Věc C‑133/12 P
Stichting Woonlinie a další
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek — Státní podpory — Systém podpor poskytnutých společnostem působícím v oblasti sociálního bydlení — Rozhodnutí o slučitelnosti — Závazky přijaté vnitrostátními orgány za účelem dosažení souladu s unijním právem — Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU — Žaloba na neplatnost — Podmínky přípustnosti — Právní zájem na podání žaloby — Aktivní legitimace — Osobně a bezprostředně dotčení příjemci — Pojem ‚uzavřená skupina‘“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 27. února 2014
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Nepominutelná podmínka řízení – Povinnost Tribunálu, aby přezkoumal existenci nařizovacího aktu, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Nařizovací akt, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU – Pojem – Rozhodnutí, kterým Komise prohlašuje změny provedené v existujícím režimu podpor týkajícím se obecného systému financování společností působících v oblasti bydlení za slučitelné s vnitřním trhem – Provedení závazků vnitrostátní právní úpravou – Vyloučení
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Rozhodnutí, kterým Komise prohlašuje změny provedené v existujícím režimu podpor týkajícím se obecného systému financování společností působících v oblasti bydlení za slučitelné s vnitřním trhem – Žaloba podaná podnikem, který mohl být znám v okamžiku přijetí rozhodnutí a který je součástí omezené skupiny hospodářských subjektů – Přípustnost
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
Kasační opravný prostředek – Kasační opravný prostředek shledán opodstatněný – Vyřešení sporu ve věci samé soudem rozhodujícím o kasačním opravném prostředku – Věc, ve které soudní řízení dovoluje rozhodnout – Neexistence – Konečný přezkum přípustnosti žaloby soudem rozhodujícím o kasačním opravném prostředku
(Statut Soudního dvora, článek 61)
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Bezprostřední dotčení – Rozhodnutí, kterým Komise prohlašuje změny provedené v existujícím režimu podpor týkajícím se obecného systému financování společností působících v oblasti bydlení za slučitelné s vnitřním trhem – Postup podle čl. 19 odst. 1 nařízení č. 659/1999 – Opatření převzatá vnitrostátním právem – Žaloba podaná podnikem, který využívá existující režim podpor – Přípustnost
(Článek 108 odst. 1 SFEU a čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 659/1999, čl. 19 odst. 1)
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Právní zájem na podání žaloby – Žaloba společnosti, která využívá existující režim podpor, směřující proti rozhodnutí Komise, které jej prohlašuje za slučitelný s vnitřním trhem, s výhradou určitých užitečných opatření – Podmínky – Žaloba, která může přinést prospěch straně, která ji podala – Přípustnost
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
V rozsahu, v němž kritérium, podle něhož je žaloba fyzické nebo právnické osoby proti rozhodnutí, jež jí není určeno, přípustná pouze za podmínek přípustnosti stanovených v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU, představuje nepominutelnou podmínku řízení, kterou mohou soudy Unie kdykoli i bez návrhu přezkoumat, se Tribunál nemůže omezit na přezkum podmínek osobního dotčení navrhovatelek, aby prohlásil žalobu za nepřípustnou ve smyslu druhé části věty tvořící čtvrtý pododstavec článku 263 SFEU. Musí rovněž analyzovat přípustnost této žaloby s ohledem na ostatní méně přísné podmínky stanovené ve třetí části věty tvořící čtvrtý pododstavec tohoto článku 263 SFEU, jejímuž přezkumu nebránilo konstatování nedostatku osobního dotčení.
Tribunál se tedy tím, že nepřistoupil k takové analýze, dopustil nesprávného právního posouzení. Nicméně takové pochybení by bylo irelevantní, pokud by se ukázalo, že žaloba navrhovatelek nesplňuje podmínky přípustnosti uvedené v třetí části věty tvořící čtvrtý pododstavec článku 263 SFEU.
(viz body 32–35)
V rámci žaloby na neplatnost podané fyzickou nebo právnickou osobou na základě třetí části věty tvořící čtvrtý pododstavec článku 263 SFEU je pro účely posouzení, zda nařizovací akt vyžaduje přijetí prováděcích opatření, nutno vycházet z postavení té osoby, která se dovolává práva podat žalobu. Dále pro ověření, zda napadený akt vyžaduje přijetí prováděcích opatření, je třeba se řídit jen předmětem žaloby.
