Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Odpočet daně zaplacené na vstupu – Zboží a služby použité pro účely zdanitelných plnění osoby povinné k dani – Nutnost přímé a bezprostřední souvislosti mezi plněním na vstupu a činností osoby povinné k dani – Kritéria pro posouzení – Daň, kterou je nutné odvést z plnění advokáta v rámci trestního řízení zahájeného vůči fyzickým osobám jednajícím za podnik, jež je osobou povinnou k dani – Nárok na odpočet – Neexistence
(Směrnice Rady 77/388, ve znění směrnice 2001/115, čl. 17 odst. 2 písm. a)
Existence přímé a bezprostřední souvislosti mezi daným plněním a celkovou činností osoby povinné k dani pro účely určení toho, zda byly zboží a služby použity touto osobou „pro účely jejích zdanitelných plnění“ ve smyslu čl. 17 odst. 2 písm. a) šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, ve znění směrnice 2001/115, závisí na objektivním obsahu zboží nebo služby přijatých touto osobou.
Okolnost, že určení takové přímé a bezprostřední souvislosti existující mezi poskytnutím služeb a celkovou zdanitelnou hospodářskou činností musí být provedeno s ohledem na objektivní obsah tohoto plnění, nevylučuje, že bude zohledněn i výlučný důvod dotčeného plnění, přičemž na tento důvod musí být nahlíženo tak, že tvoří kritérium pro určení objektivního obsahu. Je-li tedy prokázáno, že plnění nebylo uskutečněno pro účely zdanitelných činností osoby povinné k dani, nemůže být toto plnění považováno za plnění, jež má přímou a bezprostřední souvislost s jejími činnostmi, i kdyby toto plnění bylo s ohledem na svůj objektivní obsah zdanitelné daní z přidané hodnoty.
Co se týče plnění advokáta, jejichž cílem je zabránit trestním sankcím vůči fyzickým osobám jednajícím za podnik, jenž je osobou povinnou k dani, nevzniká na základě těchto plnění tomuto podniku nárok na to, aby si jakožto daň na vstupu odpočetl daň z přidané hodnoty, kterou je povinen z poskytnutých plnění odvést, pokud, zaprvé, je cílem uvedených plnění přímo a bezprostředně chránit soukromé zájmy osob jednajících za podnik, které jsou trestně stíhány za protiprávní jednání způsobená jejich osobním jednáním, a zadruhé mezi trestním stíháním a podnikem, jež je osobou povinnou k dani, neexistuje právní vztah, takže tato plnění je třeba považovat za plnění poskytnutá zcela mimo rámec zdanitelných činností tohoto podniku.
(viz body 29–31, 33 a výrok)
Věc C-104/12
Finanzamt Köln-Nord
v.
Wolfram Becker
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof)
„Šestá směrnice o DPH — Článek 17 odst. 2 písm. a) — Nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu — Nutnost existence přímé a bezprostřední souvislosti mezi plněním na vstupu a zdaněným plněním na výstupu — Služby advokáta poskytnuté v rámci trestního řízení týkajícího se úplatkářství zahájeného proti osobě, jež byla jednatelem a hlavním společníkem společnosti s ručením omezeným“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 21. února 2013
Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Odpočet daně zaplacené na vstupu – Zboží a služby použité pro účely zdanitelných plnění osoby povinné k dani – Nutnost přímé a bezprostřední souvislosti mezi plněním na vstupu a činností osoby povinné k dani – Kritéria pro posouzení – Daň, kterou je nutné odvést z plnění advokáta v rámci trestního řízení zahájeného vůči fyzickým osobám jednajícím za podnik, jež je osobou povinnou k dani – Nárok na odpočet – Neexistence
(Směrnice Rady 77/388, ve znění směrnice 2001/115, čl. 17 odst. 2 písm. a)
Existence přímé a bezprostřední souvislosti mezi daným plněním a celkovou činností osoby povinné k dani pro účely určení toho, zda byly zboží a služby použity touto osobou „pro účely jejích zdanitelných plnění“ ve smyslu čl. 17 odst. 2 písm. a) šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, ve znění směrnice 2001/115, závisí na objektivním obsahu zboží nebo služby přijatých touto osobou.
Okolnost, že určení takové přímé a bezprostřední souvislosti existující mezi poskytnutím služeb a celkovou zdanitelnou hospodářskou činností musí být provedeno s ohledem na objektivní obsah tohoto plnění, nevylučuje, že bude zohledněn i výlučný důvod dotčeného plnění, přičemž na tento důvod musí být nahlíženo tak, že tvoří kritérium pro určení objektivního obsahu. Je-li tedy prokázáno, že plnění nebylo uskutečněno pro účely zdanitelných činností osoby povinné k dani, nemůže být toto plnění považováno za plnění, jež má přímou a bezprostřední souvislost s jejími činnostmi, i kdyby toto plnění bylo s ohledem na svůj objektivní obsah zdanitelné daní z přidané hodnoty.
Co se týče plnění advokáta, jejichž cílem je zabránit trestním sankcím vůči fyzickým osobám jednajícím za podnik, jenž je osobou povinnou k dani, nevzniká na základě těchto plnění tomuto podniku nárok na to, aby si jakožto daň na vstupu odpočetl daň z přidané hodnoty, kterou je povinen z poskytnutých plnění odvést, pokud, zaprvé, je cílem uvedených plnění přímo a bezprostředně chránit soukromé zájmy osob jednajících za podnik, které jsou trestně stíhány za protiprávní jednání způsobená jejich osobním jednáním, a zadruhé mezi trestním stíháním a podnikem, jež je osobou povinnou k dani, neexistuje právní vztah, takže tato plnění je třeba považovat za plnění poskytnutá zcela mimo rámec zdanitelných činností tohoto podniku.
(viz body 29–31, 33 a výrok)