1

Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials Co. Ltd (dále jen „společnost Dashiqiao“) se svým kasačním opravným prostředkem domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 16. prosince 2011, Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials v. Rada (T-423/09, Sb. rozh. s. II-8369, dále jen „napadený rozsudek“), ve kterém Tribunál zamítl její žalobu směřující ke zrušení nařízení Rady (ES) č. 826/2009 ze dne 7. září 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1659/2005 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 240, s. 7, dále jen „sporné nařízení“), v rozsahu, v němž antidumpingové clo stanovené tímto nařízením ve vztahu k navrhovatelce překračuje antidumpingové clo, které by se uplatnilo, kdyby bylo stanoveno metodou výpočtu použitou při původním šetření za účelem zohlednění nevrácení čínské daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) při vývozu.

2

Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 1996, L 56, s. 1), bylo nahrazeno a kodifikováno nařízením Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, s. 51, a oprava v Úř. věst. 2010, L 7, s. 22)]. S ohledem na datum přijetí sporného nařízení je však třeba spor přezkoumat na základě nařízení č. 384/96, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2117/2005 ze dne 21. prosince 2005 (Úř. věst. L 340, s. 17, dále jen „základní nařízení“), které v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci, bodech 8 a 10 stanovilo:

„1.   Běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku.

[…]

8.   Vývozní cena je cena skutečně zaplacená nebo cena, kterou je třeba zaplatit, za výrobek prodaný za účelem vývozu ze země vývozu do Společenství.

[…]

10.   Mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou se provede spravedlivé srovnání. Toto srovnání se provede na stejné obchodní úrovni a na základě prodeje uskutečněného ve stejné nebo co nejbližší době, jakož i s náležitým přihlédnutím k jiným rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen. Nejsou-li takto určená běžná hodnota a vývozní cena srovnatelné na tomto základě, provedou se pokaždé náležité individuální úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Přitom je třeba se při úpravách vyvarovat jakéhokoli zdvojení, zejména u slev z cen, rabatů, množství a různých obchodních úrovní. Pokud jsou splněny výše uvedené podmínky, mohou se provést úpravy pro tyto činitele:

[…]

[…]

3

Článek 11 základního nařízení stanoví v odst. 3 prvním pododstavci a v odst. 9:

„3.   Nutnost zachování opatření může Komise rovněž v podložených případech přezkoumat z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu, nebo pokud od uložení konečného opatření uplynula přiměřená doba nejméně jednoho roku, na žádost některého vývozce nebo dovozce nebo výrobců ve Společenství, která obsahuje dostatečné důkazy o tom, že je nutné prozatímní přezkum zahájit.

[…]

9.   Při všech šetřeních týkajících se přezkumu nebo vrácení zaplaceného cla prováděných podle tohoto článku postupuje Komise v případě, že nedošlo ke změně okolností, a s patřičným ohledem na článek 2, a zejména na odstavce 11 a 12 uvedeného článku, a s ohledem na článek 17 stejným způsobem jako při šetření, které vedlo k uložení cla.“

4

Relevantní body skutkového rámce sporu jsou uvedeny následovně v bodech 4 až 6 a 16 napadeného rozsudku:

[…]

5

Společnost Dashiqiao na podporu své žaloby u Tribunálu vznesla dva důvody vycházející z porušení čl. 2 odst. 10 a čl. 11 odst. 9 základního nařízení.

6

Vzhledem k tomu, že žádný z obou důvodů uplatněných společností Dashiqiao na podporu její žaloby přijat nebyl, Tribunál žalobu zamítl v plném rozsahu.

7

Společnost Dashiqiao ve svém kasačním opravném prostředku navrhuje, aby Soudní dvůr:

8

Rada navrhuje, aby Soudní dvůr:

9

Komise navrhuje, aby byl kasační opravný prostředek zamítnut a aby byla společnosti Dashiqiao uložena náhrada nákladů řízení.

10

Společnost Dashiqiao na podporu svého kasačního opravného prostředku, směřujícího proti napadenému rozsudku pouze v rozsahu, v němž zamítá druhý důvod její žaloby, vycházející z porušení čl. 11 odst. 9 základního nařízení, uplatňuje tři důvody.

11

Společnost Dashiqiao svým prvním důvodem kasačního opravného prostředku tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož odmítl rozhodnout o otázce, jaká metoda srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou byla použita při původním šetření, a nemohl tedy platně dospět k závěru, že v přezkumném řízení nedošlo ke „změně metody“ ve smyslu čl. 11 odst. 9 základního nařízení. V tomto ohledu uvádí, že z tohoto ustanovení vyplývá, že pouze změna okolností umožňuje orgánům použít jinou metodu, než je metoda použitá při původním šetření.

