Věc C-46/12

L. N.

v.

Styrelsen for Videregående Uddannelser og Uddannelsesstøtte

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Ankenævnet for Uddannelsesstøtten)

„Občanství Unie — Volný pohyb pracovníků — Zásada rovného zacházení — Článek 45 odst. 2 SFEU — Nařízení (EHS) č. 1612/68 — Článek 7 odst. 2 — Směrnice 2004/38/ES — Článek 24 odst. 1 a 2 — Odchylka od zásady rovného zacházení, pokud jde o vyživovací podporu při studiu ve formě stipendia nebo půjčky na studium — Občan Unie studující v hostitelském členském státě — Zaměstnání předcházející nebo následující po zahájení studia — Prvotní důvod dotyčné osoby při jejím vstupu na území hostitelského členského státu — Dopad na její kvalifikaci jako pracovníka a na její nárok na stipendium“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 21. února 2013

1. Volný pohyb osob – Pracovníci – Pojem – Existence pracovního poměru – Výkon skutečných a efektivních činností – Globální posouzení dotčeného pracovního poměru

   (Článek 45 SFEU)

2. Občanství Unie – Právo na volný pohyb a volný pobyt na území členských států – Směrnice 2004/38 – Zásada rovného zacházení – Odchylka – Neexistence povinnosti hostitelského členského státu poskytnout vyživovací podporu při studiu – Meze – Situace studenta, který vykonává zároveň skutečné a efektivní zaměstnání v hostitelském členském státě

   [Článek 45 SFEU; nařízení Rady č. 1612/68, čl. 7 odst. 2; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38, čl. 7 odst. 1 písm. c) a čl. 24 odst. 2]

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 39 až 43)

2.  Článek 7 odst. 1 písm. c) a čl. 24 odst. 2 směrnice 2004/38 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států musejí být vykládány v tom smyslu, že občanovi Unie, který studuje v hostitelském členském státě a zároveň v něm vykonává skutečné a efektivní zaměstnání, které mu může přiznat postavení „pracovníka“ ve smyslu článku 45 SFEU, nelze odepřít vyživovací podporu při studiu přiznanou státním příslušníkům tohoto členského státu.

   Přísluší vnitrostátnímu soudu, aby provedl skutková ověření nezbytná k posouzení, zda jsou činnosti žalobce v původním řízení vykonávané v rámci zaměstnání dostatečné k tomu, aby mu toto postavení přiznávaly.

   Okolnost, že dotyčná osoba na území hostitelského členského státu vstoupila s prvotním úmyslem studia, není relevantní pro určení, zda má postavení „pracovníka“ ve smyslu článku 45 SFEU, a tudíž zda má nárok na tuto podporu za stejných podmínek jako státní příslušník hostitelského členského státu v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.

   (viz bod 51, výrok)