Žaloba nesplňuje podmínky přípustnosti uvedené v třetí části věty tvořící čtvrtý pododstavec článku 263 SFEU, pokud směřuje proti rozhodnutí, kterým Komise potvrzuje slučitelnost stávající podpory s vnitřním trhem v důsledku závazků přijatých orgány členského státu, které mění režim podpor, jejichž příjemkyněmi byly navrhovatelky a uvedené rozhodnutí nevymezuje zvláštní a konkrétní důsledky použití těchto závazků na činnosti navrhovatelek.
(viz body 37–41)
Třetí osoby mohou být osobně dotčeny rozhodnutím určeným jiné osobě pouze tehdy, pokud je toto rozhodnutí zasahuje z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ně zvláštní, nebo faktické situace, která je vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám, a tím je individualizuje způsobem obdobným tomu, jakým by byla individualizována osoba, které je takové rozhodnutí určeno.
V tomto ohledu pouhá možnost určit více či méně přesně počet, nebo dokonce i totožnost právních subjektů, na něž se opatření použije, nikterak neznamená, že tyto subjekty musí být považovány za osobně dotčené uvedeným opatřením, pokud se toto použití uskutečňuje na základě objektivní právní nebo faktické situace definované dotčeným aktem. Nicméně pokud se rozhodnutí dotýká skupiny osob, jež byly nebo mohly být známy v okamžiku přijetí tohoto aktu, a na základě kritérií, která jsou členům skupiny vlastní, mohou být tyto osoby tímto aktem osobně dotčeny v rozsahu, v němž patří do omezené skupiny hospodářských subjektů, přičemž tomu tak může být zejména v případě, že rozhodnutí mění práva, která jednotlivec nabyl před jeho přijetím.
(viz body 44–46, 49)
V souladu s druhou větou čl. 61 prvním pododstavcem statutu Soudního dvora může Soudní dvůr v případě, že zruší rozhodnutí Tribunálu, vydat sám konečné rozhodnutí ve sporu, pokud to soudní řízení dovoluje. Ačkoli Soudní dvůr není v této fázi řízení schopen rozhodnout o meritu žaloby podané k Tribunálu, může definitivně rozhodnutí o přípustnosti této žaloby, jestliže má k dispozici informace nezbytné k tomuto rozhodnutí.
(viz body 52, 53)
V rámci žaloby podané fyzickými nebo právnickými osobami na základě druhé části věty tvořící čtvrtý pododstavec článku 263 SFEU, musí být žalobkyně dotčeny nejen osobně, ale i bezprostředně aktem, jehož zrušení se domáhají, v tom smyslu, že tento akt musí mít bezprostřední účinky na právní situaci těchto osob a neponechávat orgánům pověřeným jeho provedením žádnou posuzovací pravomoc, přičemž toto provedení má být čistě automatické povahy a vyplývat výlučně z unijní právní úpravy, aniž by bylo třeba použít další zprostředkující normy.
Návrhy členských států na vhodná opatření se v rámci postupu podle čl. 19 odst. 1 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 ES, stávají závaznými právě rozhodnutím, kterým Komise tyto návrhy přijímá. Okolnost, že změny přijaté uvedeným rozhodnutím převzala vnitrostátní právní úprava, neumožňuje zpochybnit toto zjištění, protože vnitrostátní orgány při provádění uvedeného rozhodnutí nedisponují posuzovací pravomocí. V důsledku toho má uvedené rozhodnutí bezprostřední účinky na právní postavení příjemců uvedené podpory.
(viz body 55, 59–61)
Jelikož změny režimu existujících podpor, které jsou nezbytné k dosažení souladu s unijním právem, ztěžovaly oproti dřívějšku podmínky výkonu činností příjemců podpory, zrušení rozhodnutí, které činí uvedené změny, by zachovalo dřívější příznivější podmínky. Proto má uvedený příjemce legitimní zájem na zrušení uvedeného rozhodnutí.