12

Společnost Dashiqiao zdůrazňuje, že Tribunál v bodě 57 napadeného rozsudku zaměnil pojem změna „metody úpravy“ s pojmem změna „metody srovnání“. Podle ní je nesporné, že antidumpingové clo uložené na její dovozy v návaznosti na přezkumné řízení by bylo nižší, kdyby orgány v rámci tohoto řízení použily stejnou metodu srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, jako je metoda použitá při původním šetření.

13

Společnost Dashiqiao svým druhým důvodem kasačního opravného prostředku tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož měl za to, že orgány již nesmějí použít metodu srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou použitou při původním šetření, pokud tato metoda srovnání vede k úpravě, která není povolena čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení. Podle společnosti Dashiqiao Tribunál zaměnil pojmy „úprava“ a „metoda srovnání“. Stačí, že metoda srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, použitá při původním šetření, je v souladu s tímto čl. 2 odst. 10, aby ji orgány byly povinny použít rovněž v rámci přezkumného řízení na základě čl. 11 odst. 9 téhož nařízení. Podle společnosti Dashiqiao však orgány nepoužily úpravu ve smyslu uvedeného čl. 2 odst. 10, neboť použitá metoda srovnání byla založena na běžné hodnotě bez DPH, pro kterou se taková úprava nepředpokládá.

14

Společnost Dashiqiao uvádí, že metoda srovnání na základě údaje „včetně DPH“ použitá při přezkumu neumožňuje zohlednit dopad DPH při vývozu v rámci srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou. Neutrální je podle ní metoda srovnání na základě údaje „bez DPH“. Kromě toho zpochybňuje použití uvedeného čl. 2 odst. 10 písm. b) na nepřímou daň vybíranou ve fázi konečného prodeje, který je základem pro určení běžné hodnoty. V tomto ohledu dodává, že použití běžné hodnoty bez DPH není neslučitelné s článkem 2 základního nařízení. V důsledku toho Tribunál neprávem rozhodl, že jedinou metodou srovnání v souladu s tímto článkem 2 je metoda vycházející z úpravy založené na čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení.

15

Rada a Komise zpochybňují jak přípustnost, tak opodstatněnost těchto důvodů kasačního opravného prostředku a navrhují, aby byly zamítnuty.

16

Podle znění čl. 11 odst. 9 základního nařízení při všech šetřeních týkajících se přezkumu ve smyslu tohoto článku postupuje Komise v případě, že nedošlo ke změně okolností, a s patřičným ohledem zejména na článek 2, stejným způsobem jako při původním šetření, které vedlo k uložení předmětného antidumpingového cla.

17

Je třeba uvést, že výjimka umožňující orgánům použít v rámci přezkumného řízení metodu, která je odlišná od metody použité při původním šetření, jestliže se okolnosti změnily, musí být nezbytně předmětem striktního výkladu, jelikož odchylka nebo výjimka z obecného pravidla musí být vykládána restriktivně (viz rozsudek ze dne 29. září 2011, Komise v. Irsko, C‑82/10, bod 44 a citovaná judikatura).

18

V tomto ohledu je nutno zdůraznit, že důkazní břemeno přísluší orgánům, které aby mohly při přezkumném šetření použít metodu odlišnou od metody uplatněné při původním šetření, musejí prokázat, že se okolnosti změnily.

19

Pokud jde o výjimečný charakter takové změny okolností ve smyslu čl. 11 odst. 9 základního nařízení, je však nutno konstatovat, že požadavek striktního výkladu nemůže orgánům umožnit vykládat a uplatňovat toto ustanovení způsobem neslučitelným s jeho zněním a účelem (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. července 2012, Rada v. Zhejiang Xinan Chemical Industrial Group, C‑337/09 P, bod 93). V tomto ohledu je třeba uvést, že uvedené ustanovení konkrétně stanoví, že použitá metoda musí být v souladu s ustanoveními článku 2 základního nařízení.

20

V projednávané věci z bodu 55 napadeného rozsudku vyplývá, že úprava vývozní ceny byla provedena při původním šetření ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení a že k takové úpravě nedošlo v rámci přezkumného řízení z důvodu, že podmínky stanovené v tomto ustanovení splněny nebyly. Podle bodu 56 téhož rozsudku tento rozdíl nepředstavuje „změnu metody“ ve smyslu čl. 11 odst. 9 tohoto nařízení.

