24.9.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 282/24


Kasační opravný prostředek podaný dne 14. června 2011 Ioannisem Vakalisem proti rozsudku vydanému dne 13. dubna 2011 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-38/10, Vakalis v. Komise

(Věc T-317/11 P)

2011/C 282/52

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Ioannis Vakalis (Luvinate, Itálie) (zástupce: S. A. Pappas, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

zrušil napadený rozsudek;

vyhověl návrhovým žádáním předloženým v řízení v prvním stupni, s výjimkou návrhového žádání, které Soud právem shledal nepřípustným;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Cílem tohoto kasačního opravného prostředku je zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 13. dubna 2011, vydaného ve věci F-38/10, Vakalis v. Komise.

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel čtyři důvody.

1)

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nelogičnosti argumentace Soudu pro veřejnou službu, který nevyvodil důsledky ze svých zjištění, neboť shledal, že Komise je povinna zohlednit kolísání směnného kurzu. Komise však tuto otázku nezohlednila. Napadený rozsudek je tudíž stižen vadou spočívající v nelogickém odůvodnění.

2)

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející ze skutečnosti, že Soud pro veřejnou službu nesprávně pochopil otázku, která mu byla položena. Z napadeného rozsudku vyplývá, že Soud pochopil otázku žalobce tak, že se jej táže, zda rozdílné zacházení mezi úředníky, na které se vztahují obecná prováděcí pravidla k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu (dále jen „OPP“) z roku 1969, a úředníky, na které se vztahují obecná prováděcí pravidla z roku 2004, je protiprávní, zatímco otázkou, která byla Soudu položena, bylo to, zda „nová OPP jsou diskriminační v tom smyslu, že s odlišnými skutkovými situacemi zacházejí stejně“. V tomto smyslu navrhovatel poukazuje na to, že Soud neprávem zamítl žalobní důvod týkající se porušení zásady rovného zacházení.

3)

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející ze skutečnosti, že Soud nahradil důvody. Navrhovatel poukazuje na to, že rozpočtové odůvodnění OPP bylo uplatněno až na jednání a dále že toto odůvodnění se liší od odůvodnění poskytnutého navrhovateli v rámci zamítnutí jeho stížnosti (odůvodnění, jehož nevhodnost Soud uznal). Podle judikatury nepřísluší Soudu, aby případné nedostatky v odůvodnění zhojil nebo uvedené odůvodnění Komise doplnil tím, že do něj přidá nebo v něm nahradí skutečnosti, které nevyplývají ze samotného napadeného rozhodnutí.

4)

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, neboť Soud pro veřejnou službu zamítl žalobní důvod týkající se zásady rovného zacházení, neboť navrhovatel neprokázal existenci neodůvodněného rozdílného zacházení. Navrhovatel přitom prokázal, že dotčené rozdílné zacházení nebylo odůvodněno zavedením eura, což bylo původním odůvodněním zamítnutí stížnosti.