USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (šestého senátu)

26. června 2014 ( *1 )

„Řízení o předběžné otázce — Článek 53 odst. 2 jednacího řádu — Listina základních práv Evropské unie — Vnitrostátní právní úprava, kterou se stanoví snížení platů pro některé pracovníky ve veřejném sektoru — Neprovedení unijního práva — Zjevný nedostatek pravomoci Soudního dvora“

Ve věci C‑264/12,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Tribunal do Trabalho do Porto (Portugalsko) ze dne 22. května 2012, došlým Soudnímu dvoru dne 29. května 2012, v řízení

Sindicato Nacional dos Profissionais de Seguros e Afins

proti

Fidelidade Mundial – Companhia de Seguros SA,

SOUDNÍ DVŮR (šestý senát),

ve složení A. Borg Barthet, předseda senátu, E. Levits (zpravodaj) a M. Berger, soudci,

generální advokát: N. Jääskinen,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření předložená:

—	za Fidelidade Mundial – Companhia de Seguros SA R. Simões Correia, advogada,

—	za portugalskou vládu L. Inez Fernandesem, jakož i V. Silva a F. Almeida, jako zmocněnci,

—	za nizozemskou vládu M.Bultermann a J. Langerem, jako zmocněnci,

—	za Evropskou komisi M. Françou, J.‑P. Keppennem a D. Martinem, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc usnesením s odůvodněním v souladu s čl. 53 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora,

vydává toto

Usnesení

1	Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 20, čl. 21 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

2	Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Sindicato Nacional dos Profissionais de Seguros e Afins a Fidelidade Mundial – Companhia de Seguros SA (dále jen „Fidelidade Mundial“) ve věci zrušení příspěvků na dovolenou a na Vánoce, které byly vyplácené zaměstnancům posledně jmenované společnosti.

Právní rámec

Portugalský zákon č. 64-B/2011 ze dne 30. prosince 2011 o rozpočtu na rok 2012 (Diário da República, řada I, č. 250, ze dne 30. prosince 2011, dále jen „zákon o rozpočtu na rok 2012“) v článku 20 stanoví, že snížení platů pro pracovníky ve veřejném sektoru přijaté zákonem č. 55-A/2010 ze dne 31. prosince 2010 (Diário da República, řada I, č. 25, ze dne 31. prosince 2010, dále jen „zákon o rozpočtu na rok 2011“) zůstane v průběhu roku 2012 v platnosti.

Článek 21 zákona o rozpočtu na rok 2012, nadepsaný „Pozastavení vyplácení příspěvků na dovolenou a na Vánoce nebo jim obdobných příspěvků“ stanoví:

„1 – Po dobu trvání programu hospodářské a finanční pomoci (PHFP) se osobám uvedeným v čl. 19 odst. 9 [zákona o rozpočtu na rok 2011], ve znění zákonů č. 48/2011 ze dne 26. srpna 2011 a č. 60-A/2011 ze dne 30. listopadu 2011, jejichž základní měsíční plat je vyšší než 1100 eur, pozastavuje z titulu výjimečného opatření rozpočtové stability vyplácení příspěvků na dovolenou a Vánoce a jakýchkoli částek odpovídajících třináctému a/nebo čtrnáctému platu.

2 – V případě osob uvedených v čl. 19 odst. 9 [zákona o rozpočtu na rok 2011], ve znění zákonů č. 48/2011 ze dne 26. srpna 2011 a č. 60-A/2011 ze dne 30. listopadu 2011, jejichž základní měsíční plat je vyšší nebo se rovná 600 eur, avšak nepřesahuje 1100 eur, se příspěvky nebo plnění uvedená v předchozím bodě snižují; tyto osoby obdrží částku vypočtenou následujícím způsobem: příspěvky/plnění = 1320 – 1,2 x základní měsíční plat.

3 – Ustanovení předchozích bodů se týkají všech plnění, která jsou bez ohledu na formální pojmenování přímo nebo nepřímo rovnocenná příspěvkům uvedeným v těchto odstavcích, a zejména doplňkových plnění k měsíčnímu platu.

4 – Ustanovení bodů 1 a 2 se týká rovněž smluv o poskytování služeb uzavřených s fyzickými nebo právnickými osobami ve formě smluv s postupným plněním, které stanoví měsíční platby zvýšené o jedno nebo dvě plnění stejné výše.

5 – Ustanovení tohoto článku se uplatní až po snížení platů stanoveném v článku 19 [zákona o rozpočtu na rok 2011] ve znění zákonů č. 48/2011 ze dne 26. srpna 2011 a č. 60-A/2011 ze dne 30. listopadu 2011, jakož i v článku 23 uvedeného zákona.