21

Společnost Dashiqiao v podstatě tvrdí, že Tribunál tím, že odmítl rozhodnout o otázce, jaká metoda srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou byla použita při původním šetření, nemohl platně dospět k závěru, že nedošlo ke „změně metody“ ve smyslu čl. 11 odst. 9 základního nařízení.

22

Tribunál ovšem na otázku metody srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou použité při přezkumném šetření a při původním šetření odpověděl, a to v rámci odpovědi na první žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 2 odst. 10 základního nařízení, přičemž tuto odpověď společnost Dashiqiao v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku nezpochybnila. Tribunál totiž v bodě 37 napadeného rozsudku uvedl, že ze sporného nařízení vyplývá, že Rada měla za to, že na rozdíl od původního šetření nebyly podmínky pro úpravu běžné hodnoty nebo vývozní ceny na základě čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení během přezkumného řízení splněny, takže toto ustanovení nebylo možné uplatnit.

23

Tribunál kromě toho v bodech 35 a 38 napadeného rozsudku upřesnil, že při původním šetření byly běžná hodnota a vývozní cena upraveny na základě čl. 2 odst. 10 písm. b) uvedeného nařízení se zohledněním částky zaplacené nebo splatné DPH a že metoda uplatněná při přezkumu spočívala ve srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na základě údaje „včetně DPH“ pouze podle obecného ustanovení uvedeného v tomto čl. 2 odst. 10 první a druhé větě.

24

První důvod kasačního opravného prostředku, který je skutkově nepodložený, musí být tudíž zamítnut jako neopodstatněný.

25

Pokud jde o druhý důvod kasačního opravného prostředku, je třeba uvést, že Tribunál v bodě 56 napadeného rozsudku dospěl k závěru, že rozdílný přístup Rady zpochybněný společností Dashiqiao nevyplývá ze „změny metody“ ve smyslu čl. 11 odst. 9 základního nařízení. Tribunál v bodě 57 téhož rozsudku uvedl, že pojmy „metoda“ a „úprava“ se nepřekrývají a že samotné upuštění od úpravy, která byla s ohledem na okolnosti projednávaného případu neodůvodněná, nelze považovat za změnu metody ve smyslu tohoto ustanovení.

26

Tribunál rovněž v tomtéž bodě 57 uvedl, že za těchto okolností již nebyly naplněny podmínky čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení. Tribunál měl kromě toho v bodě 58 napadeného rozsudku za to, že čl. 11 odst. 9 téhož nařízení stanoví, že použitá metoda musí být v souladu s ustanoveními článku 2 tohoto nařízení a že pokud se ve fázi přezkumu ukáže, že uplatnění metody použité při původním šetření nebylo v souladu s tímto čl. 2 odst. 10 písm. b), orgány již tuto metodu uplatňovat nesmí.

27

Tribunál přitom právem v bodě 59 napadeného rozsudku uvedl, že vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 9 základního nařízení výslovně požaduje, aby metoda použitá při přezkumu splňovala požadavky článku 2 tohoto nařízení, nemůže být výsledkem takového přezkumu úprava nepovolená zejména čl. 2 odst. 10 písm. b) uvedeného nařízení.

28

Tribunál měl v tomto kontextu v bodě 60 napadeného rozsudku rovněž za to, že za takových podmínek není třeba odpovídat na otázku, zda metoda použitá v projednávaném případě při původním šetření byla v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, jelikož při přezkumu takové použití nebylo v souladu s tímto ustanovením, neboť vyžadované podmínky nebyly splněny.

29

Obnovení symetrie mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, které je cílem každé úpravy na základě čl. 2 odst. 10 základního nařízení, již totiž nebylo při přezkumu nezbytné, jelikož zanikla asymetrie, která odůvodnila úpravu provedenou při původním šetření, a sice částečné vrácení DPH při vývozu.

30

Tvrzení společnosti Dashiqiao, podle něhož se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že jedinou metodou srovnání použitelnou při přezkumu, která je v souladu s článkem 2 základního nařízení, je metoda spočívající v provedení úpravy založené na odst. 10 písm. b) tohoto článku, proto není relevantní ve vztahu k pouhému konstatování učiněnému Tribunálem, podle něhož již žádná úprava nebyla sama o sobě nezbytná.

31

S ohledem na předchozí úvahy je třeba první dva důvody kasačního opravného prostředku zamítnout jako neopodstatněné.

