17.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 409/16

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 11. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu – Česká republika) – Ministerstvo práce a sociálních věcí v. B.

(Věc C-394/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (ES) č. 883/2004 - Použitelné vnitrostátní předpisy - Určení členského státu příslušného k poskytování rodinné dávky - Situace, kdy migrující pracovník a jeho rodina žijí v členském státě, kde se nachází střed jejich zájmů a kde byla pobírána rodinná dávka - Žádost o rodinnou dávku v členském státě původu po zániku nároku na dávky v členském státě bydliště - Vnitrostátní právní úprava členského státu původu, podle které se takové dávky poskytují osobám, které jsou v tomto státě hlášeny k trvalému pobytu“)

2014/C 409/22

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší správní soud

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Další účastnice řízení: B.

Výrok

Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 592/2008 ze dne 17. června 2008, zejména jeho článek 13, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby byl členský stát považován za stát příslušný k poskytování rodinné dávky určité osobě již z pouhého důvodu, že je tato osoba na území tohoto členského státu hlášena k trvalému pobytu, když ani ona ani její rodinní příslušníci v uvedeném členském státě nepracují ani v něm nemají obvyklé bydliště. Článek 13 tohoto nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že brání také tomu, aby členský stát, který není ve vztahu k posuzované osobě příslušným státem, poskytoval této osobě rodinné dávky, není-li mezi předmětnou situací a územím prvně uvedeného členského státu dána přesná a zvláště úzká vazba.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 ze dne 16. září 2009, zejména jeho článek 11, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby byl členský stát považován za stát příslušný k poskytování rodinné dávky určité osobě již z pouhého důvodu, že je tato osoba na území tohoto členského státu hlášena k trvalému pobytu, když ani ona ani její rodinní příslušníci v uvedeném členském státě nepracují ani v něm nemají obvyklé bydliště.

(1) Úř. věst. C 260, 7. 9. 2013.