31.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 98/13


Kasační opravný prostředek podaný dne 16. ledna 2012 Abbott Laboratories proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 15. listopadu 2011 ve věci T-363/10, Abbott Laboratories v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-21/12 P)

2012/C 98/21

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Abbott Laboratories (zástupci: R. Niebel a C. Steuer, Rechtsanwälte)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 15. listopadu 2011 — T-363/10;

zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 9. června 2010 — věc R 1560/2009-1 — v části, ve které se týká přihlášky ochranné známky Společenství č. 008 448 251 RESTORE;

uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek podaný proti uvedenému rozhodnutí Tribunálu je odůvodněn v podstatě následovně:

1)

Zaprvé, účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek namítá zkreslení skutečností resp. důkazních prostředků Tribunálem. Tribunál vycházel chybně z toho, že všeobecně známou skutečností je, že slovo „restore“ vykazuje bezprostřední medicínský význam. V řízení bylo nesporné pouze to, že „restore“ je nutno překládat jako „obnovit“. V tomto ale není možné rozpoznat medicínskou souvislost. V tom, že Tribunál opírá svůj názor o předložené výňatky ze slovníku, spočívá zkreslení důkazních prostředků. Z výňatků vyplývá, že „restore“ samo o sobě žádný medicínský význam nemá, nýbrž že se jedná o pojem, který je nepředvídatelný, a který může být podle kontextu chápán různými způsoby. Za skutečnost, jež je obecně známá a výjimečně tedy nemusí být prokázána, tedy tento význam nemůže být považován.

2)

Zadruhé, účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek namítá porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009. Tribunál v rozporu s právem kvalifikoval ochrannou známku RESTORE jako čistě popisný údaj. Podmínkou použití čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 je, že přihlašované označení může v oblasti obchodu sloužit „k označení“ druhu, atd. výrobků. Podle judikatury Soudního dvora musí popisná podstata „zjevně“ vyplývat z přihlašovaného označení a samo slovo musí mít popisný charakter.

Sloveso „restore“ není samo o sobě schopno poskytnout žádný odkaz na druh, jakost nebo účel přihlášených výrobků. Sloveso „restore“ nabývá pouze ve vazbách s jedním nebo vícero podstatnými jmény (například „restore one’s health“) popisnou funkci. Vychází-li se z toho, že z okolností vyplývá souvislost s medicínou, tak to podle judikatury Soudního dvora nestačí, protože je k tomu nezbytná modifikace obchodu ve smyslu výkladového úsilí. Chápání související s medicínou může vyplývat pouze z připojení slov jako například „health“, což ovšem v projednávaném případě právě chybí. Jak odvolacím senátem, tak i Tribunálem byla místo přihlášené ochranné známky RESTORE zkoumána ochranná známka RESTORE SOMEONE’S HEALTH.

3)

Zatřetí, účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek namítá porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Odvolací senát bez ohledu na příslušné právní kritérium kvalifikoval ochrannou známku RESTORE jako označení bez rozlišovací způsobilosti a protiprávně proto odmítl zápis této ochranné známky. Podle názoru účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek odvolací senát a Tribunál odmítly vzhledem k její údajné popisné povaze jakoukoli rozlišovací způsobilost přihlašované ochranné známky RESTORE. Toto již bylo zpochybněno v argumentaci uvedené v souvislosti s druhým důvodem kasačního opravného prostředku.

Ani „podpůrně uvedené odůvodnění“ neexistence jakékoli rozlišovací způsobilosti (body 52 až 54 rozsudku) nemůže rozsudek odůvodnit. U této argumentace se jedná o tautologické opakování argumentu, že popisné ochranné známce vždy chybí rozlišovací způsobilost. Proti popisnému charakteru krom toho svědčí, že trh na medicínském výrobku žádný popis funkce neočekává, a to ani ve formě jediného slova.

4)

Začtvrté, účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek namítá porušení čl. 75 druhé věty nařízení č. 207/2009. Odvolací senát založil své rozhodnutí v zásadě na výňatcích ze slovníku, ke kterým neměla účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek přístup a k nimž tedy neměla možnost se vyjádřit. Tím došlo k porušení práva být vyslechnut, neboť podle judikatury Soudního dvora se rozhodnutí může opírat pouze o okolnosti, ke kterým se zúčastnění mohli vyjádřit. Podle judikatury Soudního dvora je odvolací senát ale povinen oznámit — za účelem možnosti se vyjádřit — ty skutečnosti, které shromáždil z moci úřední a na kterých hodlá založit své rozhodnutí. V této souvislosti odvolací senát opomenul v bodě, který byl pro řízení rozhodující, předložit shromážděné výňatky ze slovníků, čímž porušil právo být vyslechnut.

5)

Zapáté, účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek namítá porušení zásady rovného zacházení. Odvolací senát v rozporu s judikaturou Soudního dvora nezohlednil existující dřívější zápisy a nezohlednil tím svoji praxi při provádění zápisů. Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek si je v této souvislosti vědoma, že tato zásada je podmíněna legalitou jednání. Pouze odkaz na tuto zásadu však není dostatečný pro to, aby zásada rovného zacházení byla ponechána stranou. Naopak, muselo by být konkrétně prokázáno, proč je nutno vycházet z toho, že dřívější zápisy byly jako takové protiprávní.