Účastníci řízení
Odůvodnění rozsudku
Výrok

Účastníci řízení

Ve věci C-568/11,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Vestre Landsret (Dánsko) ze dne 9. listopadu 2011, došlým Soudnímu dvoru dne 14. listopadu 2011, v řízení

Agroferm A/S

proti

Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri,

SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),

ve složení R. Silva de Lapuerta, předsedkyně senátu, G. Arestis (zpravodaj), J.-C. Bonichot, A. Arabadžev a J. L. da Cruz Vilaça, soudci,

generální advokátka: J. Kokott,

vedoucí soudní kanceláře: C. Strömholm, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 22. listopadu 2012,

s ohledem na vyjádření předložená:

– za Agroferm A/S J. Lentzem, advokátem,

– za dánskou vládu V. Pasternak Jørgensen, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s J. Pinborgem, advokátem,

– za Evropskou komisi C. Barslev a P. Rossim, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 24. ledna 2013,

vydává tento

Rozsudek

Odůvodnění rozsudku

1. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čísel 2309, 2922 a 3824 kombinované nomenklatury, která je obsahem přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1719/2005 ze dne 27. října 2005 (Úř. věst. L 286, s. 1, dále jen „KN“), jakož i výkladu zásad unijního práva, kterými se řídí vymáhání neoprávněně vyplacených částek.

2. Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Agroferm A/S (dále jen „Agroferm“) a Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri (ministerstvo pro potravinářství, zemědělství a rybolov, dále jen „Ministeriet“), jenž se týká toho, že Agroferm má vrátit produkční náhrady pro sulfát lysinu, jež mu byly neoprávněně vyplaceny.

Právní rámec

Mezinárodní právo

3. Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světovou celní organizací, a zaveden mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, která byla uzavřena v Bruselu dne 14. června 1983 a společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1).

4. Podle vysvětlivky k HS týkající se jeho kapitoly 39 se výraz „nečistoty“ vztahuje výlučně na látky, jejichž výskyt v určité chemické sloučenině vyplývá výhradně z výrobního procesu. Tyto látky nejsou považovány za nečistoty povolené na základě této vysvětlivky, pokud jsou záměrně ponechány ve výrobku, aby jej učinily vhodným spíše pro specifické než pro všeobecné použití.

5. Vysvětlivky k HS týkající se jeho čísla 2309 uvádí, že toto číslo se vztahuje na přípravky, které mají být použity při výrobě „kompletních“ nebo „doplňkových“ krmiv. Tyto přípravky jsou obecně komplexní sloučeniny obsahující skupinu složek nazývaných někdy „přídatné látky“, jejichž charakter a množství jsou stanoveny na základě dané zootechnické výroby. Tyto složky, mezi něž patří aminokyseliny, podporují mimo jiné trávení a obecněji používání krmiv u zvířat a chrání jejich zdraví.

Unijní právo

Sazební zařazení zboží

6. Kombinovaná nomenklatura je založena na HS. Druhá část KN obsahuje zařazení zboží do tříd, kapitol, položek a podpoložek.

7. Kapitola 23 KN je nazvaná „Zbytky a odpady z potravinářského průmyslu; přípravné krmivo“. Podle poznámky č. 1 k této kapitole do čísla 2309 KN patří „výrobky používané k výživě zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté, získané zpracováním rostlinných nebo živočišných látek v takovém rozsahu, že ztratily podstatné charakteristické znaky původní látky, jiné než rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty vzniklé při tomto zpracování“. Číslo 2309 KN je nazváno „Přípravky používané k výživě zvířat“.

8. Kapitola 29 KN je nazvaná „Organické chemické produkty“. Poznámka č. 1 písm. a) a b) k této kapitole uvádí:

„Není-li stanoveno jinak, patří do této kapitoly pouze:

a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, též obsahující nečistoty;

b) směsi dvou nebo více izomerů téže organické sloučeniny (též obsahující nečistoty), kromě směsí izomerů acyklických uhlovodíků (jiných než stereoizomerů), nasycených i nenasycených (kapitola 27)“.

