18.2.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 49/26

—

prohlásil rozhodnutí žalované ze dne 26. ledna 2011 v řízení o státní podpoře C 7/2010 (ex CP 250/2009 a NN 5/2010) Zákon o dani z příjmu právnických osob (KStG), systém převodu daňových ztrát („Sanierungsklausel“), za neplatné v plném rozsahu;

—

podpůrně prohlásil výše uvedené rozhodnutí za neplatné přinejmenším v rozsahu, v němž v tomto rozhodnutí není ve prospěch podniků, které jsou ve stejném postavení jako žalobkyně č. 1 a č. 2, upravena žádná výjimka z povinnosti navrácení dotčených prostředků stanovené v článcích 4 a 5 uvedeného rozhodnutí, která by se zakládala na zásadě ochrany legitimního očekávání, nebo alespoň přechodná právní úprava působící ve prospěch takových podniků;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

—

Žalovaná v napadeném rozhodnutí nesprávně dospívá k závěru, že systém převodu daňových ztrát („Sanierungsklausel“) podle § 8c odst. 1a německého zákona o dani z příjmu právnických osob (KStG) představuje protiprávní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU. Žalobkyně v této souvislosti mimo jiné uvádí, že žalovaná mylně vychází z toho, že úprava podle § 8c odst. 1a KStG má selektivní povahu a představuje neodůvodněnou výjimku ze zásady zakotvené v § 8c odst. 1 KStG, podle níž daňové ztráty právnické osoby v případě změny držitele obchodního podílu v této společnosti za určitých podmínek zanikají. Podle názoru žalobkyň žalovaná na právní úpravu podle § 8c odst. 1 KStG nesprávně nahlíží jako na příslušný vnitrostátní referenční systém pro účely přezkumu dané podpory.

—

Příslušným referenčním systémem je zásada stanovená německým právem poskytující možnost zápočtu ztrát v dalších zdaňovacích obdobích, která vyplývá z tzv. objektivního aspektu zásady odpočitatelnosti nákladů. Podle názoru žalobkyň je tento referenční systém systémem převodu daňových ztrát podle § 8c odst. 1a KStG jen potvrzen. Ustanovení § 8c odst. 1 KStG navíc nemůže představovat příslušný vnitrostátní referenční systém také proto, že tato norma je z hlediska německého Základního zákona protiústavní.

—

Právní úprava podle § 8c odst. 1a KStG krom toho představuje tzv. všeobecnou výjimku, které mohou potenciálně využít všechny hospodářské subjekty postižené ztrátou a kterou není neupřednostněna žádná konkrétně vymezená skupina subjektů na trhu. Podle názoru žalobkyň tak systém převodu daňových ztrát nemá selektivní povahu.

—

Systém převodu daňových ztrát podle § 8c odst. 1a KStG je odůvodněn i v důsledku povahy a vnitřní struktury německého daňového systému, jelikož tato norma stanoví meze účinkům, které vyvolává omezení možnosti odpočtu ztrát podle § 8c odst. 1 KStG. Žalobkyně v této souvislosti uvádí, že § 8c KStG ve svém původním znění je právní úpravou k zamezení zneužití, která dospěla příliš daleko, a že následné doplnění (se zpětnými účinky) tohoto ustanovení ustanovením § 8c odst. 1a KStG pouze redukuje přílišný rozsah působnosti § 8c odst. 1 KStG a v tomto rozsahu obnovuje platnost všeobecné možnosti zápočtu ztrát v dalších zdaňovacích obdobích jakožto příslušného referenčního systému.

—

Žalobkyně konečně tvrdí, že je třeba chránit jejich legitimní očekávání, jelikož zamítavé rozhodnutí žalované nebylo předvídatelné a jelikož žalovaná ani nevznášela žádné námitky k obdobně strukturované předcházející právní normě obsažené v § 8 odst. 4 KStG v tehdejším znění, či ke srovnatelné právní úpravě jiných členských států.