Věc C-425/11

Katja Ettwein

v.

Finanzamt Konstanz

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Baden-Württemberg)

„Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na druhé straně o volném pohybu osob — Rovné zacházení — Samostatně výdělečně činní příhraniční pracovníci — Státní příslušníci členského státu Unie — Příjmy z výdělečné činnosti dosahované v tomto členském státě — Přenesení místa bydliště do Švýcarska — Nepřiznání daňového zvýhodnění v uvedeném členském státě z důvodu přenesení bydliště“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 28. února 2013

1. Mezinárodní dohody – Dohoda mezi ES a Švýcarskem o volném pohybu osob – Působnost – Samostatně výdělečně činní příhraniční pracovníci – Pojem – Rozdíly oproti pojmu samostatně výdělečně činná osoba

   (Dohoda ES-Švýcarsko o volném pohybu osob, příloha I, čl. 12 odst. 1 a čl. 13 odst. 1)

2. Mezinárodní dohody – Dohoda mezi ES a Švýcarskem o volném pohybu osob – Rovné zacházení – Daňové výhody – Státní příslušníci členského státu, kteří v něm dosahují všech svých zdanitelných příjmů, avšak mají bydliště na švýcarském území – Právní úprava členského státu zdanění, která těmto státním příslušníkům nepřiznává daňová zvýhodnění pouze z důvodu jejich bydliště ve Švýcarsku – Nepřípustnost

   [Dohoda ES-Švýcarsko o volném pohybu osob, čl. 1 písm. a) a příloha I, čl. 9 odst. 2, čl. 13 odst. 1 a čl. 15, odst. 2]

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 33-40)

2.  Článek 1 písm. a) Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, jakož i články 9 odst. 2, 13 odst. 1 a 15 odst. 2 přílohy I této Dohody, musí být vykládány v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, na jejímž základě není manželům, státním příslušníkům tohoto členského státu, kteří jsou v něm osobami povinnými k dani ze všech svých zdanitelných příjmů, přiznána možnost společného zdanění metodou označovanou jako „splitting“ stanovenou touto právní úpravou, a to jen z toho důvodu, že jejich bydliště se nachází na území Švýcarské konfederace.

   Samostatně výdělečně činný příhraniční pracovník požívá totiž v hostitelském členském státu stejných daňových výhod jako samostatně výdělečné osoby, které v této zemi vykonávají činnost a bydlí v ní.

   Je pravda, že osobní daňová schopnost poplatníka, které vyplývají ze zohlednění jako celkových příjmů a jeho osobní a rodinné situace, mohou být jednodušeji posouzeny ve státě jeho bydliště, ve kterém se obvykle soustředí podstatná část jeho příjmů a že z tohoto hlediska nejsou situace rezidentů a nerezidentů obecně srovnatelné.

   Je však třeba postupovat jinak, pokud nerezident nepobírá významnější příjem ve státě, kde má bydliště, a získává podstatnou část svých zdanitelných příjmů z činnosti vykonávané v jiném státě, takže stát, ve kterém má bydliště, mu nemůže přiznat zvýhodnění vyplývající ze zohlednění jeho osobní a rodinné situace. V tomto případě se poplatník-nerezident, ať již se jedná o zaměstnance, nebo o osobu samostatně výdělečně činnou, který dosahuje všech nebo téměř všech příjmů ve státě, kde vykonává profesní činnosti, objektivně nachází v téže situaci, pokud jde o daň z příjmů, jako rezident tohoto státu, který v tomto státě vykonává tytéž činnosti. Obě tyto kategorie daňových poplatníků se zejména nachází ve stejné situaci, pokud jde o zohlednění jejich osobní a rodinné situace. Takové zohlednění totiž není možné ve státě bydliště příhraničních pracovníků, protože v něm nedosahují příjmů.

   (viz body 43, 46, 47, 52 a výrok)