9. Číslo 2922 KN je nazváno „Aminosloučeniny s kyslíkatou funkcí“.

10. Kapitola 38 KN je nazvaná „Různé chemické výrobky“. Číslo 3824 KN se vztahuje na „[p]řipravená pojidla pro licí formy nebo jádra; chemické výrobky a přípravky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně sestávajících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ani nezahrnuté“.

Produkční náhrady

– Nařízení (ES) č. 1260/2001

11. Článek 7 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (Úř. věst. L 178, s. 1) stanoví:

„Bylo rozhodnuto poskytnout produkční náhradu pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a písm. f), na sirupy uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d), jakož i na chemicky čistou fruktózu (levulózu) kódu KN 17025000 jako meziprodukt, pokud se tyto produkty nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 23 odst. 2 [ES] a používají se k výrobě určitých výrobků chemického průmyslu.

[…]“

– Nařízení (ES) č. 1265/2001

12. Článek 1 nařízení Komise (ES) č. 1265/2001 ze dne 27. června 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1260/2001, pokud jde o poskytování produkční náhrady pro některé výrobky z odvětví cukru používané v chemickém průmyslu (Úř. věst. L 178, s. 63; Zvl. vyd. 03/33, s. 76), zní:

„1. Pro účely tohoto nařízení se ,základním produktem‘ rozumí:

a) produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a f) nařízení [...] č. 1260/2001 a

b) cukrové sirupy uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení [...] č. 1260/2001 kódů KN ex17026095 a ex17029099 s čirostí nejméně 85 %,

které se používají při výrobě výrobků chemického průmyslu uvedených v příloze I.

[...]“

13. Článek 2 nařízení č. 1265/2001 stanoví:

„1. Produkční náhradu poskytuje členský stát, na jehož území se uskutečňuje zpracování základních produktů.

2. Členský stát může poskytovat náhradu pouze tehdy, pokud celní kontrola nebo administrativní kontrola poskytující rovnocenné záruky zajistí, že se základní produkty používají za účelem stanoveným v žádosti uvedené v článku 3.“

14. Článek 10 tohoto nařízení zní:

„1. Žádost o produkční náhradu se předloží písemně příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být základní produkt zpracován.

V žádosti musí být uvedeno:

[…]

c) položka celního sazebníku a popis chemického výrobku, k jehož výrobě má být základní produkt použit;

[...]

3. Pro účely používání odstavce 2:

[...]

b) uznání nároku na produkční náhradu je podmíněno předchozím schválením zpracovatele členským státem, na jehož území má uvedený zpracovatel zpracovávat meziprodukt na chemický výrobek uvedený v příloze I.

Schválení uvedené v druhém pododstavci poskytuje dotyčný členský stát, jestliže mu žadatel zajistí všechny podmínky pro to, aby mohl provádět nezbytné kontroly.

[...]“

15. Z přílohy I nařízení č. 1265/2001 vyplývá, že produkční náhrady jsou poskytovány pro výrobu výrobků spadajících pod kapitolu 29 (organické chemické produkty) a pod kapitolu 38 (různé chemické výrobky) KN.

Financování společné zemědělské politiky

16. Článek 8 nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky stanovil:

„1. Členské státy přijmou v souladu se svými právními a správními předpisy opatření nezbytná k 

a) zajištění toho, že operace financované fondem jsou prováděny skutečně a řádně;

b) předcházení nesrovnalostem a jejich stíhání;

c) zpětnému získání částek ztracených v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalosti.

Členské státy uvědomí Komisi o opatřeních přijatých k těmto účelům, a zejména o stavu správních a soudních řízení.

2. Nepodaří-li se částky získat zpět v plné výši, nese finanční důsledky nesrovnalostí nebo nedbalosti Společenství, s výjimkou důsledků nesrovnalostí nebo nedbalosti, které lze přičíst správním orgánům nebo jiným subjektům členských států.

