Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Cassatie van België (Belgie) dne 10. března 2011 — INNO NV v. Unie van Zelfstandige Ondernemers VZW (UNIZO), Organisatie voor de Zelfstandige Modedetailhandel VZW (Mode Unie), Couture Albert BVBA

(Věc C-126/11)

2011/C 152/26

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Cassatie van België

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: INNO NV

Odpůrci v řízení o kasačním opravném prostředku: Unie van Zelfstandige Ondernemers VZW (UNIZO), Organisatie voor de Zelfstandige Modedetailhandel VZW (Mode Unie), Couture Albert BVBA

Předběžné otázky

„Je nutné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES (1) ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004, zejména článek 1, čl. 2 písm. d), čl. 3 odst. 1 a článek 5 vykládat v tom smyslu, že tyto články brání vnitrostátním právním předpisům, jako čl. 53 § 1 odst. 1 a 3 zákona ze dne 14. července 1991 o obchodních praktikách, jakož i osvětě a ochraně spotřebitelů, které obchodníkům v odvětvích uvedených v čl. 52 § 1 tohoto zákona zakazují činit v obdobích zákazu od 15. listopadu do 2. ledna a od 15. května do 30. června na jakémkoliv místě a s využitím jakýchkoliv komunikačních prostředků oznámení o snížení cen a oznámení, ze kterých lze usuzovat na snížení cen, uvedená v článku 42 tohoto zákona, jakož i činit oznámení o snížení cen nebo oznámení, ze kterých lze usuzovat na snížení cen, která vyvolávají účinky během období zákazu i v případě, že dotčené opatření bez ohledu na dvojí účel uváděný vnitrostátním zákonodárcem, totiž jednak ochranu zájmů spotřebitelů, jednak úpravu podmínek hospodářské soutěže mezi obchodníky, směřuje ve skutečnosti k úpravě podmínek hospodářské soutěže mezi obchodníky a s přihlédnutím k ostatním zárukám stanoveným v zákoně nepřispívá účinně k ochraně spotřebitelů?“

(1)  Úř. věst. L 149, s. 22.