6 – Ustanovení tohoto článku se použijí na příspěvky na dovolenou, na něž by měly nárok osoby uvedené v článcích výše, váží-li se k nárokům na dovolenou vzniklým k začátku roku 2012 nebo později, jakož i na platby v poměrné výši při ukončení nebo přerušení pracovněprávního vztahu.

7 – Ustanovení předcházejícího bodu se použijí obdobně na příspěvek na Vánoce.

8 – Ustanovení tohoto článku se vztahují rovněž na zaměstnance v záloze či v podobném postavení, ať jsou skutečně ve výkonu služby či nikoliv.

9 – Režim stanovený tímto článkem má závaznou a mimořádnou povahu a má přednost před jakýmkoli jiným zvláštním či mimořádným ustanovením, které s ním je v rozporu, jakož i před nástroji předpisů upravujících kolektivní smlouvy a před pracovními smlouvami, jimiž se od něj nelze odchýlit ani jej nelze změnit.“

Podle čl. 35 odst. 3 kolektivní smlouvy uzavřené mezi Associação Portuguesa de Seguradores (Portugalské sdružení pojistitelů) a Sindicatos da actividade Seguradora (odbory v odvětví pojišťovnictví), která se použije na účastníky původního řízení (dále jen „kolektivní smlouva“), platí, že „příspěvek na dovolenou odpovídá skutečnému platu pracovníka k 31. říjnu roku, v jehož průběhu se dovolená čerpá“.

6	Podle článku 44 uvedené kolektivní smlouvy platí, že „pracovník má nárok na částku odpovídající jeho skutečnému platu vyplácenou spolu s platem za měsíc listopad. Tato částka je rovna té částce, na kterou má pracovník nárok k 31. prosinci.“

Spor v původním řízení a předběžné otázky

7	Fidelidade Mundial, portugalská pojišťovací společnost, je akciovou společností s výhradně veřejnou kapitálovou účastí. Podepsala kolektivní smlouvu.

Fidelidade Mundial na základě zákona o rozpočtu na rok 2012, jehož cílem je snížení veřejných výdajů, úplně zrušila vyplácení příspěvku na dovolenou pro pracovníky, jejichž měsíční odměna činí 1100 eur a více, a částečně zrušila vyplácení tohoto příspěvku pro pracovníky, kteří měsíčně pobírají od 600 do 1100 eur, přičemž takové příspěvky byly upraveny v kolektivní smlouvě.

9	Zákon o rozpočtu na rok 2012 doplnil ustanovení zákona o rozpočtu na rok 2011, jehož cílem bylo rovněž snížení veřejných výdajů.

Tribunal do Trabalho do Porto, jemuž byl předložen jiný spor týkající se článku 91 zákona o rozpočtu na rok 2011, měl vážné pochybnosti o souladu tohoto článku s unijním právem a podal již v tomto ohledu žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, která došla Soudnímu dvoru 8. března 2012 (věc C‑128/12).

11	Aniž vyčkal rozhodnutí Soudního dvora v uvedené věci, předložil tento soud Soudnímu dvoru projednávanou žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, v níž nastoluje otázky obdobné těm, jež byly položeny věci C‑128/12.

12	Za těchto podmínek bylo řízení Soudního dvora týkající se projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce přerušeno do doby, než Soudní dvůr rozhodne ve věci C‑128/12.

V uvedené věci bylo vydáno usnesení Sindicato dos Bancários do Norte a další (C‑128/12, EU:C:2013:149). Soudní dvůr v bodě 12 tohoto usnesení konstatoval, že i přes pochybnosti o souladu zákona o rozpočtu na rok 2011 se zásadami a cíli vytyčenými ve Smlouvách, které předkládající soud vyjádřil, neobsahovalo předkládací rozhodnutí žádnou konkrétní skutečnost, která by umožnila dospět k závěru, že uvedený zákon měl za cíl provést unijní právo. V bodě 14 téhož usnesení tedy Soudní dvůr prohlásil, že zjevně nemá pravomoc k projednání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se článku 19 zákona o rozpočtu na rok 2011, kterou podal Tribunal do Trabalho do Porto.

14	V návaznosti na uvedené usnesení byl Tribunal do Trabalho do Porto vyzván k tomu, aby rozhodl, zda vezme svou žádost o rozhodnutí o předběžné otázce v projednávané věci zpět či nikoli.

15	Uvedený soud odpověděl záporně, přičemž přeformuloval své předkládací rozhodnutí a zopakoval své pochybnosti o souladu článku 21 zákona o rozpočtu na rok 2011 s unijním právem.

Za těchto okolností se Tribunal do Trabalho do Porto setrval na svém rozhodnutí přerušit řízení a položil Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)	Je třeba vykládat zásadu rovného zacházení, z níž vyplývá zákaz jakékoli diskriminace, v tom smyslu, že se vztahuje na pracovníky ve veřejném sektoru?