Zpět získané částky budou převedeny na schválené platební agentury, které je odečtou z výdajů financovaných fondem. Úroky ze zpětně získaných nebo pozdě zaplacených částek připadají fondu.

[...]“

Spor v původním řízení a předběžné otázky

17. Agroferm je dánský podnik, který až do června 2006 vyráběl sulfát lysinu v továrně v Esbjergu (Dánsko). Výrobky složené z lysinu jsou vyráběny z cukru, který je základním produktem.

18. Dne 19. května 2004 podal Agroferm u dánských celních orgánů žádost o předchozí schválení produkčních náhrad pro sulfát lysinu. V této žádosti uvedl, že výrobek, který zamýšlí vyrábět, je sulfátu lysinu, který podle jeho názoru spadá pod číslo 2922 KN. V důsledku toho, že uvedené orgány této žádosti vyhověly, Agroferm pravidelně pobíral produkční náhrady odpovídající množství cukru, které používal pro výrobu sulfátu lysinu.

19. V návaznosti na analýzy provedené soukromým podnikem Force Technology, který pro dánské celní orgány provádí analýzy vzorků výrobků za účelem jejich sazebního zařazení, bylo navrženo, aby byl výrobek podniku Agroferm zařazen do kapitoly 23, a nikoliv do kapitoly 29 KN. Force Technology ve stanovisku ze dne 5. dubna 2006 uvedl, že analyzované vzorky byly vyrobeny fermentací a že dotyčný výrobek obsahuje sulfát lysinu a vedlejší produkty fermentace. Tento podnik uvedl, že výrobek čistý pouze z 66 % (poměr sulfátu lysinu v sušině) nelze zařadit do kapitoly 29 KN.

20. Výbor pro celní kodex, na který se obrátily dánské celní orgány, upřesnil, že při rozhodování o přípustné míře nečistot a o zařazení chemických výrobků je třeba upřednostnit přístup zvažující případ od případu a že přípravek dotčený v původním řízení je třeba zařadit do kapitoly 23, a nikoliv do kapitoly 29 KN.

21. Rozhodnutím ze dne 10. srpna 2006 Direktoratet for FødevareErhverv (ředitelství pro výživu, dále jen „Direktoratet“) informoval Agroferm o tom, že po konzultacích s Evropskou komisí a Výborem pro celní kodex, byl učiněn závěr, že výrobky vyrobené touto společností nemohou být zařazeny jako produkty na bázi lysinu ve smyslu čísla 2922 KN, a že tudíž tento podnik nemá nárok na produkční náhrady.

22. Dne 22. listopadu 2006 Direktoratet rozhodl, že Agroferm musí vrátit celkovou částku ve výši přibližně 86,6 milionů dánských korun spolu s úroky, která podle jeho názoru odpovídá produkčním náhradám získaným v období od srpna 2004 do března 2006, tedy částku, která je mezi účastníky původního řízení sporná.

23. Dne 18. prosince 2006 Agroferm podal k Ministeriet odvolání proti rozhodnutím Direktoratet. V rozhodnutí ze dne 18. července 2008 Ministeriet ve všech bodech souhlasilo s rozhodnutími přijatými Direktoratet a mělo za to, že Agroferm nejednal v dobré víře, když žádal o produkční náhrady.

24. Agroferm podal dne 23. září 2009 žalobu k Retten i Esbjerg (soud prvního stupně v Esbjergu), který na základě shodné žádosti účastníků řízení předal rozhodnutím ze dne 4. listopadu 2009 věc Vestre Landsret z důvodu, že spor v původním řízení představuje zásadní věc ve smyslu dánského občanského práva procesního, jelikož se týká výkladu otázek týkajících se unijního práva, a že je zvažováno podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.

25. Za těchto podmínek se předkládající soud rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1) Náleží produkt vyrobený z cukru fermentovaného za pomoci bakterie Corynebacterium glutamicum , který – jak je upřesněno v příloze I předkládacího rozhodnutí – kromě chemických nečistot pocházejících z výrobního procesu (nemodifikované suroviny, činidla používaná ve výrobním procesu a vedlejší produkty) sestává přibližně z 65 % sulfátu lysinu, pod číslo 2309, číslo 2922 nebo číslo 3824 [KN]?

