—

za Humeau Beaupréau SAS F. Puelem, avocat,

—

za francouzskou vládu D. Colasem a C. Candat, jako zmocněnci,

—

za Evropskou komisi L. Keppenne a B.-R. Killmannem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu všeobecného pravidla 2 a) pro výklad kombinované nomenklatury, která je přílohou I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění platném v rozhodné době (dále jen „KN“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi directeur général des douanes et droits indirect (generálním ředitelem pro cla a nepřímé daně) a chef de l’agence de la direction nationale du renseignement et des enquêtes douanière (vedoucím agentury národního ředitelství pro celní informace a šetření) na jedné straně a Humeau Beaupréau SAS (dále jen „Humeau“), společností založenou podle francouzského práva, na straně druhé, ve věci zařazení částí nezbytných pro výrobu obuvi určené pro sport, dovezených z Číny mezi květnem 1998 a listopadem 2000, do KN.

3

KN, zavedená nařízením (EHS) č. 2658/87, vychází z harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“), který vypracovala Rada pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace (WCO), a který byl přijat Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983 a schválen jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288). KN přebírá položky a podpoložky HS do prvních šesti číslic, a až sedmá a osmá číslice vytváří podpoložky, které jsou pouze její.

4

První část KN obsahuje soubor úvodních ustanovení. V této části, v první hlavě věnované obecným ustanovením, oddíl A, nadepsaný „Všeobecná pravidla pro výklad [KN]“, stanoví:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:

[…]

5

Druhá část KN obsahuje třídu XII, která obsahuje mimo jiné kapitolu 64, nadepsanou „Obuv, kamaše a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků“.

6

Číslo 6404 KN, nadepsané „Obuv se zevní podešví z kaučuku, plastů, usně nebo kompozitní usně a se svrškem z textilních materiálů“, obsahuje podpoložku 6404 11 00, která zní takto:

„Sportovní obuv; obuv pro tenis, košíkovou, gymnastiku, cvičení a podobně.“

7

Číslo 6406 KN je nadepsáno „Části a součásti obuvi (včetně svršků, též spojených s podešvemi, jinými než zevními); vkládací stélky, pružné podpatěnky a podobné výrobky; kamaše, kožené kamaše a podobné výrobky a jejich části a součásti“.

8

Položka 6406 10 pokrývá „Svršky a jejich části a součásti, jiné než opatky a výztuže“.

9

Položka 6406 20 zahrnuje „Zevní podešve a podpatky, z kaučuku nebo plastů“.

10

Článek 249 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 ze dne 16. listopadu 2000 (Úř. věst. L 311, s. 17; Zvl. vyd. 02/10, s. 239, dále jen „celní kodex“), zní:

„Výbor [pro celní kodex] může posoudit jakoukoliv otázku týkající se celních předpisů, kterou mu přednese jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce některého členského státu.“

11

WCO schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží vysvětlivky a stanoviska k zařazení přijatá výborem pro HS.

12

Vysvětlivka k všeobecnému pravidlu 2 a) pro výklad HS [dále jen „VHS k pravidlu 2 a)“], což je pravidlo, které má totožné znění jako všeobecné pravidlo 2 a) pro výklad KN, zní následovně:

[…]

Výrobky předkládané v nesmontovaném nebo rozloženém stavu

13

Článek 443 odst. 1 francouzského celního kodexu, ve znění zákona č. 77-1453 ze dne 29. prosince 1977, kterým se daňovým poplatníkům přiznávají procesní záruky v daňové a celní oblasti (JORF ze dne 30. prosince 1997, s. 6279), zní:

„Smírčí a znalecká komise pro cla se skládá ze:

V případě nerozhodného počtu hlasů je rozhodující hlas předsedy.“

14

Článek 450 tohoto kodexu, ve znění zákona č 96-314 ze dne 12. dubna 1996 o různých ustanoveních hospodářské a finanční povahy (JORF ze dne 13. dubna 1996, s. 5707), stanoví:

„1.   Vznikne-li spor ohledně druhu, původu nebo hodnoty po proclení výrobků během kontrol a šetření provedených za podmínek stanovených zejména v článcích 63b, 65 a 334 výše:

[…]

2.   Ve všech případech, kdy je zahájen spor před soudy, ať bylo předem vyžádáno stanovisko smírčí a znalecké komise pro cla, či nikoliv, vydá uvedená komise právní stanovisko, pokud je vyžadováno příslušným soudem k rozhodnutí o celních sporech.“

15

Společnost Humeau se zabývá výrobou obuvi. Od května 1998 do listopadu 2000 dovážela z Číny části nezbytné pro výrobu sportovní obuvi.

