeném čl. 31 odst. 3, musí být takový, aby pojišťovnám v souladu se zásadou právní jistoty umožnil s dostatečnou předvídatelností identifikovat další informace, které musí poskytnout a na které se může pojistník spolehnout.
Mimoto důsledky, které vnitrostátní právo pojí s neposkytnutím těchto dalších informací, jsou v zásadě irelevantní, pokud jde o soulad povinnosti poskytnout informace s čl. 31 odst. 3 směrnice 92/96.
(viz body 28, 29, 34, 36, výrok 1, 2)
Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Volný pohyb služeb – Životní pojištění – Směrnice 92/96 – Informace, které mají být poskytnuty pojistníkovi – Obecné zásady vnitrostátního práva, které vyžadují, aby vedle informací uvedených v příloze II směrnice byly pojistníkovi byly poskytnuty některé další informace – Přípustnost – Podmínky – Posouzení vnitrostátním soudem – Důsledky, které vnitrostátní právo pojí s neposkytnutím těchto dalších informací – Neexistence vlivu
(Směrnice Rady 92/96, čl. 31 odst. 3)
Článek 31 odst. 3 třetí směrnice Rady 92/96/EHS ze dne 10. listopadu 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého životního pojištění a o změně směrnic 79/267 a 90/619 (třetí směrnice o životním pojištění) musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby pojišťovna byla na základě takových základních zásad vnitrostátního práva, jako jsou „otevřené nebo nepsané normy“, povinna sdělit pojistníkovi některé další informace vedle informací uvedených v příloze II této směrnice, a to za podmínky, že požadované informace jsou jasné, přesné a nutné pro správné pochopení podstatných prvků závazku pojistníkem a zajišťují dostatečnou právní jistotu, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.
Právní základ takové povinnosti poskytnout další informace, a zejména otázka, zda tato povinnost vyplývá z takových obecných zásad vnitrostátního práva, jako jsou „otevřené nebo nepsané normy“, na které odkazuje předkládající soud, totiž je, pokud jde o soulad této povinnosti se směrnicí, v zásadě irelevantní, jestliže uvedená povinnost splňuje požadavky stanovené v čl. 31 odst. 3 směrnice 92/96. Z toho vyplývá, že právní základ, na kterém dotyčný členský stát hodlá využít možnosti stanovené v uvedeném čl. 31 odst. 3, musí být takový, aby pojišťovnám v souladu se zásadou právní jistoty umožnil s dostatečnou předvídatelností identifikovat další informace, které musí poskytnout a na které se může pojistník spolehnout.
Mimoto důsledky, které vnitrostátní právo pojí s neposkytnutím těchto dalších informací, jsou v zásadě irelevantní, pokud jde o soulad povinnosti poskytnout informace s čl. 31 odst. 3 směrnice 92/96.
(viz body 28, 29, 34, 36, výrok 1, 2)