Je v této souvislosti relevantní, zda nečistoty byly v produktu ponechány záměrně s cílem učinit jej obzvlášť vhodným pro produkci krmiva nebo s cílem tuto vlastnost vylepšit, nebo zda byly ponechány, protože nebylo nutné nebo účelné je odstranit? Jaká vodítka by se měla použít při posuzování této otázky v konkrétním případě?

Je pro odpověď relevantní, že je možné vyrobit jiné produkty obsahující lysin, včetně ,čistého‘ lysinu ( > 98 %) a produktu na bázi lysinu a kyseliny chlorovodíkové (HCl lysinu), které mají vyšší obsah lysinu než produkt popsaný výše, a je v této souvislosti relevantní, že obsah sulfátu lysinu a dalších chemických nečistot v produktu popsaném výše odpovídá množství obsaženému v produktech obsahujících sulfát lysinu jiných výrobců? Jaká vodítka by se měla použít při posouzení této otázky v konkrétním případě?

2) Vycházíme-li z předpokladu, že v souladu se zásadou legality výroba nespadala pod režim produkčních náhrad, bylo by v rozporu s unijním právem, kdyby vnitrostátní orgány v takovém případě, jako je projednávaný případ, a v souladu s vnitrostátními zásadami právní jistoty a ochrany legitimního očekávání upustily od zpětného vymáhání náhrad, které výrobce obdržel v dobré víře?

3) Vycházíme-li z předpokladu, že v souladu se zásadou legality nespadala pod režim produkčních náhrad, bylo by v rozporu s unijním právem, kdyby vnitrostátní orgány v takovém případě, jako je projednávaný případ, a v souladu s vnitrostátními zásadami právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, dostály příslibům omezeným v čase (osvědčením o produkční náhradě), které výrobce přijal v dobré víře?“

K předběžným otázkám

K první otázce

26. Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda takový výrobek, jako je výrobek dotčený v původním řízení, jenž sestává ze sulfátu lysinu a z nečistot pocházejících z výrobního procesu, náleží pod číslo 2309, 2922 nebo 3824 KN.

27. V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol je rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží třeba hledat obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek k třídám nebo kapitolám (viz zejména rozsudky ze dne 25. května 1989, Weber, 40/88, Recueil, s, 1395, bod 13; ze dne 18. července 2007, Olicom, C-142/06, Sb. rozh. s. I-6675, bod 16, a ze dne 28. července 2011, Pacific World a FDD International, C-215/10, Sb. rozh. s. I-7255, bod 28).

28. Je třeba rovněž uvést, že vysvětlivky k HS jsou důležitými nástroji k zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují informace využitelné pro jeho výklad (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 19. května 1994, Siemens Nixdorf, C-11/93, Recueil, s. I-1945, bod 12; ze dne 27. dubna 2006, Kawasaki Motors Europe, C-15/05, Sb. rozh. s. I-3657, bod 36, a výše uvedený rozsudek Pacific World a FDD International, bod 29).

29. Pokud jde zaprvé o číslo 2922 KN, poznámka č. 1 písm. a) ke kapitole 29 KN stanoví, že do této kapitoly patří pouze samostatné chemicky definované organické sloučeniny, též obsahující nečistoty.

30. Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že produkt na bázi sulfátu lysinu dotčený v původním řízení je chemicky definovaná organická sloučenina obsahující přibližně 65 % sulfátu lysinu a 35 % buněčné masy, která je výsledkem použitého fermentačního procesu. Tato buněčná masa, která obsahuje živiny s vysokou biologickou hodnotou, byla kromě toho podle předkládajícího soudu v tomto produktu záměrně ponechána, aby posílila jeho vhodnost pro použití jakožto přídatné látky v krmivech a aby zabránila sulfátu lysinu absorbovat vlhkost.

