Věc C-550/11
PIGI – Pavleta Dimova ET
v.
Direktor na Direkcia „Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto“ – Varna pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencia za prihodite
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad – Varna)
„Daně — DPH — Směrnice 2006/112/ES — Nárok na odpočet — Oprava — Krádež zboží“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 4. října 2012
Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Odpočet daně zaplacené na vstupu – Oprava původně provedeného odpočtu – Cíl
(Směrnice Rady 2006/112, čl. 185 odst. 1)
Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Odpočet daně zaplacené na vstupu – Oprava původně provedeného odpočtu – Možnost členských států vyžadovat provedení opravy v případě krádeže – Pojem krádež
(Směrnice Rady 2006/112, čl. 185 odst. 2)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 21, 25)
Článek 185 odst. 2 Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním daňovým ustanovením, jež vyžadují, aby byla v situaci, kdy se osoba povinná k dani stala obětí krádeže zboží, jejíž pachatel nebyl zjištěn, provedena při konstatování manka zboží podléhajícího dani z přidané hodnoty oprava odpočtu této daně, který byl uskutečněn na vstupu v okamžiku nákupu tohoto zboží. Členské státy jsou totiž oprávněny upravit opravu odpočtu daně z přidané hodnoty provedeného na vstupu ve všech případech krádeže zboží, jež otevírají nárok na odpočet této daně, a to nezávisle na skutečnosti, zda okolnosti krádeže byly zcela objasněny, či nikoli.
V tomto ohledu jsou členské státy oprávněny, pokud využijí možnosti stanovené v čl. 185 odst. 2 druhém pododstavci směrnice, zavést do svých vnitrostátních daňových právních předpisů výrazy, které nejsou totožné s výrazy použitými zmocňujícím ustanovením směrnice, za předpokladu, že tyto výrazy odrážejí cíl sledovaný touto směrnicí. Vzhledem k tomu, že pojem „krádež“ náleží v zásadě do oblasti trestního práva, jsou členské státy oprávněny použít v rámci normativního rámce v daňové oblasti, jehož cílem je uplatnění ustanovení unijního práva v oblasti opravy daně z přidané hodnoty, výrazy, které považují za nejvhodnější. Pokud má tedy krádež za následek „manko“ dotčeného zboží, takže toto zboží nelze použít pro účely plnění zdanitelných na vstupu, musejí být vnitrostátní daňové právní předpisy, které uvádějí „zjištění manka“ jako důvod pro opravu odpočtu daně z přidané hodnoty provedeného na vstupu, a jejich použití příslušným orgánem považovány za náležité provedení čl. 185 odst. 2 druhého pododstavce směrnice.
(viz body 29, 32, 34, 35, 37 a výrok)
Věc C-550/11
PIGI – Pavleta Dimova ET
v.
Direktor na Direkcia „Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto“ – Varna pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencia za prihodite
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad – Varna)
„Daně — DPH — Směrnice 2006/112/ES — Nárok na odpočet — Oprava — Krádež zboží“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 4. října 2012
Harmonizace daňových právních předpisů — Společný systém daně z přidané hodnoty — Odpočet daně zaplacené na vstupu — Oprava původně provedeného odpočtu — Cíl
(Směrnice Rady 2006/112, čl. 185 odst. 1)
Harmonizace daňových právních předpisů — Společný systém daně z přidané hodnoty — Odpočet daně zaplacené na vstupu — Oprava původně provedeného odpočtu — Možnost členských států vyžadovat provedení opravy v případě krádeže — Pojem krádež
(Směrnice Rady 2006/112, čl. 185 odst. 2)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 21, 25)
Článek 185 odst. 2 Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním daňovým ustanovením, jež vyžadují, aby byla v situaci, kdy se osoba povinná k dani stala obětí krádeže zboží, jejíž pachatel nebyl zjištěn, provedena při konstatování manka zboží podléhajícího dani z přidané hodnoty oprava odpočtu této daně, který byl uskutečněn na vstupu v okamžiku nákupu tohoto zboží. Členské státy jsou totiž oprávněny upravit opravu odpočtu daně z přidané hodnoty provedeného na vstupu ve všech případech krádeže zboží, jež otevírají nárok na odpočet této daně, a to nezávisle na skutečnosti, zda okolnosti krádeže byly zcela objasněny, či nikoli.
V tomto ohledu jsou členské státy oprávněny, pokud využijí možnosti stanovené v čl. 185 odst. 2 druhém pododstavci směrnice, zavést do svých vnitrostátních daňových právních předpisů výrazy, které nejsou totožné s výrazy použitými zmocňujícím ustanovením směrnice, za předpokladu, že tyto výrazy odrážejí cíl sledovaný touto směrnicí. Vzhledem k tomu, že pojem „krádež“ náleží v zásadě do oblasti trestního práva, jsou členské státy oprávněny použít v rámci normativního rámce v daňové oblasti, jehož cílem je uplatnění ustanovení unijního práva v oblasti opravy daně z přidané hodnoty, výrazy, které považují za nejvhodnější. Pokud má tedy krádež za následek „manko“ dotčeného zboží, takže toto zboží nelze použít pro účely plnění zdanitelných na vstupu, musejí být vnitrostátní daňové právní předpisy, které uvádějí „zjištění manka“ jako důvod pro opravu odpočtu daně z přidané hodnoty provedeného na vstupu, a jejich použití příslušným orgánem považovány za náležité provedení čl. 185 odst. 2 druhého pododstavce směrnice.
(viz body 29, 32, 34, 35, 37 a výrok)