16

Jak vyplývá ze spisu předloženého Soudnímu dvoru, v totožném množství byly dovezeny následující části:

17

Na zevní podešve, stélky a svršky se vztahovala dovozní cla ve výši 3,3 % v roce 1998, poté 3 % od roku 1999, zatímco tkaničky byly procleny ve výši 6,3 %.

18

Po kontrole v prostorách Humeau měly francouzské celní orgány za to, že podle všeobecného pravidla 2 a) pro výklad KN musí být tyto výrobky zařazeny jako obuv v rozloženém stavu do sazební položky 6404 11 00. Tyto orgány tedy měly za to, že tyto výrobky po dovozu nemusí být zpracovány, ale pouze sestaveny, takže relevantní clo bude shodné s tím, které se uplatní na konečný výrobek, pro který byly tyto části určeny, tedy 17,6 % v roce 1998 a 17 % od roku 1999. Dne 5. června 2001 tedy sepsaly protokol o zjištění porušení.

19

Dne 24. července 2001 se Humeau obrátila na smírčí a znaleckou komisi pro cla. Ve stanovisku ze dne 2. července 2002 tato komise uvedla, že části dovezené Humeau musí být zařazeny jako části bot. Měla totiž za to, „po prozkoumání vzorků a prezentaci výrobního postupu, že dvě ze čtyř dovezených částí, svršek boty a zevní podešev, prošly opracováním, v daném případě tvarováním zadního dílce boty se zvlhčením svršku boty a drásáním jak svršku, tak podešve, čímž byla dokončena výroba‘, což na základě užití [VHS k pravidlu 2 a)] znemožňuje považovat sporný výrobek, ‚jehož různé části mají být – jako v projednávaném případě – sestaveny‘, za předložený v nesmontovaném nebo rozloženém stavu ve smyslu tohoto pravidla“.

20

Dne 8. července 2004 však celní orgány došly k závěru, že výrobky dotčené ve věci v původním řízení náleží do sazební položky 6404 11 00, a vydaly tedy platební výměr na částku ve výši 349517 eur.

21

Dopisem ze dne 30. července 2004 podala Humeau u těchto orgánů odvolání, kterým zpochybňuje opodstatněnost tohoto výměru.

22

Uvedené orgány souběžně předložily výboru pro celní kodex otázky ohledně sazebního zařazení výrobků dotčených v původním řízení. Po jednání ve dnech 6. a 7. března 2008 měl tento výbor za to, že „k sestavení rozložených částí dochází výlučně sestavením [viz první odstavec a první věta druhého odstavce bodu VII VHS k pravidlu 2 a)], a že dosud nedokončený výrobek má podstatné rysy dokončeného výrobku ve smyslu první části všeobecného pravidla 2 [a)] pro výklad KN“.

23

Dne 11. června 2008 celní orgány odvolání zamítly.

24

Humeau poté dne 29. července 2008 podala žalobu u tribunal d’instance du 11e arrondissement de Paris (soud pro 11. pařížský obvod), kterou se domáhala zrušení uvedeného platebního výměru. Rozsudkem vydaným dne 16. března 2010 tento soud vyhověl žalobě Humeau, maje zejména za to, že „zjištění porušení je založeno na nesprávném zohlednění postupů nezbytných k získání konečného výrobku“.

25

Cour d’appel de Paris (odvolací soud v Paříži), který rozhodoval o odvolání podaném celními orgány, rozhodl rovněž, že celní správou podaný popis nezbytných postupů, které umožňují ze všech částí získat konečný výrobek, podle kterého „technicky vzato k sestavení bot stačilo provést slepení částí“, neodpovídá skutečnosti.

26

Cour d’appel de Paris měl za to, že u některých částí musí dojít ke zpracování, např. drásání zevní podešve a spodní části svršku, jakož i finální úpravy vrstev podešve, a že některé postupy nespočívají v pouhém sestavení, byť složitém, jako např. nasazení a napnutí na formu a zformování zadního dílce obuvi; uvedený soud z toho vyvodil, že porušení celních předpisů vytýkané společnosti Humeau spočívá na nepřesném zohlednění postupů nezbytných pro získání konečného výrobku, a tedy zrušil platební výměr ze dne 8. července 2004.

27

Celní orgány podaly kasační opravný prostředek k předkládajícímu soudu, přičemž zejména tvrdí, že se cour d’appel de Paris tím, že měl za to, že drásání dovezeného svršku a dovezené zevní podešve, jakož i tvarování zadního dílce vloženého do svršku představovaly postupy opracování k dokončení výroby těchto dovezených svršků a zevních podešví, ačkoli se jednalo pouze o sestavení obuvi z prefabrikovaných částí, porušil všeobecné pravidlo 2 a) pro výklad HS, jakož i bod VII VHS k tomuto pravidlu.

