Spojené věci C‑204/12 až C‑208/12

Essent Belgium NV

v.

Vlaamse Reguleringsinstantie voor de Elektriciteits – en Gasmarkt

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané rechtbank van eerste aanleg te Brussel)

„Řízení o předběžné otázce — Regionální program podpory, v jehož rámci se zařízením nacházejícím se v dotyčném regionu, která vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů energie, vydávají obchodovatelná zelená osvědčení — Povinnost dodavatelů elektřiny předložit každoročně příslušnému orgánu určitý počet osvědčení — Odmítnutí zohlednit záruky původu z jiných členských států Evropské unie a států, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP — Správní pokuta v případě nepředložení osvědčení — Směrnice 2001/77/ES — Článek 5 — Volný pohyb zboží — Článek 28 ES — Články 11 a 13 Dohody o EHP — Směrnice 2003/54/ES — Článek 3“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 11. září 2014

1. Soudní řízení — Návrh na znovuotevření ústní části řízení — Podmínky pro znovuotevření

   (Jednací řád Soudního dvora, článek 83)

2. Předběžné otázky — Pravomoc Soudního dvora — Meze — Posouzení slučitelnosti vnitrostátního práva s unijním právem — Vyloučení — Poskytnutí výkladu unijního práva vnitrostátnímu soudu — Zahrnutí

   (Článek 267 SFEU)

3. Životní prostředí — Podpora elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou — Směrnice 2001/77 — Vnitrostátní program podpory, v jehož rámci jsou vydávána obchodovatelná osvědčení o elektřině vyrobené na území daného regionu z obnovitelných zdrojů energie — Povinnost dodavatelů elektřiny předložit každoročně příslušnému orgánu určitý počet osvědčení pod hrozbou správní pokuty — Odmítnutí zohlednit záruky původu z jiných členských států Unie a třetích států, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru — Přípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77, články 4 a 5)

4. Volný pohyb zboží — Množstevní omezení — Opatření s rovnocenným účinkem — Vnitrostátní program podpory, podle něhož jsou vydávána obchodovatelná osvědčení o elektřině vyrobené na území daného regionu z obnovitelných zdrojů energie — Povinnost dodavatelů elektřiny předložit každoročně příslušnému orgánu určitý počet osvědčení pod hrozbou správní pokuty — Odmítnutí zohlednit záruky původu z jiných členských států Unie a třetích států, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru — Nepřípustnost — Odůvodnění — Podmínky

   (Články 28 ES a 30 ES; Dohoda o EHP, články 11 a 13)

5. Právo Evropské unie — Zásady — Rovné zacházení — Diskriminace na základě státní příslušnosti — Zákaz — Vnitrostátní program podpory, podle něhož jsou vydávána obchodovatelná osvědčení o elektřině vyrobené na území daného regionu z obnovitelných zdrojů energie — Povinnost dodavatelů elektřiny předložit každoročně příslušnému orgánu určitý počet osvědčení pod hrozbou správní pokuty — Odmítnutí zohlednit záruky původu z jiných členských států Unie a třetích států, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru — Přípustnost

   (Článek 18 SFEU; Dohoda o EHP, článek 4; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54, čl. 3 odst. 1)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 47, 48)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 51)

3.  Článek 5 směrnice 2001/77 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátnímu programu podpory, podle něhož příslušný regionální regulační orgán vydává obchodovatelná osvědčení o elektřině vyrobené na území daného regionu z obnovitelných zdrojů energie a podle něhož mají dodavatelé elektřiny povinnost předložit uvedenému orgánu každoročně určitý počet takových osvědčení v poměru k celkovému množství jimi dodané elektřiny v tomto regionu, jinak tito musí uhradit správní pokutu, přičemž uvedení dodavatelé nemohou uvedenou povinnost splnit za pomoci záruk původu z jiných členských států Evropské unie či třetích států, které jsou členskými státy Evropského hospodářského prostoru.

