28.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 227/8


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Brussel (Belgie) dne 30. dubna 2012 — Essent Belgium NV v. Vlaamse Reguleringsinstantie voor de Elektriciteits- en Gasmarkt (VREG)

(Věc C-205/12)

2012/C 227/13

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg te Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Essent Belgium NV

Žalovaný: Vlaamse Reguleringsinstantie voor de Elektriciteits- en Gasmarkt (VREG)

Další účastník řízení: Vlaamse Gewest

Předběžné otázky

1)

Je taková vnitrostátní právní úprava, jakou je právní úprava obsažená ve vlámském dekretu ze dne 17. července 2000 o organizaci trhu s elektřinou, který byl proveden výnosem vlámské vlády ze dne 5. března 2004, ve znění výnosu vlámské vlády ze dne 25. února 2005 na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a výnosu vlámské vlády ze dne 8. července 2005, kterým se mění výnos vlámské vlády ze dne 5. března 2004 na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a výnos vlámské vlády ze dne 29. března 2002 o povinnostech veřejné služby na podporu racionálního využití energie, podle které

je dodavatelům elektřiny dodávajícím konečným spotřebitelům připojeným k distribuční nebo přenosové síti uloženo, aby ročně regulačnímu úřadu předkládali určitý počet certifikátů zelené elektřiny (článek 23 výše uvedeného dekretu),

je dodavatelům elektřiny dodávajícím konečným spotřebitelům připojeným k distribuční nebo přenosové síti ukládána správní pokuta ze strany Vlámského regulačního úřadu pro trh s elektřinou a plynem (VREG), pokud tito dodavatelé nepředložili dostatečný počet certifikátů zelené elektřiny, aby splnili jim uložený kvótní závazek týkající se takových certifikátů (čl. 37 odst. 2 výše uvedeného dekretu),

je výslovně stanoveno, že záruky původu z jiných zemí mohou být za určitých podmínek uznány ke splnění kvótního závazku (čl. 15 quater odst. 2 výnosu vlámské vlády ze dne 5. března 2004 ve znění použitelném na projednávanou věc),

regulační úřad nemůže nebo nechce z důvodu neexistence prováděcích opatření vlámské vlády zohlednit záruky původu pocházející z Norska a Dánska, která uznala stejnost nebo rovnocennost předložení těchto certifikátů (článek 25 výše uvedeného dekretu a čl. 15 quater odst. 2 výnosu ze dne 5. března 2004), ačkoli regulační úřad v konkrétním případě tuto stejnost nebo rovnocennost nezkoumal,

v průběhu celé doby platnosti dekretu ze dne 17. července 2000 byly při zkoumání splnění kvótního závazku ve skutečnosti zohledňovány pouze certifikáty prokazující výrobu zelené elektřiny ve Vlámském regionu, zatímco dodavatelé elektřiny dodávající konečným spotřebitelům připojeným k distribuční nebo přenosové síti neměli žádnou možnost prokázat, že předkládané záruky původu z jiných členských států Evropské unie splňují podmínku existence stejných nebo rovnocenných záruk o udělení takových certifikátů,

v souladu s článkem 34 SFEU a článkem 11 Dohody o EHP nebo článkem 36 SFEU a článkem 13 Dohody o EHP?

2)

Je vnitrostátní právní úprava ve smyslu první otázky v souladu s článkem 5 tehdejší evropské směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (1)?

3)

Je vnitrostátní právní úprava ve smyslu první otázky v souladu se zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace, které jsou zakotveny mimo jiné v článku 18 SFEU a v článku 3 tehdejší směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (2)?


(1)  Úř. věst. L 283, s. 33; Zvl. vyd. 12/02, s. 121.

(2)  Úř. věst. L 176, s. 37; Zvl. vyd. 12/02, s. 211.