10.9.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 269/20

1)

Je třeba čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie ze dne 12. prosince 2007, případně čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003, o některých aspektech úpravy pracovní doby (1), vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem, podle nichž je nárok zaměstnance, jemuž byla zkrácena pracovní doba, na placenou dovolenou za kalendářní rok, v případě snížení počtu pracovních dní za týden v důsledku dovoleného nařízení zkrácené pracovní doby přizpůsoben pro rata temporis v poměru počtu pracovních dnů v týdnu během zkrácené pracovní doby k počtu pracovních dnů v týdnu zaměstnance s plnou pracovní dobou, a zaměstnanec, jemuž byla zkrácena pracovní doba, tak během zkrácené pracovní doby získá jen tomu odpovídající nižší nárok na dovolenou?

2)

Bude-li odpověď na první předběžnou otázku kladná:

Je třeba čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie ze dne 12. prosince 2007, případně čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003, o některých aspektech úpravy pracovní doby, vykládat v tom smyslu, že odporují vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem, podle nichž v případě snížení počtu odpracovávaných pracovních dnů v týdnu na nulu je v důsledku dovoleného nařízení „pracovní doby zkrácené na nulu“ nárok zaměstnance, jemuž byla zkrácena pracovní doba, na placenou dovolenou za kalendářní rok, v tomto rozsahu upraven pro rata temporis na nulu, a zaměstnanec, jemuž byla zkrácena pracovní doba, tudíž během „pracovní doby zkrácené na nulu“ nezíská nárok na dovolenou?