7.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 200/9


Kasační opravný prostředek podaný dne 22. května 2012 Northern Ireland Department of Agriculture and Rural Development proti usnesení Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 6. března 2012 ve věci T-453/10, Northern Ireland Department of Agriculture and Rural Development v. Komise

(Věc C-248/12 P)

2012/C 200/17

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Northern Ireland Department of Agriculture and Rural Development (zástupci: K. J. Brown, Departmental Solicitor's office, D. Wyatt QC, V. Wakefield, Barristers)

Další účastník řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

zrušit usnesení Tribunálu;

prohlásit žalobu Northern Ireland Department of Agriculture and Rural Development na neplatnost za přípustnou a vrátit věc Tribunálu, aby přezkoumal opodstatněnost této žaloby na neplatnost;

uložit Komisi náhradu nákladů tohoto řízení, jakož i náhradu nákladů řízení, které vznikly v prvním stupni v souvislosti s námitkou nepřípustnosti;

ve zbývající části rozhodnout o nákladech řízení později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál neurčil a nepoužil správné právní kritérium; rozsudky Piraiki-Patraiki a Dreyfus jsou jen příklady širší právní zásady, podle které je nutno akt Unie považovat za akt bezprostředně se dotýkající osob, jejichž právní postavení ovlivňuje, pokud je možné „předem očekávat“ následky předmětného aktu, pokud je každá jiná možnost „pouze teoretická“ nebo pokud je „zjevné“, že diskreční pravomoc třetích osob může být využita pouze určitým způsobem. Tato zásada musí být uplatněna na skutkovou podstatu každého sporu.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení a jednal v rozporu se zásadou právní jistoty tím, že se pokusil omezit rozsah rozsudků Piraiki-Patraiki a Dreyfus (zejména tím, že rozsah prvního rozsudku omezil na případy, v nichž se akty Unie přijímají na základě návrhu členského státu a tím, že rozsah druhého rozsudku omezil na případy spadající do „velmi specifického skutkového kontextu“.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že zpřísnil kritérium aktivní legitimace ve smyslu článku 263 SFEU. Toto je v rozporu se správným výkladem článku 263 SFEU ve znění Lisabonské smlouvy, zejména vzhledem k jeho cíli a vzhledem k zásadě účinné soudní ochrany.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že pokud by Tribunál použil na projednávaný případ správné právní zásady, Northern Ireland Department of Agriculture and Rural Development by byl považován za „bezprostředně dotčenou“ osobu. Z ústavně právní situace ve Spojeném království vyplývá, že regionální orgán — v daném případě Northern Ireland Department of Agriculture and Rural Development — je přímo zodpovědný nést náklady související se zamítnutím financování. Příčinná souvislost je přímá a automatická. Dohody o přenesení pravomocí jsou ve Spojeném království řádně zavedeny (viz rozsudek ze dne 16. července 2009, Horvath, C-428/07, Sb. rozh. s. I-6355) a je nutno zamítnout jakékoli tvrzení, podle nějž jejich uplatnění není možné „předem očekávat“.