Je nevyplácení odměn, na které dříve vznikl nárok z titulu příspěvků na dovolenou a na Vánoce, jež se vztahuje jen na pracovníky vykonávající funkce ve veřejném sektoru nebo ve veřejných podnicích, o němž stát rozhodl prostřednictvím zákona o rozpočtu na rok 2012, v rozporu se zásadou zákazu jakékoli diskriminace, jelikož vytváří diskriminaci založenou na veřejnoprávní povaze pracovního poměru?

3)	Je třeba právo na pracovní podmínky respektující důstojnost pracovníka stanovené v čl. 31 odst. 1 [Listiny] vykládat v tom smyslu, že zakazuje snižování odměny pracovníka bez jeho souhlasu, pokud nedošlo ke změně smlouvy?

4)	Je třeba právo na pracovní podmínky respektující důstojnost pracovníka stanovené v čl. 31 odst. 1 [Listiny] vykládat v tom smyslu, že odpovídá právu na spravedlivou odměnu, která jemu i jeho rodině zajistí uspokojivou životní úroveň?

Vzhledem k tomu, že pozastavení příspěvků na dovolenou a na Vánoce není jediným možným opatřením, které by bylo nezbytné a zásadní pro snahu o konsolidaci veřejných financí v situaci, kdy země prochází závažnou hospodářskou a finanční krizí, je toto pozastavení v rozporu s výše uvedeným právem stanoveným v čl. 31 odst. 1 [Listiny], neboť ohrožuje životní úroveň a finanční závazky, jež na sebe vzali pracovníci a jejich rodiny, kteří nepředvídali, že jejich roční příjem bude snížen o dva měsíční platy?

6)	Je odebrání dvou měsíčních platů takto uložené portugalským státem v rozporu s právem pracovníků na pracovní podmínky respektující jejich důstojnost vzhledem k tomu, že ho tito pracovníci nemohli ani předvídat ani očekávat?

7)	Je zákon o rozpočtu na rok 2012 v rozporu s právem na kolektivní vyjednávání, když stanoví, že se od režimu pozastavení vyplácení výše uvedených příspěvků na dovolenou a na Vánoce nelze odchýlit nástroji předpisů upravujících kolektivní smlouvy a že má před těmito nástroji přednost?“

K pravomoci Soudního dvora

17	Podle čl. 53 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora může Soudní dvůr v případě zjevného nedostatku pravomoci nebo zjevné nepříslušnosti k projednání určité věci po vyslechnutí generálního advokáta kdykoli rozhodnout usnesením s odůvodněním.

V rámci řízení o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU může Soudní dvůr vykládat unijní právo výlučně v mezích pravomocí svěřených Evropské unii (viz usnesení Corpul Naţional al Poliţiştilor, C‑434/11, EU:C:2011:830, bod 13, jakož i Sindicato dos Bancários do Norte a další, EU:C:2013:149, bod 9).

V tomto ohledu je třeba připomenout, že Soudní dvůr ve svém usnesení Sindicato dos Bancários do Norte a další (EU:C:2013:149) konstatoval, že zjevně nemá pravomoc k projednání otázek položených Tribunal do Trabalho do Porto ve věci zákona o rozpočtu na rok 2011 s ohledem na okolnost, že předkládací rozhodnutí neobsahovalo žádnou konkrétní skutečnost, která by umožnila dospět k závěru, že měl tento zákon za cíl provést unijní právo.

Pochybnosti o souladu zákona o rozpočtu na rok 2012 s unijním právem, které předkládající soud vyjádřil, jsou přitom téže povahy jako ty, které vedly tentýž soud k tomu, aby předložil Soudnímu dvoru věc, v níž bylo vydáno usnesení Sindicato dos Bancários do Norte a další (EU:C:2013:149), a které se týkaly souladu zákona o rozpočtu na rok 2011 s uvedeným právem. Navíc je třeba konstatovat, že otázky položené v projednávané věci jsou obdobné těm, ve vztahu k nimž vydal Soudní dvůr uvedené usnesení.

21	Z toho vyplývá, že pouhé přeformulování předkládacího rozhodnutí a zopakování pochybností vyjádřených již při řízení o předběžné otázce, která se týkala zákona o rozpočtu na rok 2011, nemůže založit pravomoc Soudního dvora k zodpovězení této žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.

22	Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že Soudní dvůr zjevně nemá pravomoc k projednání této žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Tribunal do Trabalho do Porto.

K nákladům řízení

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:

Soudní dvůr Evropské unie zjevně nemá pravomoc k projednání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané rozhodnutím Tribunal do Trabalho do Porto (Portugalsko) ze dne 22. května 2012 (věc C‑264/12).

Podpisy.

( *1 ) – Jednací jazyk: portugalština.