28

Za těchto podmínek se Cour de cassation rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být tvarování zadního dílce svršku boty a drásání tohoto svršku a zevní podešve před jejich sestavením při výrobě obuvi kvalifikováno jako ‚montáž‘, nebo ‚opracování k dokončení jejich výroby‘ ve smyslu bodu VII [VHS k pravidlu 2 a)]?“

29

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda je v postupu výroby obuvi tvarování zadního dílce a drásání tohoto dílce a zevní podešve před jejich sestavením „montáží“, nebo „opracováním k dokončení jejich výroby“ ve smyslu bodu VII VHS k pravidlu 2 a).

30

Úvodem je třeba připomenout, že podle první věty všeobecného pravidla 2 a) pro výklad KN se každé uvedení výrobku v některém z čísel vztahuje též na výrobek, který není kompletní nebo jehož zpracování není dokončeno, pokud již má při předložení podstatné rysy kompletního nebo dokončeného výrobku. Podle druhé věty tohoto všeobecného pravidla 2 a) patří do této položky též kompletní nebo dokončený výrobek nebo takový, který je za něj považován podle první věty, předkládaný v nesmontovaném nebo rozloženém stavu.

31

Bod VII VHS k pravidlu 2 a) k tomuto upřesňuje, že výrobkem v nesmontovaném nebo rozloženém stavu je ten, jehož jednotlivé části jsou určeny k sestavení, avšak za podmínky, že se jedná pouze o montáž a že jednotlivé části nejsou předmětem opracování k dokončení jejich výroby.

32

I když jsou vysvětlivky vypracované WCO důležitými nástroji k zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují informace využitelné pro jeho výklad (viz zejména rozsudek ze dne 20. června 2013, Agroferm, C‑568/11, bod 28 a citovaná judikatura), nejsou právně závazné (viz zejména rozsudky ze dne 11. července 1980, Chem-Tec, 798/79, Recueil, s. 2639, bod 11, ze dne 16. června 1994, Develop Dr. Eisbein, C-35/93, Recueil, s. I-2655, bod 21, a ze dne 15. listopadu 2012, Kurcums Metal, C‑558/11, bod 30).

33

Je tedy třeba přeformulovat položenou otázku v tom smyslu, že její podstatou je zjistit, zda všeobecné pravidlo 2 a) pro výklad KN musí být vykládáno v tom smyslu, že svršek, zevní podešev a stélka patří, jako výrobek v rozloženém stavu, který má podstatné rysy obuvi, do čísla 6404 KN, pokud po jejich dovozu musí být svršek a zevní podešev před sestavením předmětem drásání a pokud zadní dílec vložený do svršku musí být předmětem tvarování pomocí zvlhčení.

34

Rysem obuvi je v podstatě spojení svršku a zevní podešve. Tyto části totiž představují hlavní část kompletního výrobku, pro který jsou určeny, a propůjčují mu tvar obuvi. Kromě toho obepínají a chrání chodidlo uživatele, což obuvi umožňuje plnit její prvotní úlohu.

35

Významná je rovněž skutečnost, že pro určení sazební položky, do které musí být obuv zařazena, je třeba podle znění čísel 6401 až 6405 KN přezkoumat její svršek a zevní podešev.

36

Podle znění čísla 6406 KN jsou svršky „části a součásti obuvi“, i když jsou spojeny s jinými než zevními podešvemi. Z toho a contrario vyplývá, že spojení svršku obuvi se zevní podešví nelze zařadit do čísla 6406 KN, a patří tedy do jednoho z čísel 6401 až 6405 KN, která odpovídají kompletní obuvi.

37

Podle všeobecného pravidla 2 a) první věty KN je tedy třeba mít za to, že celek tvořený svrškem, zevní podešví a stélkou má podstatné rysy obuvi.

38

Co se dále týče otázky, zda zboží dovezené Humeau musí být považováno za „rozloženou“ obuv ve smyslu uvedeného pravidla, je třeba konstatovat, že KN neobsahuje žádnou definici pojmu „rozloženého“ výrobku ve smyslu všeobecného pravidla 2 a) této nomenklatury.

39

Vysvětlivky k HS, které jsou podle judikatury připomenuté v bodě 32 tohoto rozsudku důležitými nástroji k zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují informace využitelné pro jeho výklad, oproti tomu uvádějí v bodě VII VSH, který se týká pravidla 2 a), že „za výrobek předkládaný v nesmontovaném nebo rozloženém stavu se považuje výrobek, jehož jednotlivé části jsou určeny k sestavení […] např. nýtováním a svařováním, avšak za podmínky, že se jedná pouze o montáž“. Kromě toho „jednotlivé části nemohou být nijak opracovávány k dokončení výroby“.