32

Společnost Dashiqiao zpochybňuje závěr Tribunálu v bodě 62 napadeného rozsudku, podle něhož Rada prokázala, že se mezi dvěma šetřeními změnily okolnosti a že tato změna mohla odůvodnit upuštění od uplatnění úpravy, která byla použita při původním šetření. Podle jejího názoru je tento závěr zjevně nesprávný v rozsahu, v němž změna okolností uplatněná Radou, jak je shrnuta v bodě 63 téhož rozsudku, vůbec neumožňuje dospět k závěru, že by učinila nepoužitelnou metodu srovnání použitou v původním šetření. Společnost Dashiqiao totiž tvrdí, že jak uvedla v rámci argumentace rozvinuté na podporu svého prvního důvodu, jediným důsledkem skutečnosti, že se sazba skutečně vybrané čínské DPH při vývozu mezi původním šetřením a přezkumným řízením zvýšila ze 4 na 17 %, je to, že úprava vývozní ceny, která měla být provedena podle čl. 2 odst. 10 písm. k), je 17 % namísto 4 %. Rozdíl v míře vrácení DPH tedy mohl být plně zohledněný v rámci metody srovnání použité při původním šetření. Kromě toho má za to, že tento přístup není v souladu s požadavkem, podle něhož výjimka pro změnu okolností, uvedená v bodě 54 uvedeného rozsudku, musí být vykládána striktně.

33

Rada uvádí, že třetí důvod kasačního opravného prostředku je irelevantní a zároveň nepřípustný a neopodstatněný. Podle Komise je tento důvod kasačního opravného prostředku irelevantní a neopodstatněný.

34

Je třeba uvést, že Tribunál v bodě 62 napadeného rozsudku uvedl, že i za předpokladu, že by Rada během přezkumného řízení přijala jinou metodu srovnání, než byla uplatněna při původním šetření, tento orgán v každém případě prokázal, že se mezi původním šetřením a přezkumným řízením změnily okolnosti a že tato změna mohla odůvodnit upuštění od takové úpravy. Sám Tribunál v bodě 63 uvedeného rozsudku uvedl, že ačkoli v době původního šetření byla čínská DPH z vývozních prodejů dotyčných výrobků částečně vrácena, zatímco v případě domácích prodejů byla tato DPH vybírána v plné výši, během období, na nějž se vztahuje přezkumné řízení, již tomu tak nebylo, takže došlo ke změně okolností ve smyslu čl. 11 odst. 9 základního nařízení.

35

Tribunál mohl, aniž se dopustil nesprávného právního posouzení, z tohoto konstatování v bodě 64 napadeného rozsudku vyvodit, že s ohledem na tuto změnu okolností byla Rada při přezkumném řízení oprávněna upustit od úpravy běžné hodnoty a vývozní ceny, jelikož mohla provést spravedlivé srovnání mezi touto hodnotou a touto cenou na základě údajů „včetně DPH“.

36

Stačí totiž uvést, že úprava, kterou orgány provedly při původním šetření, sloužila ke zohlednění částečného vrácení čínské DPH při vývozu, způsobujícího asymetrii mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, což společnost Dashiqiao nezpochybňuje.

37

Jak přitom bylo uvedeno v bodě 29 tohoto rozsudku, od okamžiku, kdy skutečnost, která způsobila asymetrii při původním šetření, a sice částečné vrácení DPH při vývozu, přestala existovat, již nebylo nezbytné žádné obnovení této symetrie, a nebyla tedy nezbytná ani žádná úprava, a to nezávisle na skutečně použité metodě úpravy.

38

Vzhledem k tomu, že se okolnosti odůvodňující úpravu změnily, Tribunál právem konstatoval, že nejde o změnu metody, ale že jde spíše o to, že podmínky takové úpravy nebyly splněny, a jen pro úplnost konstatoval, že i za předpokladu, že by šlo o změnu metody, by tato změna byla odůvodněna změnou okolností.

39

Vzhledem k tomu, že žádný ze tří důvodů uplatněných společností Dashiqiao na podporu jejího kasačního opravného prostředku nemůže být přijat, musí být kasační opravný prostředek zamítnut.

40

Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu, který se použije na řízení o kasačním opravném prostředku na základě čl. 184 odst. 1 téhož řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Rada požadovala náhradu nákladů řízení a společnost Dashiqiao neměla ve věci úspěch, je důvodné uložit posledně uvedené náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku. V souladu s čl. 140 odst. 1 uvedeného řádu, který se rovněž použije na řízení o kasačním opravném prostředku na základě odst. 1 uvedeného čl. 184, je důvodné rozhodnout, že Komise ponese vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto: