15.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 305/7


Žaloba podaná dne 29. července 2009 — Barloworld v. Komise

(Věc T-459/11)

2011/C 305/09

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Barloworld International, S.L. (Madrid, Španělsko) (zástupci: F. Alcaraz Gutierrez a A. J. de la Cruz Martínez, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil čl. 1 odst. 1 napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž stanoví, že čl. 12 odst. 5 TRLIS (zákona o dani z příjmu právnických osob) obsahuje prvky státní podpory stanovené v čl. 107 odst. 1 SFEU, a postrádá odůvodnění vyžadované článkem 296 SFEU;

podpůrně aby v souladu se zásadou legitimního očekávání zrušil čl. 1 odst. 2 a 3 rozhodnutí napadeného touto žalobou v rozsahu, v němž zakazují, aby se na transakce realizované v době od zveřejnění rozhodnutí o zahájení řízení ze strany Komise (21. prosince 2007) do zveřejnění napadeného rozhodnutí (21. května 2011) mohly nadále uplatňovat daňové odpočty podle čl. 12 odst. 5 TRLIS v průběhu celého období odpisu;

podpůrně aby zrušil čl. 1 odst. 4 a 5 rozhodnutí napadeného touto žalobou z důvodu, že zavedení režimu na základě předpokládané neexistence právních překážek přeshraničních kombinací postrádá odůvodnění, a

uložil Komisi Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1)

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, protože čl. 12 odst. 5 TRLIS nesplňuje požadavky, aby byl považován za státní podporu.

Článek 12 odst. 5 TRLIS ve spojení s celým španělským daňovým systémem nepředstavuje hospodářské zvýhodnění ve smyslu článku 107 odst. 1 SFEU. Sporné opatření je navíc obecné povahy, takže nelze dospět k závěru, že je fakticky selektivní ve smyslu doktríny Komise a judikatury soudů Společenství.

2)

Druhý žalobní důvod vychází z naprostého nedostatku odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Rozhodnutí postrádá odůvodnění vyžadované článkem 296 SFEU vzhledem k tomu, že se v něm Komise důkladně a nestranně nezabývá všemi relevantními skutečnostmi a že nedostatečně odůvodňuje závěry svého rozhodnutí. Pozornost budí zejména nedostatečné odůvodnění související s analýzou existence, či neexistence právních překážek pro přeshraniční podnikové kombinace.

3)

Třetí žalobní důvod vychází ze slučitelnosti opatření s čl. 107 odst. 3 SFEU.

Cíl, který při neexistenci daňové harmonizace v rámci EU sleduje odpis finančního goodwillu, je odstranění překážek přeshraničního investování, jelikož odstraňuje negativní dopad překážek pro přeshraniční podnikové kombinace a přistupuje stejně ke zdaňování přeshraničních i vnitrostátních podnikových kombinací, což zaručuje, že rozhodování o takových transakcích nebude založeno na ohledech daňových, nýbrž výlučně na ohledech hospodářských.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady legitimního očekávání, jelikož by přechodný režim vzešlý z uplatnění této zásady měl být uplatňován až do data zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku EU, tedy do 21. května 2011.

V době, kdy bylo v prvním rozhodnutí o akvizicích realizovaných uvnitř Evropské unie výslovně uvedeno, že mimo Společenství mohou přetrvávat právní překážky pro přeshraniční podnikové kombinace, v jejichž důsledku se tyto transakce nachází v jiné právní a faktické situaci než transakce uvnitř Společenství, nebylo ještě rozhodnutí o akvizicích realizovaných mimo Evropskou unii přijato. První rozhodnutí proto vyvolalo v určitých podnicích legitimní očekávání, že lze vycházet ze španělské právní úpravy, a to tím spíše, že se vědělo o faktické nemožnosti realizovat nadnárodní podnikové kombinace v drtivé většině jurisdikcí mimo Evropskou unii.