40

Ohledně drásání svršku a zevní podešve z písemných vyjádření předložených Francouzskou republikou a Evropskou komisí vyplývá, že v procesu výroby obuvi spočívá takový postup v obroušení části svršku a části zevní podešve, které mají být spojeny a slepeny.

41

Jestliže tedy, jak tvrdí Francouzská republika a Komise, je tento postup určen pouze ke zlepšení přilnutí svršku k zevní podešvi, což musí ověřit předkládající soud, musí být považován za fázi postupu lepení a jako takový nemůže být označen za „opracování k dokončení výroby“ uvedených částí ve smyslu bodu VII VHS k pravidlu 2 a).

42

K postupu tvarování zadního dílce obuvi je dále třeba bez dalšího uvést, jak vyplývá ze spisu, že zadní dílce na rozdíl od svršků, zevních podešví a stélek nebyly předmětem dovozu, nýbrž byly pořízeny uvnitř Společenství.

43

Z bodů VI a VII VHS k pravidlu 2 a) přitom vyplývá, že v případě nekompletního výrobku předkládaného v rozloženém stavu se požadavek, podle kterého sestavení jednotlivých částí musí spočívat pouze v montáži bez jakéhokoliv opracování k dokončení výroby uvedených částí týká částí, které byly předloženy celním orgánům k proclení.

44

Naproti tomu má malý význam, že části, které byly pořízeny uvnitř Společenství, jako například zadní dílec dotčený v původním řízení, byly opracovány před tím, než byly sestaveny s dovezenými částmi.

45

V opačném případě by totiž sazební zařazení dovezených částí záviselo na okolnosti, která není tomuto zboží vlastní, jelikož celní orgány by nemohly ověřit, zda části, které nebyly předloženy k proclení, musí být předmětem opracování před sestavením s dovezenými částmi, či nikoliv, což by způsobilo ohrožení cíle usnadnění celních kontrol a právní jistoty, kterou se musí uvedené zařazení řídit.

46

Z toho vyplývá, že v rámci původního řízení nemá tvarování zadního dílce zvlhčením, ať je jeho posouzení s ohledem na bod VII VHS k pravidlu 2 a) jakékoliv, vliv na uplatnění všeobecného pravidla 2 a) pro výklad KN.

47

Je však nutno konečně přezkoumat, zda přidání zadního dílce předpokládá nějaké opracování dovezených částí.

48

S výhradou ověření předkládajícím soudem je zřejmě postup spočívající v přidání zadního dílce ke svršku obuvi pouze vložením a upevněním této části mezi zevní částí a podšívkou svršku obuvi.

49

Je-li tomu skutečně tak, je tato fáze součástí sestavení a jako takovou ji nelze považovat za opracování k dokončení výroby svršku ve smyslu bodu VII VSH, který se týká pravidla 2 a).

50

Výbor pro celní kodex měl po jednání ve dnech 6. a 7. března 2008 ohledně výrobků dotčených v původním řízení za to, že „k sestavení rozložených částí dochází výlučně sestavením“.

51

Závěry výboru pro celní kodex, i když nejsou právně závazné, představují významné prostředky zajištění jednotného používání celního kodexu celními orgány členských států a jako takové mohou být považovány za právoplatný prostředek pro výklad uvedeného kodexu (viz zejména rozsudek ze dne 22. května 2008, Ecco Sko, C-165/07, Sb. rozh. I-4037, bod 47).

52

S ohledem na veškeré výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět, že všeobecné pravidlo 2 a) pro výklad KN musí být vykládáno v tom smyslu, že svršek, zevní podešev a stélka, jako výrobek předložený v rozloženém stavu, který má podstatné rysy obuvi, patří do čísla 6404 KN, pokud po dovozu těchto částí musí být zadní dílec vložen do svršku, a zevní podešev, jakož i svršek musí být pro účely sestavení předmětem drásání.

53

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:

Všeobecné pravidlo 2 a) pro výklad kombinované nomenklatury, která je přílohou I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění platném v rozhodné době, musí být vykládáno v tom smyslu, že svršek, zevní podešev a stélka, jako výrobek předložený v rozloženém stavu, který má podstatné rysy obuvi, patří do čísla 6404 uvedené kombinované nomenklatury, pokud po dovozu těchto částí musí být zadní dílec vložen do svršku, a zevní podešev, jakož i svršek musí být pro účely sestavení předmětem drásání.