(viz body 56, 57)
Věc C‑133/12 P
Stichting Woonlinie a další
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek — Státní podpory — Systém podpor poskytnutých společnostem působícím v oblasti sociálního bydlení — Rozhodnutí o slučitelnosti — Závazky přijaté vnitrostátními orgány za účelem dosažení souladu s unijním právem — Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU — Žaloba na neplatnost — Podmínky přípustnosti — Právní zájem na podání žaloby — Aktivní legitimace — Osobně a bezprostředně dotčení příjemci — Pojem ‚uzavřená skupina‘“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 27. února 2014
Žaloba na neplatnost — Fyzické nebo právnické osoby — Akty týkající se jich bezprostředně a osobně — Nepominutelná podmínka řízení — Povinnost Tribunálu, aby přezkoumal existenci nařizovacího aktu, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
Žaloba na neplatnost — Fyzické nebo právnické osoby — Nařizovací akt, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU — Pojem — Rozhodnutí, kterým Komise prohlašuje změny provedené v existujícím režimu podpor týkajícím se obecného systému financování společností působících v oblasti bydlení za slučitelné s vnitřním trhem — Provedení závazků vnitrostátní právní úpravou — Vyloučení
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
Žaloba na neplatnost — Fyzické nebo právnické osoby — Akty týkající se jich bezprostředně a osobně — Rozhodnutí, kterým Komise prohlašuje změny provedené v existujícím režimu podpor týkajícím se obecného systému financování společností působících v oblasti bydlení za slučitelné s vnitřním trhem — Žaloba podaná podnikem, který mohl být znám v okamžiku přijetí rozhodnutí a který je součástí omezené skupiny hospodářských subjektů — Přípustnost
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
Kasační opravný prostředek — Kasační opravný prostředek shledán opodstatněný — Vyřešení sporu ve věci samé soudem rozhodujícím o kasačním opravném prostředku — Věc, ve které soudní řízení dovoluje rozhodnout — Neexistence — Konečný přezkum přípustnosti žaloby soudem rozhodujícím o kasačním opravném prostředku
(Statut Soudního dvora, článek 61)
Žaloba na neplatnost — Fyzické nebo právnické osoby — Akty týkající se jich bezprostředně a osobně — Bezprostřední dotčení — Rozhodnutí, kterým Komise prohlašuje změny provedené v existujícím režimu podpor týkajícím se obecného systému financování společností působících v oblasti bydlení za slučitelné s vnitřním trhem — Postup podle čl. 19 odst. 1 nařízení č. 659/1999 — Opatření převzatá vnitrostátním právem — Žaloba podaná podnikem, který využívá existující režim podpor — Přípustnost
(Článek 108 odst. 1 SFEU a čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 659/1999, čl. 19 odst. 1)
Žaloba na neplatnost — Fyzické nebo právnické osoby — Právní zájem na podání žaloby — Žaloba společnosti, která využívá existující režim podpor, směřující proti rozhodnutí Komise, které jej prohlašuje za slučitelný s vnitřním trhem, s výhradou určitých užitečných opatření — Podmínky — Žaloba, která může přinést prospěch straně, která ji podala — Přípustnost
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
V rozsahu, v němž kritérium, podle něhož je žaloba fyzické nebo právnické osoby proti rozhodnutí, jež jí není určeno, přípustná pouze za podmínek přípustnosti stanovených v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU, představuje nepominutelnou podmínku řízení, kterou mohou soudy Unie kdykoli i bez návrhu přezkoumat, se Tribunál nemůže omezit na přezkum podmínek osobního dotčení navrhovatelek, aby prohlásil žalobu za nepřípustnou ve smyslu druhé části věty tvořící čtvrtý pododstavec článku 263 SFEU. Musí rovněž analyzovat přípustnost této žaloby s ohledem na ostatní méně přísné podmínky stanovené ve třetí části věty tvořící čtvrtý pododstavec tohoto článku 263 SFEU, jejímuž přezkumu nebránilo konstatování nedostatku osobního dotčení.
Tribunál se tedy tím, že nepřistoupil k takové analýze, dopustil nesprávného právního posouzení. Nicméně takové pochybení by bylo irelevantní, pokud by se ukázalo, že žaloba navrhovatelek nesplňuje podmínky přípustnosti uvedené v třetí části věty tvořící čtvrtý pododstavec článku 263 SFEU.
