22.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/21


Kasační opravný prostředek podaný dne 10. srpna 2011 Prezes Urzędu Komunikacji Elektronicznej proti usnesení Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 23. května 2011 ve věci T-226/10, Prezes Urzędu Komunikacji Elektronicznej v. Komise

(Věc C-422/11 P)

2011/C 311/37

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Prezes Urzędu Komunikacji Elektronicznej (zástupci: D. Dziedzic-Chojnacka a D. Pawłowska)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)

Navrhovatel navrhuje

zrušit usnesení Tribunálu a vrátit věc Tribunálu Evropské unie k novému projednání,

uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Žaloba byla odmítnuta z důvodu, že právní zástupci (radcowie prawni), kteří zastupovali Prezesa Urzędu Komunikacji Elektronicznej (předsedu úřadu pro elektronickou komunikaci), byli s tímto úřadem v pracovním poměru, což podle názoru Tribunálu vylučovalo možnost, aby byl žalobce před Tribunálem zastoupen těmito právními zástupci.

Prezes Urzędu Komunikacji Elektronicznej uplatňuje proti napadenému usnesení tyto důvody kasačního opravného prostředku:

 

Zaprvé Tribunál porušil čl. 19 odst. 3 a 4, ve spojení s čl. 53 odst. 1 statutu, jakož i ve spojení s čl. 254 odst. 6 SFEU a článkem jednacího řádu Tribunálu (dále jen „jednací řád“) tím, že provedl nesprávný výklad prvně uvedeného ustanovení a vycházel z předpokladu, že se toto ustanovení neuplatní na právní zástupce, kteří účastníka řízení zastupují před Tribunálem na základě uzavřené pracovní smlouvy.

 

Zadruhé Tribunál porušil čl. 67 odst. 1 SFEU, ve spojení s článkem 113 jednacího řádu, jelikož nezohlednil odlišný právní systém a právní tradici členského státu a žalobu zamítl z důvodu, že právní zástupci, kteří jsou v pracovním vztahu, mají nižší stupeň nezávislosti než právní zástupci, kteří vykonávají činnost v rámci kanceláře nezávislé na zastupované osobě.

 

Zatřetí Tribunál porušil čl. 5 odst. 1 a 2 SEU, ve spojení s čl. 4 odst. 1 SEU, jakož i ve spojení s článkem 113 jednacího řádu tím, že vycházel z předpokladu, že ustanovení Smluv připouštějí rozlišování ohledně rozsahu oprávnění právních zástupců v oblasti zastupovaní před Tribunálem, přestože právo Společenství žádné takové rozlišování nestanoví a na Unii nebyla v této oblasti na základě Smluv přenesená žádná pravomoc.

 

Začtvrté Tribunál porušil čl. 5 odst. 4 SEU, ve spojení s článkem 113 jednacího řádu tím, že rozhodl, že za účelem dosažení cílů Smluv nemohou právní zástupci, kteří jsou v pracovním poměru, zastupovat před Tribunálem účastníka řízení.

 

Zapáté se Tribunál dopustil procesní vady, jelikož napadené usnesení dostatečně neodůvodnil.