Rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 3. července 2014 – Nizozemsko v. Komise

(Věc T‑16/11)

„EZOZF — Záruční sekce — EZZF a EZFRV — Výdaje vyloučené z financování — Výdaje vynaložené v rámci evropského režimu kvót na výrobu bramborového škrobu — Právo na obhajobu“

1. 

Zemědělství — EZOZF — Schválení účetní závěrky — Konečné odmítnutí proplacení některých výdajů — Nezbytnost předběžného kontradiktorního řízení — Porušení práv na obhajobu (Nařízení Rady č. 1258/1999, čl. 7 odst. 4, a č. 1290/2005, článek 31; nařízení Komise č. 1663/95, článek 8, a č. 885/2006, článek 11) (viz body 69, 97, 100, 102)

2. 

Zemědělství — EZOZF — Schválení účetní závěrky — Vypracování rozhodnutí — Písemné sdělení výsledků ověření členským státům ze strany Komise — Obsah — Podmínky — Nesplnění — Účinek (Nařízení Rady č. 1258/1999, čl. 7 odst. 4 pátý pododstavec; nařízení Komise č. 1663/95, čl. 8 odst. 1, a č. 885/2006, článek 11) (viz body 70–78, 91)

Předmět

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2010/668/EU ze dne 4. listopadu 2010 o vyloučení některých výdajů uskutečněných členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) z financování Evropské unie (Úř. věst. L 288, s. 24), v části, v níž Nizozemskému království v rámci evropského režimu kvót na výrobu bramborového škrobu za roky 2003 až 2008 ukládá finanční opravu v celkové výši 28947149,31 eur.

Výrok

1) 

Rozhodnutí Komise 2010/668/EU ze dne 4. listopadu 2010 o vyloučení některých výdajů uskutečněných členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) z financování Evropské unie se zrušuje v části, v níž Nizozemskému království v rámci evropského režimu kvót na výrobu bramborového škrobu za roky 2003 až 2008 ukládá finanční opravu.

2) 

Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

3) 

Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.