(viz body 32–35)
V rámci žaloby na neplatnost podané fyzickou nebo právnickou osobou na základě třetí části věty tvořící čtvrtý pododstavec článku 263 SFEU je pro účely posouzení, zda nařizovací akt vyžaduje přijetí prováděcích opatření, nutno vycházet z postavení té osoby, která se dovolává práva podat žalobu. Dále pro ověření, zda napadený akt vyžaduje přijetí prováděcích opatření, je třeba se řídit jen předmětem žaloby.
Žaloba nesplňuje podmínky přípustnosti uvedené v třetí části věty tvořící čtvrtý pododstavec článku 263 SFEU, pokud směřuje proti rozhodnutí, kterým Komise potvrzuje slučitelnost stávající podpory s vnitřním trhem v důsledku závazků přijatých orgány členského státu, které mění režim podpor, jejichž příjemkyněmi byly navrhovatelky a uvedené rozhodnutí nevymezuje zvláštní a konkrétní důsledky použití těchto závazků na činnosti navrhovatelek.
(viz body 37–41)
Třetí osoby mohou být osobně dotčeny rozhodnutím určeným jiné osobě pouze tehdy, pokud je toto rozhodnutí zasahuje z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ně zvláštní, nebo faktické situace, která je vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám, a tím je individualizuje způsobem obdobným tomu, jakým by byla individualizována osoba, které je takové rozhodnutí určeno.
V tomto ohledu pouhá možnost určit více či méně přesně počet, nebo dokonce i totožnost právních subjektů, na něž se opatření použije, nikterak neznamená, že tyto subjekty musí být považovány za osobně dotčené uvedeným opatřením, pokud se toto použití uskutečňuje na základě objektivní právní nebo faktické situace definované dotčeným aktem. Nicméně pokud se rozhodnutí dotýká skupiny osob, jež byly nebo mohly být známy v okamžiku přijetí tohoto aktu, a na základě kritérií, která jsou členům skupiny vlastní, mohou být tyto osoby tímto aktem osobně dotčeny v rozsahu, v němž patří do omezené skupiny hospodářských subjektů, přičemž tomu tak může být zejména v případě, že rozhodnutí mění práva, která jednotlivec nabyl před jeho přijetím.
(viz body 44–46, 49)
V souladu s druhou větou čl. 61 prvním pododstavcem statutu Soudního dvora může Soudní dvůr v případě, že zruší rozhodnutí Tribunálu, vydat sám konečné rozhodnutí ve sporu, pokud to soudní řízení dovoluje. Ačkoli Soudní dvůr není v této fázi řízení schopen rozhodnout o meritu žaloby podané k Tribunálu, může definitivně rozhodnutí o přípustnosti této žaloby, jestliže má k dispozici informace nezbytné k tomuto rozhodnutí.
(viz body 52, 53)
V rámci žaloby podané fyzickými nebo právnickými osobami na základě druhé části věty tvořící čtvrtý pododstavec článku 263 SFEU, musí být žalobkyně dotčeny nejen osobně, ale i bezprostředně aktem, jehož zrušení se domáhají, v tom smyslu, že tento akt musí mít bezprostřední účinky na právní situaci těchto osob a neponechávat orgánům pověřeným jeho provedením žádnou posuzovací pravomoc, přičemž toto provedení má být čistě automatické povahy a vyplývat výlučně z unijní právní úpravy, aniž by bylo třeba použít další zprostředkující normy.
Návrhy členských států na vhodná opatření se v rámci postupu podle čl. 19 odst. 1 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 ES, stávají závaznými právě rozhodnutím, kterým Komise tyto návrhy přijímá. Okolnost, že změny přijaté uvedeným rozhodnutím převzala vnitrostátní právní úprava, neumožňuje zpochybnit toto zjištění, protože vnitrostátní orgány při provádění uvedeného rozhodnutí nedisponují posuzovací pravomocí. V důsledku toho má uvedené rozhodnutí bezprostřední účinky na právní postavení příjemců uvedené podpory.
(viz body 55, 59–61)
Jelikož změny režimu existujících podpor, které jsou nezbytné k dosažení souladu s unijním právem, ztěžovaly oproti dřívějšku podmínky výkonu činností příjemců podpory, zrušení rozhodnutí, které činí uvedené změny, by zachovalo dřívější příznivější podmínky. Proto má uvedený příjemce legitimní zájem na zrušení uvedeného rozhodnutí.
(viz body 56, 57)