31. Vyvstává tedy otázka, zda lze tuto buněčnou masu považovat za nečistoty, jejichž přítomnost nezpochybňuje podle poznámky č. 1 písm. a) ke kapitole 29 KN zařazení do čísel této kapitoly.

32. Byť uvedená poznámka č. 1 ke kapitole 29 KN povoluje přítomnost nečistot, je třeba v tomto ohledu konstatovat, že tyto nečistoty mají nutně reziduální charakter, tak aby nebyl ovlivněn „samostatný“ výskyt dotčené organické sloučeniny. Jak uvedla generální advokátka v bodě 31 svého stanoviska, důvod této tolerance totiž souvisí s tím, že 100% stupeň čistoty není obecně technicky možný.

33. Z poznámky č. 1 písm. f) a g) ke kapitole 29 KN mimoto vyplývá, že do této kapitoly mohou patřit zejména výrobky uvedené v této poznámce č. 1 písm. a), do nichž jsou přidány různé látky, které jsou nezbytné pro jejich konzervaci nebo dopravu nebo mohou usnadnit jejich identifikaci nebo které jsou přidány z bezpečnostních důvodů, pokud tyto přísady neučiní výrobek vhodným spíše pro specifické než pro všeobecné použití.

34. Pokud přidání dalších látek do výrobků, které lze zařadit do uvedené kapitoly, musí podle poznámky č. 1 písm. f) a g) k této kapitole 29 splňovat určité konkrétní požadavky, jež se týkají zejména bezpečnostních důvodů nebo identifikace, a musí být přitom zachováno obecné použití uvedeného výrobku, je nutno konstatovat, že tak tomu je tím spíše v případě nečistot uvedených v poznámce č. 1 písm. a) k téže kapitole.

35. Pokud totiž výrobek obsahuje nečistoty, které pocházejí z výrobního procesu a které jej činí vhodným pro specifická použití, jež se liší od jeho všeobecného použití, nelze takový výrobek považovat za „samostatný“ ve smyslu poznámky č. 1 písm. a) ke kapitole 29 KN, pokud jsou takové nečistoty rozhodující pro jeho použití.

36. Tento závěr ostatně vyplývá i z vysvětlivky k HS týkající se jeho kapitoly 29, která je připomenuta v bodě 4 tohoto rozsudku.

37. V projednávané věci z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že nečistoty jsou ve výrobku dotčeném v původním řízení ponechány po fermentaci, aby jej spíše než pro všeobecné použití učinily vhodným pro specifické použití, a to jakožto přídatnou látku pro kompletní krmiva obsahující řadu živin, které mají vysokou biologickou hodnotu.

38. Z toho plyne, že takový výrobek na bázi sulfátu lysinu, jako je výrobek dotčený v původním řízení, nelze zařadit do čísla 2922 KN.

39. Na „přípravky používané k výživě zvířat“ se vztahuje číslo 2309 KN, podle poznámky č. 1 ke kapitole 23 KN do uvedeného čísla patří výrobky používané k výživě zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté, získané zpracováním rostlinných nebo živočišných látek v takovém rozsahu, že ztratily podstatné charakteristické znaky původní látky, jiné než rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty vzniklé při tomto zpracování.

40. Z vysvětlivek k HS týkajících se jeho čísla 2309, které jsou připomenuty v bodě 5 tohoto rozsudku, dále vyplývá, že toto číslo se konkrétně týká přídatných látek, jejichž povaha a množství jsou stanoveny na základě dané zootechnické výroby a mezi něž patří aminokyseliny.

41. V tomto ohledu je třeba uvést, že objektivním kritériem pro zařazení může být účel použití výrobku, pokud je inherentní tomuto výrobku, přičemž zda toto souhlasí, musí být posouzeno v závislosti na objektivních charakteristikách a vlastnostech zboží (viz rozsudek ze dne 15. února 2007, RUMA, C-183/06, Sb. rozh. s. I-1559, bod 36; výše uvedený rozsudek Olicom, bod 18, a rozsudek ze dne 29. dubna 2010, Roeckl Sporthandschuhe, C-123/09, Sb. rozh. s. I-4065, bod 28).

