10.9.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 269/22

1)

Brání čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (1) použití takového ustanovení vnitrostátního práva, podle kterého je k přezkumu rozhodčího nálezu příslušný vždy a výlučně soud, v jehož obvodu se podle samostatné rozhodčí smlouvy nebo podle rozhodčí doložky nachází sídlo rozhodčího soudu, respektive místo konání rozhodčího jednání, jestliže soud dospěje k názoru, že tato samostatná rozhodčí smlouva nebo rozhodčí doložka je nepřiměřenou podmínkou ve smyslu čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice?

2)

V případě záporné odpovědi na první otázku, brání čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách použití takového ustanovení vnitrostátního práva, podle kterého má soud (uvedený v první otázce) po případném zrušení rozhodčího nálezu povinnost pokračovat v řízení ve věci samé (tedy o nároku, který byl původně projednáván před rozhodčím soudem), aniž znovu zkoumá svou místní příslušnost pro toto pokračující řízení, přestože v případě, kdy by daný nárok byl vůči spotřebiteli od počátku uplatněn u soudu, nikoli u rozhodčího soudu, byl by k řízení od počátku místně příslušný soud bydliště spotřebitele?