13.8.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 238/6

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. června 2011 Radou Evropské unie proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 22. března 2011 ve věci T-233/09, Access Info Europe v. Rada Evropské unie

(Věc C-280/11 P)

2011/C 238/11

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Rada Evropské unie (zástupci: G. Maganza, B. Driesse, Cs. Fekete, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Access Info Europe, Řecká republika, Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil sporný rozsudek, jímž Tribunál zrušil rozhodnutí Rady, kterým se odmítá přístup veřejnosti k požadovanému dokumentu;

—	vydal konečný rozsudek v bodech, které jsou předmětem tohoto kasačního opravného prostředku; a

—	uložil žalobci ve věci T-233/09 náhradu nákladů řízení z původního i tohoto řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Úvodem by Rada ráda připomněla, že k přijetí sporného rozhodnutí dne 26. února 2009 došlo před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, tedy před 1. prosincem 2009. Vzhledem k tomu se na řízení o tomto kasačním opravném prostředku použije smluvní rámec stanovený Smlouvou o Evropské unii a Smlouvou o založení Evropského společenství předcházející vstupu v platnost Lisabonské smlouvy.

Rada zaprvé zdvořile konstatuje, že se Tribunál při výkladu a uplatňování výjimky zakotvené ve čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci nařízení č. 1049/2001 (1) dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož jeho závěry nejsou sourodé s použitelnými smluvními ustanoveními a zejména přehlížejí meze Smlouvou stanovené a v sekundárním právu se odrážející zásady širšího přístupu k legislativní činnosti orgánů z důvodu ochrany účinnosti rozhodování orgánů.

Zadruhé Rada tvrdí, že odůvodnění Tribunálu není sourodé s judikaturou Soudního dvora, která umožňuje, aby se orgán opíral o obecné úvahy.

Zatřetí Rada tvrdí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když za účelem přezkumu důvodů udaných Radou k odůvodnění toho, proč se dovolává výjimky stanovené ve čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci tohoto nařízení na projednávaný případ uplatnil „dostatečný právní a skutkový standard“. Při svém posouzení se Tribunál dopustil nesprávných právních posouzení, když vyžadoval prokázání negativního vlivu na rozhodovací proces, přehlédl význam raného stádia rozhodování pro posouzení dopadů plného zpřístupnění a nezohlednil citlivost požadovaného dokumentu.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331)