42. Z předkládacího rozhodnutí přitom vyplývá, že výrobek na bázi sulfátu lysinu dotčený v původním řízení je určen k tomu, aby byl jako přídatná látka použit při výrobě krmiv. Tento výrobek je složen z několika složek, mimo jiné i z aminokyselin, které jsou pro zvířata výhodné z hlediska výživy.

43. Na základě objektivních charakteristik takového výrobku a konkrétně složek buněčné masy pocházejících z výrobního procesu, které byly v tomto výrobku ponechány záměrně, je tedy tento výrobek určen k tomu, aby byl jako přídatná látka použit při výrobě krmiv. Z toho plyne, že tento výrobek splňuje podmínky k zařazení do čísla 2309 KN.

44. Pokud jde o číslo 3824 KN, stačí uvést, že se jedná o zbytkové číslo, které se uplatní pouze tehdy, když uvedený výrobek nelze zařadit do žádného jiného čísla. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci tomu tak není, není třeba relevanci tohoto čísla zkoumat.

45. Na první otázku je proto třeba odpovědět, že KN musí být vykládána v tom smyslu, že výrobek sestávající ze sulfátu lysinu a z nečistot pocházejících z výrobního procesu je třeba zařadit do čísla 2309 jako přípravek používaný k výživě zvířat.

Ke druhé a třetí otázce

46. Podstatou druhé a třetí otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda unijní právo brání tomu, aby vnitrostátní celní orgány požadovaly s ohledem na zásadu právní jistoty a zásadu ochrany legitimního očekávání, které je třeba dodržovat podle vnitrostátního práva, vrácení neoprávněně vyplacených produkčních náhrad pro sulfát lysinu, které výrobce pobíral v dobré víře, a dále odmítly vyplatit produkční náhrady pro tento výrobek, k čemuž se tyto orgány vůči uvedenému výrobci zavázaly.

47. Úvodem je třeba připomenout ustálenou judikaturu, podle níž situaci, kdy vnitrostátní právo v oblasti zrušení správních aktů a zpětného vymáhání finančních plnění neoprávněně vyplacených orgány veřejné správy zohledňuje spolu se zásadou legality i zásadu ochrany legitimního očekávání a zásadu právní jistoty, nelze považovat za situaci odporující unijnímu právu, neboť uvedené zásady jsou součástí unijního právního řádu. Tyto zásady se uplatní obzvláště striktně v případě právní úpravy, která může mít finanční důsledky (viz rozsudek ze dne 13. března 2008, Vereniging Nationaal Overlegorgaan Sociale Werkvoorziening a další, C-383/06 až C-385/06, Sb. rozh. s. I-1561, bod 52 a citovaná judikatura).

48. Je však třeba uvést, že nařízení č. 1265/2001, na základě kterého Agroferm pobíral produkční náhrady pro sulfát lysinu, stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1260/2001, které se týká společné organizace trhů v odvětví cukru v rámci společné zemědělské politiky.

49. Právní základ vrácení částek, které Unie neoprávněně vyplatila na základě uvedeného nařízení č. 1265/2001, tedy tvoří ustanovení nařízení č. 1258/1999 o financování společné zemědělské politiky (pokud jde o zpětné získávání dotací neoprávněně vyplacených ze strukturálních fondů, obdobně viz výše uvedený rozsudek Vereniging Nationaal Overlegorgaan Sociale Werkvoorziening a další, bod 39).

50. Článek 8 odst. 1 písm. c) posledně uvedeného nařízení konkrétně zakládá povinnost členských států vymáhat zpětně částky ztracené v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalosti, aniž je k tomu třeba zmocnění podle vnitrostátního práva (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. září 1983, Deutsche Milchkontor a další, 205/82 až 215/82, Recueil, s. 2633, bod 22).