   Uvedený článek 5 má totiž zajistit, aby mohl být původ zelené elektřiny doložen zárukou původu. Na vnitrostátní programy podpory, v jejichž rámci mají výrobci zelené elektřiny nárok na přímou či nepřímou podporu, se vztahuje jiné ustanovení uvedené směrnice, a sice její článek 4. Znění uvedených článků 4 a 5 či bodů odůvodnění směrnice 2001/77 přitom nenasvědčuje tomu, že měl unijní zákonodárce v úmyslu vytvořit vazbu mezi zárukami původu a vnitrostátními programy podpory zelené energie. Unijní zákonodárce tedy nehodlal uložit členským státům, které zvolily program podpory využívající zelené certifikáty, povinnost vztáhnout tento program i na zelenou elektřinu vyrobenou na území jiného členského státu.

   (viz body 59–61, 66, 69, výrok 1)

4.  Články 28 ES a 30 ES, jakož i články 11 a 13 Dohody o Evropském hospodářském prostoru musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátnímu programu podpory, podle něhož příslušný regionální regulační orgán vydává obchodovatelná osvědčení o elektřině vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na území dotyčného regionu a podle něhož mají dodavatelé elektřiny povinnost předložit uvedenému orgánu každoročně určitý počet takových osvědčení v poměru k celkovému množství jimi dodané elektřiny v tomto regionu, jinak musí uhradit správní pokutu, přičemž uvedení dodavatelé nemohou uvedenou povinnost splnit za pomoci záruk původu z jiných členských států Unie či třetích států, které jsou členskými státy Evropského hospodářského prostoru, pokud:

   —	jsou zavedeny mechanismy zajišťující zřízení skutečného trhu s osvědčeními, na němž se bude moci účinně střetávat nabídka s poptávkou a který bude směřovat k rovnovážnému stavu, tak aby si dotčení dodavatelé mohli osvědčení opatřit za rovnocenných podmínek;

   —

   způsob výpočtu a výše správní pokuty, kterou mají dodavatelé uhradit, nesplní-li výše uvedenou, jsou stanoveny tak, že nepřekračují meze toho, co je nezbytné k tomu, aby byli výrobci motivováni skutečně zvýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a výrobci podléhající uvedené povinnosti skutečně kupovat požadovaná osvědčení, přičemž je třeba předejít zejména tomu, aby byli uvedení dodavatelé nepřiměřeně sankcionováni.

   Tato právní úprava je totiž s to omezit dovozy elektřiny, a zejména zelené elektřiny pocházející z jiných členských států, a je tedy opatřením s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu, které je v zásadě neslučitelné s povinnostmi stanovené unijním právem plynoucími z článku 28 ES. Vzhledem k výše uvedenému je třeba připustit, že takový cíl spočívající v podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny, jako je cíl sledovaný právní úpravou dotčenou ve věcech v původním řízení, je v zásadě s to odůvodnit případné překážky volnému pohybu zboží. Cíl spočívající v podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny je však v zásadě s to odůvodnit případné překážky volnému pohybu zboží. Zásada proporcionality krom toho nemůže být podle všeho porušena pouze z toho důvodu, že je takový program podpory využívající zelených osvědčení vyhrazen pouze pro zelenou elektřinu vyrobenou na regionálním území a nezohledňuje záruky původu za elektřinu vyrobenou v jiných členských státech pro účely splnění kvóty.

   (viz body 88, 95, 103, 116, výrok 2)

5.  Zákaz diskriminace stanovený v článku 18 SFEU, článku 4 Dohody o Evropském hospodářském prostoru a čl. 3 odst. 1 směrnice 2003/54 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takovému vnitrostátnímu programu podpory, podle něhož příslušný regionální regulační orgán vydává obchodovatelná osvědčení o elektřině vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na území daného regionu a podle něhož mají dodavatelé elektřiny povinnost předložit uvedenému orgánu každoročně určitý počet takových osvědčení v poměru k celkovému množství jimi dodané elektřiny v tomto regionu, jinak musí uhradit správní pokutu, přičemž uvedení dodavatelé nemohou uvedenou povinnost splnit za pomoci záruk původu z jiných členských států Unie či třetích států, které jsou členskými státy Evropského hospodářského prostoru.

   Zmiňovaná povinnost dodržet určitou kvótu totiž platí pro všechny dodavatele elektřiny činné ve vlámském regionu bez ohledu na jejich státní příslušnost. Okolnost, že uvedení dodavatelé nemohou využít záruky původu namísto zelených osvědčení, se taktéž dotýká všech dodavatelů nehledě na jejich státní příslušnost.

   (viz body 121, 130, výrok 3)