Věc C‑59/12

BKK Mobil Oil Körperschaft des öffentlichen Rechts

v.

Zentrale zur Bekämpfung unlauteren Wettbewerbs eV

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof)

„Směrnice 2005/29/ES — Nekalé obchodní praktiky — Rozsah působnosti — Zavádějící informace šířené zdravotní pojišťovnou působící v režimu zákonného zdravotního pojištění — Pojišťovna zřízená ve formě veřejnoprávního subjektu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 3. října 2013

Sbližování právních předpisů – Nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům – Směrnice 2005/29 – Rozsah působnosti – Pojem „obchodník“ – Zdravotní pojišťovna působící v režimu zákonného zdravotního pojištění zřízená ve formě veřejnoprávního subjektu – Zahrnutí

[Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29, bod 23 odůvodnění a článek 1, čl. 2 písm. a) a b) a čl. 6 odst. 1]

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 musí být vykládána v tom smyslu, že veřejnoprávní subjekt pověřený plněním takových úkolů v obecném zájmu, jako je správa zákonného zdravotního pojištění, spadá do její osobní působnosti.

Přímo z formulace čl. 2 písm. b) směrnice 2005/29 totiž plyne, že unijní zákonodárce koncipoval pojem „obchodník“ mimořádně široce, když jím označuje jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu vykonávající výdělečnou činnost a nevylučuje z jeho působnosti ani subjekty plnící úkoly ve veřejném zájmu, ani subjekty, které mají veřejnoprávní status. S ohledem na samotné znění definic obsažených v čl. 2 písm. a) a b) uvedené směrnice je navíc třeba smysl a rozsah pojmu „obchodník“ pro účely této směrnice stanovit ve vztahu k souvisejícímu, ale opozitnímu pojmu „spotřebitel“. Účelem směrnice o nekalých obchodních praktikách je přitom, jak plyne zejména z jejího článku 1 a z bodu 23 jejího odůvodnění, zajistit vysokou společnou úroveň ochrany spotřebitele úplnou harmonizaci pravidel týkajících se nekalých obchodních praktik vůči spotřebitelům, včetně klamavé reklamy, které poškozují ekonomické zájmy spotřebitelů. Pro účely výkladu uvedené směrnice připadá totiž pojmu „spotřebitel“ zásadní význam a její ustanovení jsou koncipována hlavně z hlediska spotřebitele jakožto adresáta a oběti nekalých obchodních praktik.

V tomto kontextu a v situaci, kdy pojištěnci zdravotní pojišťovny zřízené ve formě veřejnoprávního subjektu mohou být uvedeni prostřednictvím zavádějících informací šířených tímto subjektem v omyl, který jim brání uskutečnit informovanou volbu a může je vést k rozhodnutí, které by bez takových informací neučinili, je otázka, zda je dotyčný subjekt veřejnoprávním nebo soukromoprávním subjektem, i zvláštní úkoly, které tento subjekt plní, irelevantní.

(viz body 32–34, 36, 37, 41 a výrok)

Věc C‑59/12

BKK Mobil Oil Körperschaft des öffentlichen Rechts

v.

Zentrale zur Bekämpfung unlauteren Wettbewerbs eV

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof)

„Směrnice 2005/29/ES — Nekalé obchodní praktiky — Rozsah působnosti — Zavádějící informace šířené zdravotní pojišťovnou působící v režimu zákonného zdravotního pojištění — Pojišťovna zřízená ve formě veřejnoprávního subjektu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 3. října 2013

Sbližování právních předpisů — Nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům — Směrnice 2005/29 — Rozsah působnosti — Pojem „obchodník“ — Zdravotní pojišťovna působící v režimu zákonného zdravotního pojištění zřízená ve formě veřejnoprávního subjektu — Zahrnutí

[Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29, bod 23 odůvodnění a článek 1, čl. 2 písm. a) a b) a čl. 6 odst. 1]

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 musí být vykládána v tom smyslu, že veřejnoprávní subjekt pověřený plněním takových úkolů v obecném zájmu, jako je správa zákonného zdravotního pojištění, spadá do její osobní působnosti.

Přímo z formulace čl. 2 písm. b) směrnice 2005/29 totiž plyne, že unijní zákonodárce koncipoval pojem „obchodník“ mimořádně široce, když jím označuje jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu vykonávající výdělečnou činnost a nevylučuje z jeho působnosti ani subjekty plnící úkoly ve veřejném zájmu, ani subjekty, které mají veřejnoprávní status. S ohledem na samotné znění definic obsažených v čl. 2 písm. a) a b) uvedené směrnice je navíc třeba smysl a rozsah pojmu „obchodník“ pro účely této směrnice stanovit ve vztahu k souvisejícímu, ale opozitnímu pojmu „spotřebitel“. Účelem směrnice o nekalých obchodních praktikách je přitom, jak plyne zejména z jejího článku 1 a z bodu 23 jejího odůvodnění, zajistit vysokou společnou úroveň ochrany spotřebitele úplnou harmonizaci pravidel týkajících se nekalých obchodních praktik vůči spotřebitelům, včetně klamavé reklamy, které poškozují ekonomické zájmy spotřebitelů. Pro účely výkladu uvedené směrnice připadá totiž pojmu „spotřebitel“ zásadní význam a její ustanovení jsou koncipována hlavně z hlediska spotřebitele jakožto adresáta a oběti nekalých obchodních praktik.

V tomto kontextu a v situaci, kdy pojištěnci zdravotní pojišťovny zřízené ve formě veřejnoprávního subjektu mohou být uvedeni prostřednictvím zavádějících informací šířených tímto subjektem v omyl, který jim brání uskutečnit informovanou volbu a může je vést k rozhodnutí, které by bez takových informací neučinili, je otázka, zda je dotyčný subjekt veřejnoprávním nebo soukromoprávním subjektem, i zvláštní úkoly, které tento subjekt plní, irelevantní.

(viz body 32–34, 36, 37, 41 a výrok)