51. V tomto kontextu se zásada právní jistoty a zásada ochrany legitimního očekávání uplatní podle pravidel unijního práva (obdobně viz výše uvedený rozsudek Vereniging Nationaal Overlegorgaan Sociale Werkvoorziening a další, bod 53).

52. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že zásady ochrany legitimního očekávání se nelze dovolávat vůči přesnému ustanovení unijního práva a že jednání vnitrostátního orgánu pověřeného uplatňováním unijního práva, které je v rozporu s posledně uvedeným, nemůže u hospodářského subjektu zakládat legitimní očekávání v zacházení, které je v rozporu s unijním právem [viz rozsudky ze dne 1. dubna 1993, Lageder a další, C-31/91 až C-44/91, Recueil, s. I-1761, bod 35; ze dne 16. března 2006, Emsland-Stärke, C-94/05, Sb. rozh. s. I-2619, bod 31, a ze dne 7. dubna 2011, Sony Supply Chain Solutions (Europe), C-153/10, Sb. rozh. s. I-2775, bod 47].

53. Podle článku 1 odst. 1 nařízení č. 1265/2001 je přitom „základním produktem“, na který se vztahuje produkční náhrada, zejména cukr používaný při výrobě výrobků chemického průmyslu uvedených v příloze I tohoto nařízení. V této příloze jsou výslovně uvedeny výrobky spadající pod kapitoly 29 a 38 KN. Z článku 10 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení mimoto vyplývá, že v žádosti o produkční náhradu musí být uvedeny položka celního sazebníku a popis chemického výrobku, k jehož výrobě má být základní produkt použit.

54. Jak uvedla generální advokátka v bodě 63 svého stanoviska, hospodářský subjekt může v tomto ohledu chovat legitimní očekávání v poskytnutí produkční náhrady pouze tehdy, když jím vyráběný produkt spadá do položky, příp. kapitoly KN uvedené v osvědčení o náhradě.

55. Jak vyplývá z odpovědi na první předběžnou otázku, výrobek dotčený v původním řízení by měl být v projednávaném případě skutečně zařazen do čísla 2309, a nikoliv do čísla 2922 KN, jak nesprávně deklaroval hospodářský subjekt pobírající produkční náhrady.

56. Produkční náhrady pro tento výrobek tedy odporovaly unijnímu právu. Je tudíž třeba konstatovat, že dánské celní orgány nemohly u dotyčného hospodářského subjektu, a to bez ohledu na jeho dobrou víru, vyvolat legitimní očekávání v zacházení, které je v rozporu s unijním právem. Tak tomu je i přesto, že tyto náhrady byly poskytnuty na základě předchozího schválení uvedených orgánů a že se tyto orgány ještě předtím, než byly spraveny o pochybení, kterého se subjekt dopustil ve svém prohlášení, zavázaly vyplatit nové náhrady.

57. Z výše uvedeného vyplývá, že na druhou a třetí otázku je třeba odpovědět tak, že zásadu ochrany legitimního očekávání je třeba vykládat v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vnitrostátní celní orgány v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, jednak požadovaly vrácení neoprávněně vyplacených produkčních náhrad pro sulfát lysinu, které již výrobce získal, a jednak odmítly vyplatit produkční náhrady pro tento výrobek, k čemuž se tyto orgány vůči tomuto výrobci zavázaly.

K nákladům řízení

58. Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Výrok

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:

1) Kombinovaná nomenklatura, která je uvedena v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1719/2005 ze dne 27. října 2005, musí být vykládána v tom smyslu, že výrobek sestávající ze sulfátu lysinu a nečistot pocházejících z výrobního procesu je třeba zařadit do čísla 2309 jako přípravek používaný k výživě zvířat.

2) Zásadu ochrany legitimního očekávání je třeba vykládat v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vnitrostátní celní orgány v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, jednak požadovaly vrácení neoprávněně vyplacených produkčních náhrad pro sulfát lysinu, které již výrobce získal, a jednak odmítly vyplatit produkční náhrady pro tento výrobek, k čemuž se tyto orgány vůči tomuto výrobci zavázaly.